Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

'Skvosty' z dob NDR. Co s budovami z dob komunismu?

  1:00aktualizováno  1:00
Z honosného Paláce republiky uprostřed Berlína už toho moc nezbylo. Dělníci v těchto dnech kus po kuse rozřezávají železnou konstrukci někdejšího honosného sídla východoněmeckého parlamentu, jeřáby sundávají kusy železa a betonu a celá budova vypadá jako po těžkém náletu.

Zpoza Paláce republiky se na berlínský evangelický dóm dívá televizní věž | foto: Profimedia.cz

          O KOMUNISTICKÉM KÝČI ČTĚTE ZDE

Když se však pootočíte trochu doprava, naskytne se úplně jiný obrázek. Před sebou máte vyšperkovanou, nově zrenovovanou budovu bývalé Státní rady, z níž Erich Honecker řídil stát dělníků, rolníků a pracující inteligence. Teď v ní sídlí soukromá univerzita, na níž studenti platí za školné až desítky tisíc eur ročně. Těžko najít výraznější kontrast mezi tím, jak se Němci snaží vypořádat s východoněmeckým architektonickým dědictvím.

Za východoněmecké stavby!
Berlínský Palác republiky je asi nejznámějším případem likvidace významné budovy vystavěné v dobách NDR. Proti bourání rozporuplné stavby na místě někdejšího zámku - jehož rozbombardované trosky byly v padesátých letech vyhozeny do vzduchu, neboť prý šlo o nepřípustný symbol pruského militarismu - protestovali především levicoví intelektuálové. Na poslední chvíli podepisovali petice proti bourání paláce, které bude dokončeno nejdříve příští rok a celkově bude stát kolem stovky milionů eur.

Budova byla kvůli použití azbestu ve stavebních materiálech sice životu nebezpečná a rozsáhlá rekonstrukce nepřicházela v úvahu, ale signatáři petic měli obavy, že může jít o začátek vlny důrazné likvidace východoněmeckého architektonického dědictví. A z toho důvodu byla teď v Berlíně založena nová nadace, která chce aktivně vystupovat na ochranu východoněmeckých staveb.

Nadace Hermanna Henselmanna, která má blízko k německým postkomunistům, svým jménem připomíná muže, který v padesátých letech platil za hlavního architekta východního Berlína. Mezi jeho nejznámější stavby patří Stalinallee, tedy dnešní Karl-Marx-Allee - široká ulice, která se táhne od Alexanderplatzu na východ města - nebo berlínský Dům učitelů či Kongresová hala. Bližší plány, jak chce chránit východoněmecké architektonické "skvosty", však zatím nepředstavila.

Spor o východoněmeckou architekturu vyvolává v Německu debaty už delší dobu. Architektka Dagmar Richterová například v médiích tvrdí, že dnešní rozhodnutí jsou motivována především snahou aktivně vymazat stopy NDR. Podle ní si byli urbanisté po roce 1989 dobře vědomi, že likvidace komunistického dědictví souvisí jak s fyzickou, tak s psychologickou transformací města.

Podobně jako v České republice mizely po změně režimu z parků a náměstí sochy komunistických hrdinů, spousta ulic a náměstí byla přejmenována. Na budovy postavené v dobách komunismu však ve východním Německu stále narazíte na každém kroku. Německá města byla totiž během války často doslova srovnána se zemí a musela být obnovena od základů. Ať už na Východě nebo na Západě. A politika hrála v německé architektuře vždy významnou roli.

"Architekti předválečné Výmarské republiky, nacistické Třetí říše i obou částí Německa po válce byli donuceni hodit svá přesvědčení přes palubu a přijmout převažující étos. To znamenalo, že jejich rozhodnutí byla často stejně tak politická jako architektonická," uvedl před časem pro německá média Hartmut Frank, autor výstavy srovnávající architekturu v západním a východním Německu.

Architektonická bitva
Spor o to, jak nejlépe připomínat východoněmecké architektonické dědictví, má i další rozměr. Jak v časopise Die Zeit napsal Wolfgang Pehnt, "ve čtyřech desetiletích rozdělené existence připomínala nezřídka architektura Spolkové republiky Německo a Německé demokratické republiky boj dvou zápasníků. Na chvat jednoho přišla odpověď druhého. Obnově Západu, podporované penězi z Marshallova fondu, konkuroval Národní plán výstavby na Východě."

Andreas Ruby si pak stěžoval ve stejném časopise, že mnohé budovy, které charakterizují východoněmeckou architekturu, by byly považovány "za charakteristické a kvalitní příklady evropské architektury poválečné éry, pokud by byly postaveny třeba v Kolíně nad Rýnem".

Nicméně už dnes jsou v Německu památkově chráněny desítky budov z časů komunismu, třeba i 368 metrů vysoká televizní věž z roku 1969 nebo kino International na zmíněné Karl-Marx-Allee, které bývalo suverénně nejslavnějším biografem ve východním Německu.

A pokud jde o německé architektonické dědictví z doby socialismu, zapsalo se do dějin východního Berlína nesmazatelně i komunistické Československo. Bulvární noviny Bild před časem označily budovu někdejšího československého, dnes českého, velvyslanectví za vesmírnou loď uprostřed pulzujícího města.

Autoři:




Nejčtenější

Dostatek přirozeného denního světla a propojení interiéru s exteriérem celý...
Kuchyň z černého dubu, stůl z betonu. Moderní byt je přesto útulný

Nestává se často, aby byt v novostavbě dispozičně odpovídal individuálním nárokům investorů. A už vůbec není běžné, že i když jejich hlavní požadavek zní...  celý článek

Kodaňská číslo 41: neobaroko, průčelí s věží s neorenesančním štítem a gotickou...
Noblesní Vršovice nejsou falešné Vinohrady. Čtvrť má velkoměstský šarm

Kodaňská ulice v pražských Vršovicích vytváří širokou a krásnou promenádu s velkoměstským rozletem a elegancí. Najdeme tu přepychové činžovní domy ze začátku...  celý článek

Architektka Dagmar Štěpánová ze studia Formafatal se k proměně bytu v...
Nejlepší interiér roku 2016: loft s nábytkem navrženým na míru

Zatímco architektonických soutěží určených stavbám je celá řada, interiéry byly dosud opomíjené. Změnila to až soutěž Interiér roku, kterou pořádá Institut...  celý článek

Ložnice se od čistých nových prostor odlišuje. David ji zařídil klasickou...
Jak se bydlí sólistům. Zoufalé osamělce nečekejte

David, Eva, Hynek a Karel jsou mladí, dospělí a žijí sólo. Co pro ně jednočlenné bydlení znamená, přibližuje kniha Sami doma. Publikace, která vzešla ze studie...  celý článek

Nadzemní dráha vede šestým až osmým patrem domu.
Vlak jede středem 19patrového bytového domu. Obyvatelé jsou nadšeni

V Čchung-čchingu na jihovýchodě Číny vyřešili nadzemní dráhu po svém. Nezastavil je ani dům o 19 patrech stojící v cestě a vlakovou tratí ho prostě...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.