Školní a předškolní architektura areálu Sonnwendviertel postaveného vedle vídeňského hlavního nádraží představuje otevřený koncept, který zohledňuje jak různé nároky mladých lidí, tak poznatky moderní pedagogiky.
Pro přibližně 1 100 dětí ve věku 0 až 14 let a 200 pedagogů zde vznikla „vesnice“ na 20 000 m2 pro výuku i se spoustou prostoru pro pohyb. Vzniklo zde srdce nové čtvrti se školkou, lidovou a střední školou s celodenním a celoročním provozem.
Vídeň proslulá pečlivým územním plánem, který přitom respektuje přání obyvatel, vypsala samozřejmě na tento areál architektonickou soutěž, a to v celé Evropské unii. Mezi 102 (!) projekty ji vyhrál atelier PPAG architects, vypracovali jej čtyři projektanti: Georg Poduschka, Anna Popelka, Ali Seghatoleslami a Lilli Pschill.
Pro českou veřejnost může být však největším překvapením to, že plánovaný rozpočet se nedodržel. Jenže poněkud jinak, než jsme zvyklí. Stavbu v nejvyšší kvalitě a při dodržení všech termínů se podařilo postavil místo plánovaných 79 za 65 milionů eur, ušetřilo se tak 14 milionů.
Česká stopa
V interiérech okamžitě upoutá netradiční podlaha, kterou tvoří 3 000 m2 dlaždic ve tvaru biskupské mitry ze série Taurus Color od českého výrobce RAKO. Jde o velmi zřídka používaný keramický tvar, velmi náročný pro výrobu. Z dlaždic 60 × 60 cm se vyřezal vodním paprskem zvolený tvar, položený v kombinaci tří barev a dvou rozdílných vzorů. Architekti museli pečlivě vybírat, komu náročnou výrobu zadají.
Tvar dlaždic není náhodný, odráží se v něm další zvláštnost vzdělávacího zařízení: „Kopírují tvar školních stolů,” vysvětluje Georg Poduschka, jeden z projektantů projektu, „protože v moderní pedagogice má projektová práce stále větší význam, navrhli jsme speciálně pro toto vzdělávací centrum trojstoly se standardní výškou.”
Židle s podpěrami na nohy se v budoucnu postarají o to, že na nich budou moci sedět i menší žáci ergonomicky správně. I různě velké děti tak budou moci spolupracovat i ve větších skupinách ve stejné výšce a pedagogové si nebudou muset klekat, aby se mohli věnovat jednomu žákovi.
Trochu jiná škola
Prostřednictvím chytrých synergických efektů nabízí vzdělávací areál Sonnwendviertel řadu možností pro setkávání různých skupin a tříd, například „náměstí” ke společnému užívání, prostory pro volný čas, projektovou a týmovou práci, vlastní zahradu pro každou třídu a velkorysé venkovní plochy.
Smartboards místo klasických nástěnných tabulí, „hnízdečka” na relaxování, „venkovní třídy” s ochranou proti slunci na vyučování v přírodě, to vše patří už od otevření v září 2014 ke školnímu všednímu dni. „Důležité je, aby škola byla těsně propojená s volným prostorem,” říká Georg Poduschka.
A další z projektantů, Lilli Pschill, dodává: „Kdo bere poznatky nového způsobu vzdělávání a výuky vážně, musí změnit i prostor. Jinak řečeno: není-li již aktuální dosavadní model ´jeden mluví, dvacet žákyní a žáků poslouchá´, musí reagovat i prostory.“
„Pod naším základním konceptem je možné si představit strukturu vesnice, kde je několik učeben uspořádáno kolem společného náměstí,” popisuje Georg Poduschka.
Školka, Lidová škola a Nová střední škola sídlí v areálu každá ve dvoupatrové budově. V každém z těchto vzdělávacích zařízení jsou vždy čtyři třídy sdružené do takzvaného Clusteru (seskupení) se společným prostorem na projekty a prostorem pro tým učitelů. V každém vzdělávacím zařízení jsou čtyři.
Dostat vzdělávací zařízení na úroveň moderní pedagogiky patří k deklarovaným cílům města Vídně. Vysloveně přesvědčivě se to zde dokazuje novým individuálně orientovaným konceptem výuky.
„Vzdělávací areál Sonnwendviertel představuje ideálně typicky přesně to, jak má podle našeho názoru vypadat škola budoucnosti. Je zde perfektně umožněna moderní pedagogika i z hlediska prostoru, což vědomě rozevírá těsný korzet klasické školní třídy,” konstatuje prezidentka školské rady města Vídně Susanne Brandsteidl.
Projektová dataVzdělávací areál Bildungscampus Sonnwendviertel, Gudrunstraße, 1100 Vídeň |