Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Místo se špatnou pověstí, ale s dobrým vínem. Přitahuje nejen umělce

  1:00aktualizováno  1:00
Víno a umění. Této dvojici se vždy dařilo, byť někdy se špatnými konci... V pražské Skořepce, v domě U smrti čp. 354 bydlel v 17. století nejvýznamnější český barokní malíř Petr Brandl. Upil se. Architekt a malíř Jan Špaček v domě na témže místě navrhl interiéry vinného šenku...

Všechny klenby i zdi jsou původní. Vodorovně strukturovaný dřevěný obklad, v němž je zapuštěna vinotéka, se jako architektonický motiv opakuje i v podhledech a na stěnách. | foto: Richard Beneš

„Byla to pro mě docela pikantní situace. Měl jsem navrhnout Šenk Vrbovec na docela nechvalně známé trase Perlová ulice - Uhelný trh – Skořepka, která je hodně spojená s ´povětrnými ženštinami´. Jenže těsně před tím jsem navrhoval svatební síň na benešovské radnici, které dominuje latinský citát: In necessariis unitas, in dubiis libertas, in omnibus autem caritas. Neboli Ve věcech nezbytných svornost, ve věcech pochybných volnost, ale ve všech ať je láska,” vzpomíná architekt Jan Špaček.

Fotogalerie

Když se pídil po historii místa, s překvapením zjistil, že v číslo 354, tedy v původním domě s truchlivým názvem U smrti (nebo U Umrlčí hlavy, stopy v archivech se různí), žil bohém a malíř Petr Brandl, kterého láska k vínu zabila.

Původní stavba spojená se slavným  malířem byla sice zbořená a na jejím místě postavená někdy kolem roku 1870 už nová, ovšem se stejným číslem.

Tak se lze jen těžko divit tomu, že se architekt Špaček hodně zamýšlel nad podobou šenku. Vždy totiž hledá genia loci daného místa, ať už to byla kavárna Slavia nebo cukrárna Myšák, kterým dal po rekonstrukci novou podobu. Šenk Vrbovec tak nebyl výjimkou.

Všechny povrchy režných zdí musely být upraveny speciálními transparentními

Všechny povrchy režných zdí musely být upraveny speciálními transparentními nátěry, aby se výplně spar zpevnily.

V přízemí domu č. p. 354 navrhl před třemi lety Jan Špaček nejdříve jednoduchý interiér vinárny (pamětníci ji znají z Václavského náměstí, hned nad obchodním domem Baťa), letos pak „šenk“ rozšířil o suterénní prostory.

Vlastní víno i dekorace

Může se hodit

Sháníte šikovného architekta nebo projektanta? Zadejte si poptávku na
AAAPOPTÁVKA.CZ a vybírejte z obdržených nabídek.

V přízemním prostoru se čtyřmi výlohami do ulice, kde se podává jakostní i přívlastkové víno, použil místo drahých dekorací architekt Špaček méně tradiční výzdobu, například velké množství archivních lahví uložených do niky, nad nimiž „září“ nápis s prastarým konstatováním o pravdě ve víně…

Celému prostoru pak dominuje velkoplošná nástěnná fotografie starého pískovcového sklepa z roku 1770. Ten byl původně založený opatem Louckého kláštera ve Znojmě k ukládání desátků. Dnes tam zraje víno Vinařtství Waldberg Vrbovec i v moderních nerezových tancích.

Prostoru šenku v přízemí dominuje velkoplošná nástěnná fotografie starého

Prostoru šenku v přízemí dominuje velkoplošná nástěnná fotografie starého pískovcového sklepa z roku 1770. Původně byl sklep založen opatem Louckého kláštera ve Znojmě k ukládání desátků. Dnes tam zraje víno Vinařtství Waldberg Vrbovec i v moderních nerezových tancích.

Za vínem do sklepů

Po třech letech přestal už prostor šenku stačit. Řešení? Využít suterénní místnosti, které původně sloužily jako sklepy. Po sametové revoluci byly vyklizeny a nějakou dobu sloužily jako herna. Nádherně zachovalé klenuté stropy a režné zdi si ovšem přímo říkaly o využití spojené právě s vínem.

Všechny povrchy zdí musely být samozřejmě upraveny speciálními transparentními nátěry, aby se výplně spár mezi cihlami či kameny zpevnily.

Jinak však ponechal architekt Špaček původní dispozici, členitý prostor tak nabízí jak centrální místnost s vinotékou pro téměř 1 000 lahví, která je zapuštěná do vodorovně strukturovaného dřevěného obkladu, jež se jako architektonický motiv opakuje i v podhledech a na stěnách, tak příjemné „soukromí“ u malých stolků v chodbách.

Suterénní prostor má krásně zachovalé režné zdivo a klenby. Kdysi tu byly

Suterénní prostor má krásně zachovalé režné zdivo a klenby. Kdysi tu byly obyčejné sklepy.

Nábytek v suterénu je jednoduchý, zajímavý detail představují lampy speciálně navržené pro Šenk Vrbovec z kovu a zelených lahví. Architekt Špaček připomíná citát Massima Vignelliho, který říká: „Cílem designu by mělo být vytvoření nezapomenutelného zážitku: ne však tím, že užíváme drahých materiálů, ale naopak užitím materiálů velmi jednoduchých a skromných, které jsou designem zcela přetvořeny.“

Záchrana pro ty, co přebrali

Poměrné strmé schody do sklepů nahradil Jan Špaček dřevěným schodištěm. A protože toalety jsou pouze v přízemí, do první „zákruty“ schodiště připravil pomoc pro všechny, kterým nohy takříkajíc vypovědí službu: kožená žíněnka zachrání všechny, kteří by klopýtli a chtěli poznat tvrdost zdejších stěn…

Naopak pro vinaře připravil architekt a malíř Jan Špaček malý šok: obraz s obrovským hejnem špačků, které pro vinaře představují největší hrůzu. Název obrazu tomu odpovídá: Vinohradníkovo delirium…

Architekt Špaček je také úspěšným malířem, a tak jako rozmarný a úsměvný podpis

Architekt Špaček je také úspěšným malířem, a tak jako rozmarný a úsměvný podpis své architektonické práce umístil proti vstupu i svůj obraz. Je na něm hejno špačků a obraz má odpovídající název: Vinohradníkovo delirium…

Skořepka

Nárožní dům s dosud zachovaným podloubím U Skořepů, U tří zlatých lvů, též Staroměstská pasáž (čp. 420/10), podle něhož je ulice pojmenována, patřil v 1. polovině 16. století Vítu Škořepovi, kteý měl v domě výnosnou kloboučnickou živnost.
Původně byla tato ulice, která spojuje Uhelný trh se složitou křižovatkou pod Perštýnem, velmi úzká a nerovná, domy sousedních bloků se k ulici obracely spíše zády. Dnešní široká ulice je výsledkem postupných stavebních úprav.

Název ulice byl v průběhu let různě obměňován, v 18. století se překládal do němčiny jako Schalengasse (Schale - skořápka), v 19. století se říkalo opět Škořepka nebo Škořepí či Skořápková. V letech 1940 až 1945 se používal dvojjazyčný název Schalengasse - Skořepka. Počátkem 20. století byl obnoven původní tvar Skořepka.

V domě U Skořepů bydlel v roce 1787 Wolfgang Amadeus Mozart (1756 - 1791). V původním domě čp. 421 žil od roku 1693 sochař Jan Brokoff (1652 - 1718) a po něm i jeho slavný syn, Ferdinand Maxmilián Brokoff (1688 - 1731). V domě U smrti (čp. 354) bydlel český nejvýznamnější barokní malíř Petr Brandl (1668 - 1735).

Petr Brandl

Byl synem poměrně zámožných rodičů. Jeho otec byl německý krejčí a hostinský Prantl, matka pocházela z české rolnické rodiny z Přestanic. Vzdělání získal v jezuitském gymnáziu. Ve 33 letech se oženil a zplodil tři děti, rodinu však později opustil.

V Praze bydlel na Starém Městě v ulici Skořepka čp. 354, v domě U smrti (nebo U Umrlčí hlavy. Za svá díla byl poměrně dobře placený, ale peníze většinou propil ve víně, byl neustále zadlužený a pronásledovaný věřiteli. Bezúspěšně doufal v konsolidaci finančních poměrů koupí pozemku v Jílovém během tamní zlaté horečky. Nakonec zemřel v chudobě a opuštěný v Kutné Hoře, kde je i pohřbený.

Malířství se vyučil u pražského dvorního malíře Kristiána Schrödera, který byl správce hradní obrazárny. Schröder však Brandlovi nemohl předat víc než základy malířské techniky. Jeho hlavními učiteli byli Jan Rudolf Bys a Michael Václav Halbax. Výrazně ho ovlivnilo umění Karla Škréty a také Abrahama Godyna, Michaela Leopolda Willmanna a Jana Kryštofa Lišky.

Brandl patří k nejdůležitějším reprezentantům vrcholně barokní malby ve středoevropském prostoru, ve svých nejlepších pracích dosahuje nejvyšší úrovně tehdejší evropské malby. Zdroj: Wikipedie

V dřevěném obkladu je zapuštěna vinotéka. Lze ji však i skrýt -  na stropě je

V dřevěném obkladu je zapuštěna vinotéka. Lze ji však i skrýt - na stropě je připraveno ke spuštění promítací plátno, pokud by měla místnost posloužit pro jinou akci.

Ing. arch. Jan Špaček

*1947 Praha

Jan Špaček se pohybuje od projektů výstav a interiérů až po stavby soukromého i veřejného charakteru. Jeho další projekty a následné realizace:

1997 - Kavárna Slavia v Praze (spoluautor Ing. arch. Jiří Špaček)
1999 - Restaurace Pražské selátko na Pražském hradě
2002 - Interiéry Kolovratského a Malého Fürstenberského paláce v Praze pro Senát ČR – Senátorský klub
2007 - Restaurace Zlatá ulička na Pražském hradě
2008 - Cukrárna Myšák, Praha

Autor:


Témata: Umělec


Nejčtenější

Když jste v dosahu chrámu, orientujete se podle něj v čase i prostoru. Víte,...
Kostel na „Jiřáku“ je středobodem mého světa. Ten vesmírný koráb miluji

Znáte ten pocit: někdo řekne název místa a před očima vám rovnou naskočí jeho dominantní stavba. Staromák - orloj. Václavák - muzeum. Jiřák - kostel. Tak...  celý článek

Domům se říká Earthship/Zeměloď. Stavba z pneumatik si sama topí, vytváří...
Architekt očekává jadernou hrozbu. V jeho domech přežijete i apokalypsu

Americký architekt Michael Reynolds staví již čtyřicet let budovy výhradně z odpadu. Zázemí má v Novém Mexiku v USA, kde vyrůstají stoprocentně soběstačné...  celý článek

Kovové pásy se překrývají, takže napodobují proudění vzduchu jako domácí...
Mají dům z nezničitelných materiálů používaných NASA na raketoplány

Pro někoho je u domu důležitější styl než počet ložnic, koupelen či bydlení v exkluzivní čtvrti. Často jde o kombinaci bydlení a ateliéru, kde majitel rád...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.