Platit nájemné není právě nejpříjemnější úkon. Pokud však má člověk pocit, že za své peníze dostává určitou protihodnotu, je ochotný pokrčit rameny a vytáhnout peněženku. Pokud však v bytě nebo domě všechno nefunguje jak má, neměl by majitel domu odmítnout poskytnout slevu z nájmu. I když je vstřícný, nájemník příliš důvodů k radosti nemá. Sleva z čistého nájemného totiž většinou nepřesahuje deset procent.
Nárok na slevu je přitom třeba uplatňovat co nejdříve. Pokud je někdo natolik roztržitý nebo zapomnětlivý, že do půl roku po odstranění závady nesepíše žádost
o slevu z nájemného, může mít smůlu. Občanský zákoník v paragrafu 699 stanovuje, že šest měsíců je nejzazší časový horizont, kdy je možné slevu požadovat.
PODSTATNÁ NEBO DÉLE TRVAJĺCĺ
Pro posouzení důvodů ke slevě z nájmu technici správních firem operují termíny jako podstatná závada či déle trvající závada. Toto názvosloví by si měl každý postižený osvojit, aby mohl s pracovníky realitních kanceláří mluvit jako rovný s rovným a ne jako ponížený prosebník.
Podstatná závada je taková, která sice netrvá nijak dlouho, ale znemožní například užívání některého z pokojů v bytě. Pokud se stane, že obyvatelé bytu žijí v posledním patře pod střechou a porušená izolace je „vyžene“ z jednoho z pokojů, může je utěšit v jejich neštěstí alespoň fakt, že se jim podařilo splnit jednu z podmínek pro uznání slevy. Nájemné se v podobných případech snižuje podle změny podlahové plochy místností.
Podobným případem je například situace, kdy se v zimě porouchá kotelna, takže se v bytech netopí a nájemníci pak chtě nechtě musí sáhnout do kapsy a zajistit si teplo například elektrickými kamínky.
ZA LEŠENĺM SE SVĺTĺ
Déle trvající závady sice nemají tak drastické následky, trvají však poměrně dlouho a po tuto dobu znepříjemňují obyvatelům domu život. Klasickým případem je situace, kdy se opravuje dům. Lešení, které obepne fasádu jako ocelové brnění, zastíní okna, takže se
v místnostech musí celý den svítit. Protože pro obytné místnosti platí pravidlo, že mají mít přímé denní osvětlení, postavením lešení se výrazně zhorší podmínky pro bydlení.
Při opravách v domě nebo půdních vestavbách se také často stává, že nefunguje výtah, na chodbách se práší a nájemníky obtěžuje hluk ze sbíječek a různých stavebních strojů. Toto všechno jsou případy, kdy by majitel nebo správce domu neměl odmítnou poskytnout slevu z nájmu. Podmínkou pro uplatnění slevy je však to, že nájemník poruchy a změny v kvalitě bydlení nahlásí co nejdříve majiteli nebo správci domu.
Žádný předpis nestanoví, jak dlouho musí nájemník trpět sníženou kvalitu svého bydlení, aby bylo možné přiznat mu slevu. Termín „po delší dobu“ si tak mohou majitelé domů či správcovské firmy vykládat různě. Například pracovníci pražské firmy Liga Servis udávají, že porucha musí trvat alespoň týden. „Sleva se většinou přiznává po týdnu až čtrnácti dnech,“ udává Tomáš Havelka z firmy Duda. „Je to případ od případu a hlavně podle míry nesnází, jaké se způsobí nájemníkům,“ doplňuje.
U SLUŽEB SE SLEVY KUMULUJĺ
Také neplnění služeb bývá často důvodem ke kumulaci slev. Například v domě, kde dlouhodobě nejezdí výtah, by se od plateb měl odečíst poplatek za používání výtahu a nájemníci v pátém a vyšším nadzemním podlaží by měli platit o pět až deset procent menší nájemné. Sleva je v tomto případě menší v domech s ústředním topením, tam, kde ještě nosí ze sklepa kýble s uhlím, dostanou vyšší taxu.
Závady v chodu služeb spojených s bydlením nájemníci nejsou povinni hlásit, odborníci však upozorňují, že správce nebo majitel domu se mnohdy nemá možnost o poruše dozvědět jinak než po upozornění nájemníků. Proto pro urychlení všech oprav doporučují nájemníkům správní firmu co nejdříve informovat. Někteří majitelé domů dokonce zaznamenávají povinnost takto spolupracovat se správní firmou do nájemních smluv.
ŽÁDOST DORUČIT PRONAJĺMATELI
Neexistuje předpis, který by přesně popisoval formu, jakou lze o slevu z nájemného žádat. Občanský zákoník pouze říká, že je třeba se obrátit na pronajímatele. Tímto nehezkým slovem bývá označován majitel domu. Většina z nich, ať už jde o obec či soukromého majitele, však předává jeho správu specializované firmě příkazní či mandátní smlouvou, případně plnou mocí. Nájemníci se tedy obracejí na tuto společnost. Pouze v případech, kdy nájemníci správce neznají (pokud například právě dochází ke změně majetele domu či správní firmy), musí se nájemníci obrátit přímo na majitele.
„Nejlepší je písemná forma, do žádosti by se měl popsat druh závady, a zároveň tak požádat o slevu z nájmu,“ popisuje Tomáš Havelka. „Kdo správní firmě doručí tuto žádost či oznámení osobně, může si hned domluvit termín, kdy se do bytu přijde dohodnout technik spolu s řemeslníkem. Spolu se pak přímo na místě dohodnou, zda lze závadu rychle odstranit, nebo zda dojde k započítání některé ze slev,“ popisuje Havelka obvyklý postup.
Teoreticky lze o slevu z nájemného požádat i ústně, odborníci však doporučují, aby se pro případ budoucího sporu hovoru zúčastnila i třetí osoba jako svědek. Z těchto důvodů se také nedoporučuje žádat o slevu po telefonu.
Jaké slevy lze získat ze základního nájemného:
(podle vyhl. MF 176/93 Sb., par. 8)
- nefunguje-li v bytě plyn ani elektřina na vaření 5%
- je-li jen částečně zařízená koupelna, ohřev vody je pouze
na pevná paliva nebo nefunguje vůbec 3%
- je-li koupelnový nebo sprchový kout v kuchyni či obytné místnosti 5%
- je-li u bytů I. a II. kategorie základní příslušenství mimo byt 5%
- je-li u bytů I. a II. kategorie část základního příslušenství mimo byt 3%
- u suterénních bytů pod prvním nadzemním podlažím 10%
- u bytů v pátém a vyšším nadzemním podlaží
v domech bez výtahu 5% -10%*
- u bytů, které mají obytné místnosti vyšší než 3,4 metru 5%
- zhoršené podmínky k bydlení, jako např. zvýšená prašnost,
hluk, osvětlení atd. není taxativně určeno
Pozn.: *)5% - byty s ústředním topením,
10% - byty s topením na pevná a kapalná paliva
 Komu byt neslouží podle podmínek nájemní smlouvy, může po majiteli domu požadovat slevu z nájemného |
