Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sedm let po povodni: Ještě dnes je ze zdí domu cítit vlhkost, říká majitelka

  1:00aktualizováno  1:00
Sedm let po katastrofální povodni z roku 2002 cítí Milena Humlová z Českých Kopist ze zdí svého domu vlhkost. Severní Čechy tehdy patřily k nejzničenějším místům v celé republice.

Srpen 2002, Litoměřicko. Okolí Českých Kopist. Labe a Ohře se slily v jedno velké jezero. | foto: Roman Čejka, MF DNES

Když babička vyprávěla kdysi malé Mileně o největších povodních v Českých Kopistech, líčila, jak lidé ve vsi jezdili na loďkách. K jejich domku, který je ve svahu nad Labem, ale podle babičky voda z Labe nikdy nedosáhla.

"A v roce 2002 jsme ale měli v domku metr šedesát vody. Nikdy bych tomu nevěřila, předtím vždy zůstala voda někde za rohem," udivuje Humlovou ještě dnes sedm let stará povodeň.

měli pravdu

"Moraváci říkali, že zdi vysychají minimálně pět let. A měli pravdu. Ještě dnes ze zdí domku cítíme vlhkost," říká Milena Humlová.

Její následky s rodinou pociťují dodnes. Nejen, že museli vyhodit koberce a nábytek, oklepat omítku na domě a rok ho nechat vysychat, než jej mohli opravit, ale ještě dnes je ze zdí cítit vlhkost.

S úklidem před lety pomáhali vojáci i solidární lidé z Moravy, kteří zažili povodně v roce 1997.

"Moraváci říkali, že zdi vysychají minimálně pět let. Měli pravdu," říká Humlová. Jako učitelka v mateřské škole pomáhala odstraňovat následky povodní i zde.

V budově, která je v Českých Kopistech nejvýš a nejdál od řeky, bylo půl metru vody, v pískovém podloží voda dokonce vymlela metrovou díru. "Lidé, kteří mají domy u řeky, měli vodu do čtyř metrů," vzpomíná žena. Dodnes má obavy, že by se velká voda mohla vrátit.

"Kdyby se vypouštěla nějaká přehrada jako tenkrát, tak nikdy nevíte, co to udělá," vysvětluje svůj respekt před živlem. Uvědomuje si, že tehdejší zaplavení vesnice způsobila těžko předvídatelná shoda okolností - na domy se valila voda jak ze sousedního Labe, tak z Ohře.

Dřevěný dům se zaplavovacími otvory přežil i dvoumetrovou proudící vodu

Ve vesnici ale lidé uvažují i jinak. S většinou místních obyvatel se radnice z Terezína nemůže dohodnout na protipovodňovém valu, který by vesnici obklopoval a chránil. Majitelé okolních polí nechtějí, aby jim zeď pozemky rozdělila.

Podle Humlové ale obyvatelé Českých Kopist spoléhají i na lepší sledování a prevenci. "Tenkrát se přehrady vypouštěly až na poslední chvíli. Jenže dnes už se sledují a upouští a lidé spoléhají na to, že se něco takového opakovat nebude," míní.

Sama by ale protipovodňový val kolem vesnice uvítala. "Město kvůli ochraně dělá dost. Ale když lidi nechtějí...," říká a doufá, že velká voda už nikdy nepřijde.

CO UKÁZALA Katastrofa

Co se povedlo
Mimořádná byla vlna solidarity. Pomáhalo vojsko, dobrovolníci. Velmi slušně fungoval krizový štáb na krajském úřadu. Tehdejší hejtman Jiří Šulc odvedl dobrou práci při koordinaci pomoci i komunikaci s firmami a záchrannými složkami.

Co se nepovedlo
Zpočátku vázla komunikace mezi obcemi a jejich starosty. Problémem byli hlavně lidé, kteří odmítali evakuaci - šlo o řadu starších občanů hlavně na Litoměřicku, kde se slévala Ohře a Labe. Ohrožovali životy záchranářů. Panovaly zmatky, nikdo nevěděl, jak velká povodeň může být. Odborníci ji neuměli vypočítat.



Témata: katastrofy, Morava


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.