„Musím říci, že vymyslet Tančící dům bylo relativně jednoduché. Se stavbou do existujícího sídliště je to mnohem horší,“ říká známý architekt.
Proč je projekt sídliště těžší než Tančící dům?
Tančící dům, na kterém jsem spolupracoval s architektem Frankem Gehrym, byl relativně lehký úkol, pomocí porevoluční euforie a podpory prezidenta Havla, na nábřeží krásného města s neomezeným rozpočtem a podobně. Sídliště je často pouhým mrtvým schématem. Je mnohem těžší do chudého sídliště vymyslet něco, co by nevábnému sousedství pomohlo, aniž by se nad ně povyšovalo.
Projektoval jste areál Hvězda s jedenácti domy na Petřinách v Praze, kde jste jako dominantu použil řadu rohových a samostatných věží.
Inspiraci jsem nalezl na ostrově Hvaru v Chorvatsku, kde stojí obranné věže, které měly v historii svou jasnou funkci. Dole byl ustájený dobytek, ve střední části pracovaly ženy a nahoře seděli chlapi, kteří popíjeli kávu, hráli šachy a občas po někom seshora vystřelili. V mém případě na Petřinách je to tak, že analogií dobytka jsou obchody v přízemí, ve střední části žije středně majetná vrstva a nahoře ve věžích jsou ty největší zazobanci. (smích)
Říkal jste, že se specializujete na sociální výstavbu. Co už máte v této oblasti za sebou?
Za totality jsme v těžkých podmínkách s architektem Janem Línkem postavili řadu domovů důchodců, ve kterých bydlí celkem asi dva tisíce obyvatel. Dělal jsem například také projekt na nový Jedličkův ústav, po revoluci jsme postavili dětský stacionář v Českých Budějovicích, nyní pracuji na dvou domovech dětí a mládeže, v pražských Modřanech a v Českých Budějovicích, mám také zpracovaný prováděcí projekt na hospic tamtéž pro Červený kříž, na který ale nejsou peníze.
A co rodinné domy?
Jestli dobře počítám, udělal jsem jich asi šest. V současné době pracuji na domu v Plané nad Lužnicí. Je to na krásném místě, na rozhraní lesa a louky, se zázračným stavebníkem.
Jak tento projekt vznikl?
Domu v Plané předcházel dům v Chocni. Klient chtěl jen přízemní dům, avšak přesvědčil jsem ho o tom, že k nízkému domu je potřeba nějaká protiváha. Nakonec jsme se domluvili na věži o rozměrech dvakrát dva metry. Na jižním konci parcely je kopec, který v zimě při nízkém slunci stíní celý pozemek. Kvůli tomu jsem dům nakonec o metr zvedl na násyp. To se pak zatraceně vyplatilo, když se nečekaně zvedla blízká Tichá Orlice a zaplavila celý pozemek i s domem. Kdyby mě tehdy pánbůh neosvítil a dům se nezvedl, byl by zatopen tak, že by to zřejmě nevydržel. No a věž posloužila jako pozorovatelna stavu povodně.
Stavba v Chocni se líbila dalšímu investorovi, který vám svěřil zakázku na svůj rodinný dům v Plané?
Tento výjimečný investor mi nechal naprosto volnou ruku. Nakonec jsem vyprojektoval dům, který vypadá zvenku menší než zevnitř. Chtěl jsem také, aby vícegenerační dům zapadal do okolí. Ve spodní části je obývací pokoj, pracovny a ložnice. Součástí přízemí je garsonka pro jeho sestru. Nahoře v patře jsou čtyři pokoje vnoučat. Ve věži je pak trucovna. Když má pán domu všeho plné zuby, může se tam zavřít a libovolně dlouho přemítat o životě. Dům je obložený dřevem. To bylo přání investora? Ano. Dům je postaven z cihel s dřevěným obkladem. Mezi tím je izolace. Dřevem je z velké části obložen i vnitřek.
Na kolik celkově vyšel tento dům?
Projekčně na sedm milionů korun a místní firma ho postavila asi za polovinu.
Všimla jsem si, že téměř všechny vaše domy mají netradiční sklon střechy. To je vaše specialita nebo jste se někde inspiroval?
Dělám to intuicí. Přiznávám se, že jsem u domu v Plané vykradl architekty Franka Wrighta, Franka Gehryho a Bruce Goffa. A naopak, když kopíruje někdo mě, toleruji to, protože je to asi dobré, když to stojí za krádež.
Proč vaše domy nemají okapy?
Dešťová voda ze střech by měla zůstat na pozemku. Pokud je svedená do kanalizace, je parcela kolem domu systematicky dehydratovaná. Mám dvě stě let starou chalupu a žádný okap tam není. Nejhorší je to na sídlištích, kdy je dešťová voda ze střech a komunikací svedena do retenčních nádrží mimo sídliště, ve kterých sídlištní splach dělá velké problémy. Pak se tam nevede zeleni a vzniká začarovaný kruh.
Podle čeho se liší klienti, kteří si vyberou typový projekt od developerské společnosti, od těch, kteří jdou za architektem a chtějí něco originálního?
Nemám nic proti těm, kteří si vyberou kvalitní levný typový dům. Bohužel v záplavě produkce nejmenovaných společností je dobrých typových domů jako šafránu. Sám za sebe si myslím, že jsem schopen za stejnou cenu nabídnout nekonfekční individuální dům přímo na tělo.
Přijmete každou zakázku, nebo dokážete i odmítnout?
Na začátku přistupuji ke každému klientovi s maximální vstřícností. Ale když to opravdu nejde, následuje rozchod. Nedávno jsem se s klientem rozešel po vypracování studie v počátku spolupráce. Chtěl postavit dům v oblasti, kde jsou územním plánem stanoveny určité regulativy. Při projektování se řídím přáním investora, intuicí, světovými stranami, konfigurací terénu, místním kontextem, podnebím a podobně a až v poslední řadě regulativy územního plánu. Věřím totiž, že je možné v rozumné diskusi přesvědčit schvalovací orgány, že existuje řešení i za cenu porušení regulativu, které bude výhodnější jak pro kontext, tak současně pro investora. Tento přístup předpokládá souhru investora s architektem, ke které tady nedošlo.
Co požadujete od klienta, který chce, abyste mu postavil dům?
Vždy požaduji tři věci - situační plán, fotky okolí a stavební program. To znamená, že chci, aby sepsal, co tam chce, kolik lidí bude v domě bydlet, na co jsou zvyklí, kolik mají aut, dětí a zvířat, jak velké chtějí místnosti a tak dále.
|
O architektovi |
|
Narozen v Záhřebu v Jugoslávii. Jeho rodiče po dvouleté stáži v Americe uvázli v roce 1948 v Praze jako političtí emigranti. Milunič za nimi odjíždí se třemi sestrami až o deset let později. V Praze dokončuje střední školu na tzv. francouzském gymnasiu. V letech 1960-66 studuje Fakultu architektury na ČVUT. Po ukončení studia odjíždí na tři roky do Paříže, kde pracuje asi v deseti různých architektonických kancelářích. V roce 1969 se vrací do Prahy a nastupuje do ateliéru architekta Pragera, kde vzniká začátek jeho 20leté specializace na sociální stavby. V roce 1990 zakládá vlastní kancelář Studio VM (volné myšlenky). V souvislosti s tím, že již v roce 1986 navrhoval úpravy v bytě souseda Václava Havla, získává jeho prostřednictvím zakázku na sousední parcele, která vyústila v realizaci pod názvem Tančící dům s americkým architektem Frankem Gehrym. Zvláštní pozornost věnuje také problému přeměny panelových socialistických sídlišť. (Hvězda Petřiny, Centrum sídliště Malešice). |
 Nejznámější Miluničova stavba stojí na vltavském nábřeží v Praze. |
 Architekt Vlado Milunič |
 Dům dětí a mládeže je těsně před dokončením, Modřany. |
 Areálu Hvězda s jedenácti domy dominuje několik věží, Praha - Petřiny. |
 Dům v Chocni byl původně níž, avšak architekt se rozhodl postavit ho na metrový násyp. Dominantou vily je věž dvakrát dva metry. |
 Rodinný dům v Plané nad Lužnicí stojí na rozhraní lesa a louky. Celý je obložený dřevem a zajímavostí je, že nemá žádné okapy. |
