Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Schwarzenberský palác je opraven. Knížák zve na návštěvu

  10:00aktualizováno  10:00
Rekonstrukce Schwarzenberského paláce v Praze na Hradčanech byla po čtyřech letech dokončena a iDNES.cz byl u toho. V jedné z nejkrásnějších renesančních staveb se architektům podařilo netradičně spojit moderní technologii s barokním uměním.

Ředitel Národní galerie Milan Knížák převzal zrekonstruovaný Schwarzenberský palác | foto: Lukáš BíbaiDNES.cz

             JAK PROBÍHALA REKONSTRUKCE

Schwarzenberský palác čeká nyní půlroční zkušební provoz. "Alespoň vychytáme mouchy. Rychlé nastěhování není dobré," řekl úvodem tiskové konference ředitel Národní galerie Milan Knížák, který ve středu Schwarzenberský palác slavnostně převzal.

Národní galerie získala objekt v roce 2002 od Ministerstva obrany ČR formou bezúplatného převodu. V jedné z nejrozsáhlejších renesančních staveb v Praze byla ve druhé polovině 20. století expozice Vojenského historického muzea. Vojáci podle památkářů naštěstí nepřistoupili k devastujícím přestavbám. Díky tomu se podařilo rekonstruovat i ojedinělý barokní krov v podkroví paláce, který bude součástí expozice a jehož vzhled nenarušuje ani tepelná izolace záměrně vedená nad bedněním.

Na toaletu skleněnou šachtou
"Veškerý materiál, který se během rekonstrukce ze stavby vyjímal, se do ní opět vracel. Byly tak zachovány původní dřevěné podlahy, keramické dlaždice i cihly. Dokonce se prosévala i suť," vysvětlil architekt Tomáš Šantavý, který je autorem architektonické rekonstrukce objektu.

Schwarzenberský palác

Šantavý moderní technologie nezakrýval, ale ponechal je naprosto viditelné, aby kontrastovaly s barokním uměním a v budoucnosti šly bez problémů vyměnit. Veškerou instalaci však vedl původními průduchy a komíny.

Naprostou raritou je zachovaná prevétová (prevét=záchod) šachta, ze které až do 17. století odtékaly splašky do Nerudovy ulice. Šantavý vložil do šachty invalidní výtah a v plechovém kontejneru umístil do každého patra i hygienické zařízení. "Vrátili jsme šachtě její původní význam," dodal architekt. Šachta je celá prosklená, takže pro návštěvníka bude cesta na toaletu opravdovým výletem do minulosti.

Schwarzenberský palác

Restaurátorům se dále podařilo zachránit i několik původních kachlových kamen, která ale nejsou funkční. Dochovaly se dokonce fragmenty nástropních maleb. Stropy čtyř sálů ve druhém patře Schwarzenberského paláce zdobí původní renesanční malby se zvířecími motivy a náměty z antické mytologie. Autoři jsou neznámí a technika je málo obvyklá.

Místo běžných nástěnných maleb byly některé stropy opatřeny dřevěnými rošty a nyní čekají na osazení restaurovanými manýristickými plátny. Akorát známá černo-bílá sgrafita na fasádě paláce, která vypadají starobyle, jsou z 19. a 20. století.

Schwarzenberský palác

Den otevřených dveří
Nová stálá expozice Baroko v Čechách, kterou Národní galerie zpřístupní 28. března příštího roku, bude soustředěna na 4000 metrech čtverečních a ve třech podlažích. Nedočkaví návštěvníci si mohou Schwarzenberský palác prohlédnout 12. července v Den otevřených dveří.

V budoucnu budou galerijní sbírky i v sousedním Salmovském paláci, který se teprve má adaptovat. Oba historické objekty stavbaři skrytě propojí. "Společně s protějším Šternberským palácem se sbírkou starého evropského umění tak vznikne na Hradčanském náměstí magický trojúhelník," dodal Knížák, který doufá, že nikoliv bermudský.

Schwarzenberský palác

Ukončená rekonstrukce renesančního paláce, která si vyžádala dvě stě šedesát milionů korun, je podle něj prvním krokem k tomu, aby si tato instituce konečně našla místo, kde nebude provizorně a kde bude moci důstojně reprezentovat českou výtvarnou kulturu.

Provoz Schwarzenberského paláce má podle odhadu galerie stát ročně deset až dvanáct milionů korun. Jedna z nejrozsáhlejších rekonstrukcí svého druhu byla provedena brněnskou firmou Unistav.

Schwarzenberský palác byl postaven v letech 1545 - 1567 Agostinem de Galli pro Jana ml. z Lobkovic. Koncem 16. století Lobkovicové o palác konfiskací přišli a v jeho držení se postupně vystřídali Rožmberkové, Švamberkové, Eggenberkové a Schwarzenberkové. Začátkem 18. století zde provedl barokní úpravy M. Canevalle a později podle návrhu A. E. Martinelliho také T. Haffenecker. Další, tentokrát klasicistní úpravy proběhly na konci 18. a v 1. polovině 19. století. V letech 1871 – 1893 byla podle návrhu J. Schulze provedena obnova sgrafit a v padesátých letech 20. století byla sgrafita obnovována znovu.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.