Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

'Skvosty' z dob NDR. Co s budovami z dob komunismu?

  1:00aktualizováno  1:00
Z honosného Paláce republiky uprostřed Berlína už toho moc nezbylo. Dělníci v těchto dnech kus po kuse rozřezávají železnou konstrukci někdejšího honosného sídla východoněmeckého parlamentu, jeřáby sundávají kusy železa a betonu a celá budova vypadá jako po těžkém náletu.

Zpoza Paláce republiky se na berlínský evangelický dóm dívá televizní věž | foto: Profimedia.cz

          O KOMUNISTICKÉM KÝČI ČTĚTE ZDE

Když se však pootočíte trochu doprava, naskytne se úplně jiný obrázek. Před sebou máte vyšperkovanou, nově zrenovovanou budovu bývalé Státní rady, z níž Erich Honecker řídil stát dělníků, rolníků a pracující inteligence. Teď v ní sídlí soukromá univerzita, na níž studenti platí za školné až desítky tisíc eur ročně. Těžko najít výraznější kontrast mezi tím, jak se Němci snaží vypořádat s východoněmeckým architektonickým dědictvím.

Za východoněmecké stavby!
Berlínský Palác republiky je asi nejznámějším případem likvidace významné budovy vystavěné v dobách NDR. Proti bourání rozporuplné stavby na místě někdejšího zámku - jehož rozbombardované trosky byly v padesátých letech vyhozeny do vzduchu, neboť prý šlo o nepřípustný symbol pruského militarismu - protestovali především levicoví intelektuálové. Na poslední chvíli podepisovali petice proti bourání paláce, které bude dokončeno nejdříve příští rok a celkově bude stát kolem stovky milionů eur.

Budova byla kvůli použití azbestu ve stavebních materiálech sice životu nebezpečná a rozsáhlá rekonstrukce nepřicházela v úvahu, ale signatáři petic měli obavy, že může jít o začátek vlny důrazné likvidace východoněmeckého architektonického dědictví. A z toho důvodu byla teď v Berlíně založena nová nadace, která chce aktivně vystupovat na ochranu východoněmeckých staveb.

Nadace Hermanna Henselmanna, která má blízko k německým postkomunistům, svým jménem připomíná muže, který v padesátých letech platil za hlavního architekta východního Berlína. Mezi jeho nejznámější stavby patří Stalinallee, tedy dnešní Karl-Marx-Allee - široká ulice, která se táhne od Alexanderplatzu na východ města - nebo berlínský Dům učitelů či Kongresová hala. Bližší plány, jak chce chránit východoněmecké architektonické "skvosty", však zatím nepředstavila.

Spor o východoněmeckou architekturu vyvolává v Německu debaty už delší dobu. Architektka Dagmar Richterová například v médiích tvrdí, že dnešní rozhodnutí jsou motivována především snahou aktivně vymazat stopy NDR. Podle ní si byli urbanisté po roce 1989 dobře vědomi, že likvidace komunistického dědictví souvisí jak s fyzickou, tak s psychologickou transformací města.

Podobně jako v České republice mizely po změně režimu z parků a náměstí sochy komunistických hrdinů, spousta ulic a náměstí byla přejmenována. Na budovy postavené v dobách komunismu však ve východním Německu stále narazíte na každém kroku. Německá města byla totiž během války často doslova srovnána se zemí a musela být obnovena od základů. Ať už na Východě nebo na Západě. A politika hrála v německé architektuře vždy významnou roli.

"Architekti předválečné Výmarské republiky, nacistické Třetí říše i obou částí Německa po válce byli donuceni hodit svá přesvědčení přes palubu a přijmout převažující étos. To znamenalo, že jejich rozhodnutí byla často stejně tak politická jako architektonická," uvedl před časem pro německá média Hartmut Frank, autor výstavy srovnávající architekturu v západním a východním Německu.

Architektonická bitva
Spor o to, jak nejlépe připomínat východoněmecké architektonické dědictví, má i další rozměr. Jak v časopise Die Zeit napsal Wolfgang Pehnt, "ve čtyřech desetiletích rozdělené existence připomínala nezřídka architektura Spolkové republiky Německo a Německé demokratické republiky boj dvou zápasníků. Na chvat jednoho přišla odpověď druhého. Obnově Západu, podporované penězi z Marshallova fondu, konkuroval Národní plán výstavby na Východě."

Andreas Ruby si pak stěžoval ve stejném časopise, že mnohé budovy, které charakterizují východoněmeckou architekturu, by byly považovány "za charakteristické a kvalitní příklady evropské architektury poválečné éry, pokud by byly postaveny třeba v Kolíně nad Rýnem".

Nicméně už dnes jsou v Německu památkově chráněny desítky budov z časů komunismu, třeba i 368 metrů vysoká televizní věž z roku 1969 nebo kino International na zmíněné Karl-Marx-Allee, které bývalo suverénně nejslavnějším biografem ve východním Německu.

A pokud jde o německé architektonické dědictví z doby socialismu, zapsalo se do dějin východního Berlína nesmazatelně i komunistické Československo. Bulvární noviny Bild před časem označily budovu někdejšího československého, dnes českého, velvyslanectví za vesmírnou loď uprostřed pulzujícího města.

Autoři:




Nejčtenější

Gramofon G3 ClassiC z habru. Krása a struktura tohoto českého dřeva autory...
Gramofon slouží v interiéru jako socha aneb terapie vinylovou deskou

Dokonalý zvuk a krása jako přidaná hodnota reprezentují výrobky rodinné firmy 440 Audio, kterou založil Tomáš Jiráček. Zejména nová řada gramofonů Art působí v...  celý článek

Stavba je od roku 1975 památkově chráněná. Výškový dům je nyní na prodej za dva...
Unikátní dům. Betonovou věž si před 138 lety postavil výstřední soudce

Věž Sway Tower vysoká 66 metrů z roku 1879 stojí v anglickém přístavním městě Lymingtonu. Pokud milujete netradiční bydlení, výšky a daleké výhledy do krajiny,...  celý článek

Willstonovo studio
Američané dodnes bydlí rádi v „perníkových“ chaloupkách s pavučinami

Perníková chaloupka z klasické hororového příběhu o Jeníčkovi a Mařence, kdy sourozenci uváznou v hlubokém lese uvězněni v bizardním domě, se stala základem...  celý článek

1
Sousedka je při sexu moc hlučná. Nejsem puritánka, ale vše má své meze

Bydlíme v nájemním bytě, sousedé nad námi mají i několikrát denně sex a žena vždy křičí a je velmi hlučná. Ze začátku jsem si říkala, zda se v bytě nad námi...  celý článek

V přízemním domku uprostřed krásné přírody žijí mladí majitelé od roku 2015.
Radost z terasy jim „kazí“ slunce a vítr. Čeho je moc, toho je příliš

Postavením domu starosti s bydlením nekončí. Majitelé musí řešit zahradu, ale také místo, kde si užijí zasloužený odpočinek. Ideálním řešením bývá terasa s...  celý článek

Další z rubriky

Dům s užitnou plochou 172 metrů čtverečních stojí v jižních Čechách.
Pozemek do trojúhelníku byl výzvou. Architekt si s ním skvěle poradil

V Hluboké nad Vltavou stojí moderní dům s užitnou plochou 172 metrů čtverečních, který si nechala pro sebe postavit čtyřčlenná rodina. Nezvyklý půdorys domu...  celý článek

Willstonovo studio
Američané dodnes bydlí rádi v „perníkových“ chaloupkách s pavučinami

Perníková chaloupka z klasické hororového příběhu o Jeníčkovi a Mařence, kdy sourozenci uváznou v hlubokém lese uvězněni v bizardním domě, se stala základem...  celý článek

Pro architekta Liema bylo největší odměnou zjištění, že majitelům změnil život...
Život v kruhu. Manželé a psi si užívají dům velký 85 metrů čtverečních

Manželé z Rotterdamu v Nizozemsku věděli, že oni i jejich aljašští malamuti budou šťastni pouze v domě obklopeném zelení. Přání jim splnilo studio 123DV....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.