Když se začne počítat
"Po rekonstrukci koupelny asi před deseti lety - jsem se stala v domě černou vránou," vzpomíná teď už s úsměvem Jana Staňková z Prahy, "vyměnila jsem obyčejné baterie za pákové, vanu za sprchový kout a dopřála jsem si svůj sen - myčku. Pak ale přišlo vyúčtování za vodu, a zatímco ostatní nájemníci dopláceli i několik tisíc, nám peníze ještě vrátili. Každý si myslel, že nějak podvádíme. Všichni jen přemýšleli, jak nám to dokázat." Dnes už mají pákové baterie v domě skoro všichni. Postupně si totiž ověřili, že s jejich pomocí opravdu ušetří kolem třiceti procent spotřeby vody. K vanovým bateriím si mnozí pořídili i úspornou sprchu, neboli sprchovací hlavici. Tu lze koupit už kolem 300 korun, ale když si budete chtít dopřát i různé druhy masážních proudů, můžete klidně zaplatit kolem 2200 korun. Pomocí úsporné sprchy však ušetříte klidně 50 procent vody, a tím i energie na její ohřev. A protože teplá voda - lépe řečeno její získání - představuje v domácnostech kolem dvaceti procent z celkové spotřeby energie, máte hned ušetřeno deset procent.
Je třeba být otužilejší, ale ne všude
"Klidně vám spočítám, že čtyřčlenná rodina může zaplatit za topení a vodu polovinu toho, co jejich sousedé, ačkoliv budou bydlet ve stejném typu domku," tvrdí Jiří Janoušek z firmy Sanitární technika, která jako jedna z prvních prosazovala na tuzemském trhu úsporné sprchy či klozety s takzvaným dvojitým splachováním, kde si můžete vybrat mezi třemi a šesti litry na spláchnutí. Jeho doporučení jsou přitom poměrně jednoduchá. Pro čtyřčlennou rodinu znamená například jen klozet s dvojitým splachováním úsporu kolem 1100 korun za rok (při ceně 36 korun za metr krychlový včetně stočného). Je proto škoda, že si někteří lidé nechtějí připlatit například při výměně kombi klozetů asi 300 korun na dvojité splachování a kupují si jen "obyčejný" záchod. Další snížení spotřeby představují pákové a termostatické baterie. Teplotu v bojleru stačí nastavit místo na 65 stupňů na 48 až 55 stupňů Celsia Zvýšit teplotu v bytě či domě o jeden stupeň představuje nárůst spotřeby energie o šest procent, proto je nezbytná regulace. "Vyplatí se týdenní i denní režim, ale také regulace pro jednotlivé pokoje," tvrdí Jiří Janoušek, "v obýváku a koupelně můžete mít klidné 24 stupňů, v ložnici ale stačí 18 stupňů Celsia. Chodby se bez topení obejdou, případně je možné je jen temperovat, totéž platí o kuchyni." Tím, že snížíte teplotu v kuchyni, ušetříte dokonce třeba i za chod chladničky. Ta se totiž musí vyrovnat s rozdílem teplot, takže čím je v kuchyni tepleji, tím více "polyká" kilowatthodin. A pokud stojí v blízkostí radiátoru nebo sporáku, může to být i výrazně více, než udává výrobce. To se týká hlavně spotřebičů, které mají na energetickém štítku označení D, E, F nebo G. Tyto štítky udávající energetickou náročnost spotřebiče by měly být jednou z prvních věcí, ke které se při nákupu nového přístroje vyplatí přihlížet. Třísetlitrová chladnička s mrazákem v "áčku" s dobrou izolací stěn totiž spotřebuje i v teplé kuchyni sotva polovinu toho, co třeba její "efková" kolegyně. "Snížit spotřebu můžete i dobrým plánováním toho, jak chcete vařit," radí Ivan Karas z firmy BSH, jednoho z největších evropských i světových výrobců domácích spotřebičů, "když maso z mrazáku, které budete připravovat druhý den, přendáte večer do chladničky, snížíte spotřebu docela výrazně."
- neděle 28. ledna 2001
