Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Slavné vily patří k ozdobám metropole

aktualizováno 
Umělci, architekti, továrníci a herci, ti všichni mají zásluhu na tom, že pražské vily patří k architektonickým skvostům hlavního města. Tyto objekty se svým významem vyrovnají proslulým památkám, jako jsou třeba Karlův most a barokní paláce.

Slavné osobnosti nepřipomínají jen jejich díla, jako v případě režiséra Martina Friče jeho proslulá filmová tvorba. Ozdobou hlavního města jsou i jejich obydlí - luxusní vily, které patří k dílům největších pražských architektů.

Vlastní Kotěrova vila
„Poznej sám sebe prostřednictvím svého domu,“ to byla zásada jednoho z nejslavnějších českých architektů Jana Kotěry. Ten své kvality dokázal vrchovatou měrou i na stavbě svého vlastního domu na pražských Vinohradech v Hradešínské ulici.

Architekt si vilu postavil v letech 1908 až 1909, tedy na sklonku prvního desetiletí dvacátého století, které u něj patří k nejlepším.

V té době dokončil budovu Národního domu v Prostějově a podílel se na objektu muzea v Hradci Králové. „Je ovšem paradoxem, že v hlavním městě mnoho příležitostí nedostal, protože pražskému magistrátu připadal moc moderní,“ řekl jeden z autorů publikace o pražských vilách Přemysl Veverka.

Kotěrova vila je zasazena do svahu a dominuje mu věžovitou stavbou s hlavním dvouramenným schodištěm. Vnitřek je rozdělen do tří celků, horního suterénu s bytem domovníka, kuchyní, jídelnou a hudebním pokojem, v přízemí se nacházely ložnice rodiny a reprezentativní salon. V prvním patře byly mistrova pracovna a ateliér.

Po Kotěrově smrti v roce 1923 zdědily dům jeho děti Věra, Hana, Miroslav a Jaroslav, které jej o čtyři roky později prodaly židovskému právníkovi Josefu Koeserovi. Od něj ho v roce 1939 koupila rodina současných vlastníků, kteří o dům v roce 1948 dočasně přišli.

Vila slavného režiséra
Rozsáhlá rekonstrukce funkcionalistické vily režiséra Martina Friče, v níž se dříve scházela pražská smetánka, byla dokončena v loňském roce. Dům byl postaven v Hodkovičkách podle projektu architekta Ladislava Žáka v letech 1934-35. „Ve vile se zachovalo také mnoho původního nábytku, který byl odborně zrestaurován,“ uvedl Jiří Bulvas z realitní kanceláře Rosa Euro.

Podle jeho slov se v režisérově pracovně zachoval i původní stůl či osvětlení. Pracovna autora slavných filmů, jako jsou například Kristián, Cesta do hlubin študákovy duše či Eva tropí hlouposti, však není jediným lákadlem tohoto domu.

Architekt Ladislav Žák jej totiž navrhl do podoby elegantní vzdušné lodě. „To bylo pro některé funkcionalisty typické. Nechávali se inspirovat atmosférou zaoceánských parníků, a tak v interiérech vytvářeli například takzvané kajutové ložnice,“ řekl historik architektury Zdeněk Lukeš s tím, že tuto vilu lze označit za klasický příklad tohoto stylu.

Na ploché střeše dokonce nechybí ani vyhlídkový kapitánský můstek. „Tento doplněk architekt Žák v Praze použil také na vile leteckého konstruktéra Hajna ve Vysočanech. Ten měl na kapitánském můstku dokonce i stožár s vlajkou a zdravil z něj piloty,“ dodal Lukeš. Dům se prodává, ale zatím stále patří Fričovým potomkům.

Dílo architekta Loose
Největší koncentrace pražských vil je v šesté městské části. Střešovice, Bubeneč, Dejvice a Břevnov patří již od konce 19. století mezi vyhledávané pražské adresy. „Například do Bubenče se stěhovali bohatí Pražané ještě v době, než byl připojen k hlavnímu městu, tedy před rokem 1920,“ zdůraznil starosta Prahy 6 Tomáš Chalupa.

Mezi cenné pražské památky patří i Müllerova vila ve Střešovicích, kterou vídeňský architekt Adolf Loos postavil v letech 1928 až 1930 pro prvorepublikového velkostavitele Františka Müllera. Autor projektu neměl jednoduchý úkol a musel si vyhrát i s nejmenšími detaily.

„Prosím přezkoušet, zda by přece jen nebylo možno umístit v ložnici a v mé oblékárně pohovky, protože odpolední spánek v knihovně a budoáru je nepohodlný, protože se člověk musí po jídle trochu svléknout a v šatně v I. patře znovu obléknout, když už odhlédneme od nečekaných odpoledních návštěv,“ i takto úkoloval Müller brněnského rodáka Loose.

Architektova vrcholná stavba stojí v Praze na hraně střešovického kopce a výsledek byl nakonec skvělý. „Je to unikátní česká záležitost,“ potvrdil šéf pražských památkářů Jan Kněžínek. Vila však sloužila bydlení jen krátce. Po únorovém puči v roce 1948 ji zabraly různé komunistické instituce. Nyní patří hlavnímu městu a je v ní stálá expozice o Loosově díle.

Dům Jaroslava Vondráka
Ke slavné generaci českých architektů narozených kolem roku 1880, jako byli Josef Gočár, Pavel Janák, a Otakar Novotný, patřil i Jaroslav Vondrák.

Ten si postavil svoji vilu ve střešovické Západní ulici v letech 1923 až 1924, dům pak byl dostavěn v roce 1930. „V tomto roce nechal Vondrák skleníkově zastřešit vstupní halu,“ řekl Přemysl Vondruška. Dům je postaven ve stylu expresivní moderny a stále slouží k bydlení.

Kotěrova vila

Kotěrova vila

Vondrákova vila se nachází ve Střešovicích.

Vondrákova vila

Müllerova vila

Autoři:




Nejčtenější

Dům s přilehlou garáží při pohledu z ulice. Okna nahoře patří třem ložnicím....
Postavili si moderní „perníkovou chaloupku“. Šindele nahradil hliník

Rodinnému domu opláštěnému hliníkovými šablonami přezdívají místní perníková chaloupka. Leží kousek od Brna, v malebné obci obklopené vinicemi. Majitelé v něm...  celý článek

Bill věří, že se mu podaří všechny knihy přestěhovat a k prodeji nabídne pouze...
Dům pro vášnivé čtenáře je na prodej s knihovnou pro 10 tisíc svazků

Jane a Bill Moyleovi shromáždili během svého života velké množství knih. Jejich dům nedaleko anglického města Kington se postupně zaplnil deseti tisíci svazky....  celý článek

Návštěvy nejvíce obdivují velkolepé prostory, původní nábytek a výzdobu.
Sedmipokojová rezidence pražských primátorů je od roku 1928 v knihovně

S významnou státní funkcí se pojí i důstojné bydlení. Prezident se nastěhoval do Lumbeho vily, premiér využívá Kramářovu vilu, primátorka hlavního města má k...  celý článek

Spirály. Dostatek světla, příjemné barvy a ladné křivky jsou potřeba v Nové...
Prozářená architektura. Most v poušti i ladné křivky psychiatrie

Světové stavby posledních let, které si nejlépe poradily se světlem a pohrály si s osvětlením. Většina z nich získala nominaci či zvítězila v prestižních...  celý článek

Kuchyňskou linku designérky zredukovaly pouze na spodní skříňky. Je zde plně...
Jak se staví sen pro ženu, které zůstal jen vybydlený byt

V Otvovicích všichni znají nejen Lucii Bílou, ale také nemocnou Zdeňku. Roztroušená skleróza ji trápí už skoro dvacet let a invalidní důchod není právě zdrojem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.