Sklep je jako každou výhodu třeba zaplatit

- Při uvažování o tom, zda je lepší pořídit si dům podsklepený nebo nepodsklepený, rozhodují zpravidla peníze. Stavba podzemního podlaží bývá totiž výrazně dražší než stavba „na povrchu“. Náklady na sklep se průměrně pohybují i kolem půl milionu korun. To ovšem znamená, že cena jednopodlažního podsklepeného domu bude asi o 30 procent vyšší, než když si postavíte dům pouze na betonové desce.

KDY JE SKLEP K NEZAPLACENĺ
Při stavbě sklepa je třeba počítat nejen s tím, co budete na stavbu potřebovat, ale co vám také takzvaně přebude. Tímto přebytkem je hlavně vykopaná zemina, její odvoz a skládka. Za „odložení tuny zeminy se platí kolem 800 korun. Pak je třeba připočítat stavební a velmi důležité izolační práce.
V některých případech je stavba sklepa doslova luxusem. To tehdy, když se dům staví na skále (proto je třeba se předem seznámit s geologickými mapami), nebo tam, kde je spodní tlaková voda. Potom bývá výhodnější a jistější sklep oželet, protože náklady na jeho zabezpečení by mohly převýšit cenu celého domu.
Tam, kde technické podmínky stavbu sklepa umožňují, se však o jeho stavbě určitě vyplatí přemýšlet. Počítejte však s tím, že sklep by měl mít výšku minimálně 210 centimetrů a přímé odvětrání. Budete také potřebovat pohodlný přístup, což znamená, že sklon schodových ramen nesmí být větší než 41 stupňů.
Za hlavní přednost sklepa pokládají odborníci to, že vel-mi dobře izoluje proti chladu a vlhku (tím se snižují náklady na vytápění) a ulehčuje i některé stavební práce. Například rozvody potrubí není nutné „tahat kanálky v podlaze, stavbařům postačí vést je po stropě sklepa. „Při tomto řešení bývá přístup k rozvodům velmi snadný. Případná závada se objeví prakticky okamžitě a oprava je také mnohem snadnější, tvrdí brněnský architekt Petr Kurfürst.
Podle opavského architekta Jaromíra Hanušky z firmy Idea jsou pak dobře odvětrané sklepní protory také jednou z nejlepších izolací proti radonu.
TRADICE MAJĺ I DALŠĺ VÝHODY
Na to, že se dnes od stavby sklepů ustupuje, mají do jisté míry vliv finanční náklady, ale také to, že rodinné domky převzaté ze zahraničí s podsklepenými variantami téměř nepočítají. Těžko si lze představit, že kanadský či skandinávský stavebník bude mít chuť platit za náročné hloubení promrzlé země.
U nás ovšem patří sklepy k tradici i našemu životnímu stylu. K němu patří také silný zvyk ukládání předmětů a potravin. Zavařené ovoce, houby, brambory, ale i víno uchovávané v dobře temperovaném sklepě určitě potěší. Místo objemných chladniček s takzvanou sklepní zónou vám postačí sklep, který k plnění své funkce nepotřebuje elektrický proud ani opraváře.
Sklepy na uhlí pomalu mizí, protože se uhlí k vytápění používá stále méně, ale uvolněný prostor lze vždycky využít. Do sklepa můžete umístit například agregát pro centrální vysávací systém. Ten lze sice dát i do garáže, ale počítejte s tím, že velké typy mají výšku kolem jednoho metru a průměr asi 36 centimetrů. Příjemná je také možnost umístění sauny, domácí dílny či tak prozaické záležitosti, jako je psí kuchyně. K domu pes patří, a ne každý čtyřnohý hlídač se spokojí s granulovaným jídelníčkem. Příprava stravy například z výsekového masa ovšem právě nevoní. Z provozního hlediska je pak v tomto případě vhodný přímý výstup ze sklepa do zahrady.
O tom, že se v běžné tuzemské rodině během let nakupí spousta věcí, kterých se člověk nechce zbavit, svědčí nejlépe obrovská množství přístavků a kolen, jež hyzdí spoustu domů i zahrad. A tak ten, kdo tuší, že má v sobě „zakódovaný ukládací gen, měl by o stavbě sklepa velmi vážně uvažovat.