Více než 310 tisíc lidí, to je počet návštěvníků, kteří letos dorazili na výstaviště Rho. Přes dva tisíce vystavujících firem a sedm set mladých designérů na Salone Satellite se svými nápady, to jsou čísla, jež říkají mnohé o významu Salone del Mobile, letos doprovázeném veletrhem svítidel Euroluce.
Nic převratného se v 54. ročníku slavného milánského veletrhu v designu vlastně neodehrálo, přesto je právě toto konstatování pro koncového zákazníka velmi pozitivní. Ke slovu totiž přišlo to nejlepší, co bylo k vidění třeba už v 50. či 70. letech minulého století, tedy věci, které se osvědčily, co lidé znají, a proto mají i rádi.
Také novinky „zalovily“ v rybníčku těchto úspěšných kousků, navíc přidaly nové technologie a materiály.
V expozici značky Gervasoni vsadili designéři zejména na přírodní materiály.
„Většina letošních kolekcí světových značek nechtěla šokovat jako v předchozích letech, ale naopak vyvolat pocit laskavého domova. Lidé jsou všeobecnou nejistotou na všech frontách atakováni už tak dlouho a intenzivně, že dnes touží po interiérech, které navozují pocit bezpečí a jejichž barvy, tvary i použité materiály spíše hladí, než provokují,“ hodnotí letošní veletrh Petr Tschakert z Institutu bytového designu, který bytové a designové trendy sleduje již řadu let.
Nábytek k mluvení
Židle lákající k posezení - po hranatých tvarech se i Konstantin Grcič přiklonil k oblým.
A jak vlastně nábytek pro „útulný domov“ vypadá? Ve dřevinách se hojně objevuje dub a ořech, v barvách výrazně ustoupila černá (bílá však přetrvává), naopak přibyly veselé barvy ve výrazných i tlumenějších odstínech, nezřídka inspirované přírodou. Prostě příjemné.
U nábytku by bylo možné při hodnocení dokonce použít výraz „krásný“ nebo „útulný“, tedy pojmy, jež byly určitou dobu téměř hanlivým slovem. S nimi si moc naopak nerozumí industriální prvky, těch tu tak výrazně ubylo.
Na své si naopak přišli obdivovatelé střídmého skandinávského designu, tím se totiž nechala ovlivnit řada výrobců z celé Evropy. V kombinaci s kvalitními materiály a zpracováním s důrazem na detail není co řešit. Ale pozor, vedle Skandinávie tu byly znát i africké a různé etnické vlivy, což se odráželo jak v zemité barevnosti, tak v drobných detailech.
Nohy jídelních stolů často nahrazovala různě křížená kovová podnoží, desky však zůstávaly v tradičním dřevu.
Vše se zjednodušilo, žádná opulentní okázalost v materiálech (pravda, „zlato“ určené pro určitou klientelu zcela vymizet nemohlo, ale v designových halách ho bylo velmi poskrovnu, nebo spíš jako zábavný prvek, například v expozici Kartellu).
LED pásky pak ovládly skříňkový nábytek. Osvětlení polic, prosklených skříněk nebo vnitřků skříní je už naprosto běžnou záležitostí, kterou si mohou připsat k dobru právě LED zdroje.
Pokud jde o tvary, pak u sedacího nábytku stály v popředí výrazně oblé tvary lákající k posezení, objevily se třeba i u milovníka ostrých hran Konstantina Grciće, který pro Flöttoto vytvořil pohodlně tvarované oblé židle s různobarevným polstrováním.
Vedle podnoží z chromu zkoušeli výrobci i jednoduché provedení z ocelových trubek upravených barvou do odstínu čalounění.
Jeho zpracování bylo velmi pečlivě, včetně detailů (například štepování). Oblé tvary malých hovorových křesel jako by vybízely k tomu, aby lidé spolu začali opět mluvit, zajímat se o to, co si myslí jejich okolí. Tedy nejen posílání e-mailů nebo psaní vzkazů na sociálních sítích…
Některé solitéry prošly jen „face liftem“, jako například židle Diatom od designéra Rosse Lovegroveho pro Moroso nebo křeslo Clarissa Hood od Patricie Urquioly pro Moroso.
Židle a zase židle
Enormní počet vystavovatelů židlí tak nebyl žádným překvapením. Expozice Vitry lákala klasickými „pantonkami“ i letošní novinkou, židlí Belleville bratrů Bouroullecových (slovo „krásný“ v názvu nelze přehlédnout!).
Ze zájmu o židle těžil i tuzemský TON, který tentokrát přinesl židle a křesílka v ucelené řadě Split od slavného designéra Arika Leviho, jenž své nápady na stánku představil ochotně sám (více o kolekci Split zde).
A pokud si někdo vyzkoušel jeho lounge křeslo se zvýšenou zádovou opěrkou na stánku osobně, nemusí už řešit, čím si zpříjemní domácí pohodu. Včetně výrazné červené barvy.
Stánek pro TON navrhlo studio Olgoj Chorchoj, Jan Němeček a Michal Froněk. Jsou i autory zde použitých svítidel Tim (výrobce Bomma).
„Jediné, co nám chybí, je větší prostor pro naši expozici, chtěli bychom klidně dvojnásobek, nejlépe v hale 20,“ prozrazuje Jan Juza, marketingový ředitel společnosti TON, kam směřuje bystřický výrobce.
