koření
Léčivé vlastnosti šalvěje jsou využívány již od starověku a charakteristická nahořklá chuť a vůně obohatí řadu jídel. Má protizánětlivé a protipotivé účinky. Čaj se používá na kloktání při zápalu ústní dutiny a krku, pomáhá dobrému trávení. Jako koření se používá hlavně v jižní Evropě a Orientu - na maso, ryby i zeleninu, k aromatizaci vín a likérů. K tomuto účelu se využívá hlavně příbuzná aromatická šalvěj muškátová (Salvu sclarea). Lze ji pěstovat na zahradě jako trvalku. Hodí se na sušší slunná místa, na svahy, skalky i na obrubník. Její stříbřité listy jsou jemně chlupaté a stonek dřevnatí po čase z ní vyroste malý keříček. Svědčí jí lehčí výživná půda s dostatkem vápníku. Na zimu potřebuje přikrývku z chvojí, protože holomrazy by nemusela vydržet. Na jaře je vhodné výhony asi o třetinu sestřihnout. Vysévat ji můžete v březnu či dubnu. Rozmnožovat lze dělením starších trsů či řízkováním. Řízkem je asi šest centimetrů dlouhý vrcholový výhon, na němž se nechá pouze pět listů a zapíchne se do zeminy. Zakořenění napomůže miniaturní skleniček z fólie či průhledného kelímku, který vytvoří příznivé mikroklima. Po druhém roce lze nať šalvěje sklízet i třikrát do roka. Když ji nesestřihnete příliš nízko, brzy obraší. Pěstovat ji lze i doma v květináči - můžete tak mít čerstvé lístky po celou zimu.
Kuře s česnekem a šalvějí po toskánsku
1 kuře, 2 dl olivového oleje, 8 stroužků česneku, hrst šalvějových listů, 1/8 1 bílého vína, 5 rajčat
Na oleji se dozlatova opeče kuře rozdělené na osm až deset dílů, na plátky pokrájený česnek a nasekané listy šalvěje. Poté se přidá víno, nakrájená rajčata a vše se dusí pod pokličkou půl hodiny. Jako příloha je nejvhodnější bílý chléb či těstoviny.
Léčivé vlastnosti šalvěje jsou využívány již od starověku a charakteristická nahořklá chuť a vůně obohatí řadu jídel. Má protizánětlivé a protipotivé účinky. Čaj se používá na kloktání při zápalu ústní dutiny a krku, pomáhá dobrému trávení. Jako koření se používá hlavně v jižní Evropě a Orientu - na maso, ryby i zeleninu, k aromatizaci vín a likérů. K tomuto účelu se využívá hlavně příbuzná aromatická šalvěj muškátová (Salvu sclarea). Lze ji pěstovat na zahradě jako trvalku. Hodí se na sušší slunná místa, na svahy, skalky i na obrubník. Její stříbřité listy jsou jemně chlupaté a stonek dřevnatí po čase z ní vyroste malý keříček. Svědčí jí lehčí výživná půda s dostatkem vápníku. Na zimu potřebuje přikrývku z chvojí, protože holomrazy by nemusela vydržet. Na jaře je vhodné výhony asi o třetinu sestřihnout. Vysévat ji můžete v březnu či dubnu. Rozmnožovat lze dělením starších trsů či řízkováním. Řízkem je asi šest centimetrů dlouhý vrcholový výhon, na němž se nechá pouze pět listů a zapíchne se do zeminy. Zakořenění napomůže miniaturní skleniček z fólie či průhledného kelímku, který vytvoří příznivé mikroklima. Po druhém roce lze nať šalvěje sklízet i třikrát do roka. Když ji nesestřihnete příliš nízko, brzy obraší. Pěstovat ji lze i doma v květináči - můžete tak mít čerstvé lístky po celou zimu.
Kuře s česnekem a šalvějí po toskánsku
1 kuře, 2 dl olivového oleje, 8 stroužků česneku, hrst šalvějových listů, 1/8 1 bílého vína, 5 rajčat
Na oleji se dozlatova opeče kuře rozdělené na osm až deset dílů, na plátky pokrájený česnek a nasekané listy šalvěje. Poté se přidá víno, nakrájená rajčata a vše se dusí pod pokličkou půl hodiny. Jako příloha je nejvhodnější bílý chléb či těstoviny.
