Objekt kavárny umístili architekti na železobetonový ponton na Dunaji.

Objekt kavárny umístili architekti na železobetonový ponton na Dunaji. | foto: Archiv Salonu dřevostaveb

Nejlepší dřevostavby, kavárnu na vodě i rodinné domy najdete v Praze

  • 8
Už 11. ročník Salonu dřevostaveb začíná 4. února v Praze na Výstavišti v Holešovicích. Představí se zde 40 staveb, od rodinných domů, kaváren až po budovy vysokých škol. Ty nejzajímavější si můžete prohlédnout už nyní.

Nesoutěžní přehlídka kvalitní moderní architektury ze dřeva je určena zejména veřejnosti. Připravena je řada projekcí a přednášek architektů, kteří budou odpovídat i na dotazy zájemců o dřevostavby.

Večerní pohled do kavárny

Prezentované ukázky jsou důkazem, že neexistuje oblast, kde by nešlo dřevo využít. Vybrali jsme některé z nich.

Do kavárny na ponton

Přistávací molo s kavárnou na Dunaji vzniklo proto, aby se pomocí lodní dopravy spojila obec Hamuliakovo s Bratislavou. Kavárna totiž slouží i jako čekárna pro cestující a místo, kde si lze koupit lístky na lodní dopravu.

Projekt

Autoři: Ivan Kreva, Peter Mandl, Jaroslav Šmondrk
Stavba: přistávací molo s kavárnou
Užitná plocha: 92 m2
Zastavěná plocha: 130 m2

Objekt kavárny umístili architekti na železobetonový ponton, který je k břehu připojený pomocí soustavy vzpěr, lávky a přivazovacích lan. Stavbu tvoří dřevěná sloupková konstrukce s tepelnou izolací a odvětranou fasádou, která je kombinací sibiřského smrku a panelů Trespa.

Ze smrku je také hlavní paluba. Veškerá zábradlí jsou z bezpečnostního skla, aby nic nerušilo výhled na vodní hladinu. Hliníkové rámy oken mají jako výplň bezpečnostní izolační dvojskla. Objekt je ze břehu připojený pouze ke zdroji elektrické energie, proto byl vybavený technologií úpravy říční vody na užitkovou a vlastní čistírnou odpadních vod zabudovanou v pontonu.

Vytápění a chlazení kavárny zabezpečuje klimatizační jednotka. Pro přistávání plavidel má molo vyvýšenou přistávací hranu, která je vybavená jako klasické molo.

Dřevo i pro univerzitu

Budova Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEB) je výzkumným ústavem a multioborovým pracovištěm ČVUT. Hlavní hmotu budovy představuje vysoký blok testovací haly, ke kterému jsou na severní a východní straně připojeny přízemní části se specializovanými laboratořemi a výukovou místností.

Projekt

Autoři: Tomáš Šenberger, Tomáš Med
Stavba: Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT, Buštěhrad
Spolupráce: Jan Tywoniak (poradenství v oblasti nízkoenerg.budov)
Investor: ČVUT Praha
Užitná plocha: 5 040 m2
Zastavěná plocha: 3 960 m2
Dodavatel nosné dřevěné konstrukce včetně záklopu hrubé stavby: společnost Taros Nova

Dominantu sestavy tvoří administrativní křídlo, položené jako dřevěný hranol se šikmo seříznutými čely na střechu laboratoří.

Jednoznačná orientace podélné osy stavby západ – východ umožňuje umístění solárních zařízení na jih k obrácené části a příznivé osvětlení specializovaných laboratoří a testovací haly světlíky od severu.

Pro hlavní nosnou konstrukci zvolili architekti lepené lamelové dřevo, a to jak na halovou, přízemní, tak i na dvoupodlažní část budovy. Dřevo je i hlavním materiálem pro většinu obalových konstrukcí, především však pro fasády haly a administrativy. Důležitou součástí je i využívání zeleně, kterou autoři projektu navrhli jako aktivní součást na některých střešních konstrukcích budovy.

Dominantu sestavy tvoří administrativní křídlo, položené jako dřevěný hranol se šikmo seříznutými čely na střechu laboratoří.

Dřevo příjemně oživuje i interiéry.

Lávka s s pavilonem pro hry

Park na Špici v Pardubicích je poblíž městského centra na soutoku Labe a Chrudimky. Architekti dostali za úkol oživit a zpřístupnit přírodní park pro veřejnost. Pro lepší přístup obyvatel z centra navrhli dřevěnou lávku pro pěší.

Uprostřed parku, přímo nad vodní hladinou jezera Čičák, pak vznikl objekt nazvaný Pavilon určený pro hry a různé aktivity. Oba tyto objekty, ale i další drobné stavby v parku, jsou postavené z modřínového a dubového dřeva. Důležité bylo ekonomické řešení pro všechny stavby v parku, protože prostředky na výstavbu byly striktně omezené. Stavby ze dřeva se tak díky své ekonomické výhodnosti staly jasnou volbou.

Pro konstrukci lávky o rozponu 44 m byly zvoleny lepené vazníky z modřínu jako lehká a cenově nejvýhodnější alternativa, současně dřevěná konstrukce měkce zapadá do přírodního kontextu. Obdobně pavilon postavený přímo nad hladinou jezera má celodřevěnou konstrukci, nosnou kostru z loupaných akátových kmenů a vestavbu z modřínového řeziva.

Dřevěná lávka pro pěší usnadňuje obyvatelům města vstup do parku.

Pavilon určený pro hry a různé aktivity je přímo nad vodní hladinou jezera Čičák.

Ukázky zahraniční tvorby

Salon dřevostaveb se uskuteční od 4. do 7. února jako doprovodný program veletrhu Dřevostavby. Svou stavbu Haus 37 m přijede představit rakouský architekt Juri Troy, jehož práce je spojena s oblastí Vorarlberska.

Nebude chybět ani zástupce ze Slovenska Peter Mandl, který ukáže své molo s kavárnou na Dunaji. Polsko bude reprezentovat architektka Magdalena Zawada s chatou Solominy.

Zájemci o dřevostavby mohou využít přednášky českých architektů Mozaika dřevostaveb. Ta se bude konat tradičně v sobotu 6. února od 16:00 do 18:00 hodin na holešovickém Výstavišti.Všechny prezentované stavby budou také představeny v publikaci Ročenka dřevostaveb 2015.