Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Postavili si roubenku. Stavební firmu vybírali ze čtyřiceti oslovených

  1:00aktualizováno  1:00
Jan a Kateřina si postavili dům, ve kterém by mohli provozovat svého koníčka, aniž by rušili sousedy. Bicí soupravu si do panelového bytu pořídit vůbec neodvážili a také klavír raději zůstal u rodičů. Hudební pokoj ve zděné části poloroubenky byl proto už součástí projektu.

Do základů na doporučení hydrologa použili speciální beton s příměsí křemíku. | foto: Martin Zeman

Velký pozemek a akustické cihly jim teď zaručují klidné muzicírování se dvěma kapelami, během kterého i jejich děti bez problémů večer usínají. Důvodů, proč se mladá rodina rozhodla zrovna pro stavbu poloroubenky, bylo ale samozřejmě víc.

„Odjakživa jsem chtěl bydlet ve zdravém domě, i z hlediska pocitu, který dřevostavby vyzařují. Znal jsem prostředí tradiční roubenky, kam jsem jezdil k babičce a dědovi. Proto jsme s manželkou hledali místo, kde by se takový roubený dům, co vydrží dalších čtyři sta let a bude pořád pěkný, dal postavit,“ vysvětluje Jan.

Fotogalerie

Nakonec získali část bývalého rodinného pozemku, hned v sousedství dědovy roubenky, která má už dnes jiného majitele. Zakotvili v Českém ráji, odkud pochází, kde jejich předci hospodařili a kam tato tradiční česká stavba patří.

Od projektu po hotový dům

„Se stavbou jsme spěchali, proto jsme od původního nápadu postavit poloroubenku co nejvíc tradičně ustoupili. Firmy, které se zabývají například hliněnými omítkami, pro nás delší dobu neměly termíny. Před zahájením výstavby i během ní jsme čerpali inspiraci z poloroubených staveb z místního okolí,“ říká majitel roubenky.

V dřevěné části domu je hlavní obytné přízemí a ve zděné, kde bývalo hospodářství a žila zvířata, je odhlučněný hudební pokoj, místnost pro technologie, koupelnu a příslušenství. Půdorys tvoří klasický obdélník s délkou čtrnáct metrů a šířkou šest a půl metru.

S dalším rozložením místností pomohl projektant Daniel Vlček, jehož přístup, finanční a časové představy byly ve srovnání s jinými nabídkami od začátku férové, a také výsledný projekt hodnotily stavební firmy jako jeden z nejlepších.

Vše proběhlo velmi rychle. Pozemek manželé koupili v listopadu 2010, mezi svátky poprvé projektanta navštívili a v lednu u něj byli na čtyřech konzultacích. Za měsíc zpracoval kompletní projekt, se kterým mohli jít na stavební úřad.

„Paralelně jsem hledal klasickým výběrovým řízením stavební firmu. Projekt jsem zaslal na třicet až čtyřicet adres. Firmy, které nám nejvíce vyhovovaly nabízenými službami, jsem navštívil, abych viděl jejich stavby a promluvil s majiteli. Během měsíce jsme ze tří finalistů vybrali realizační firmu. Její výhodou bylo, že naši zakázku byla schopna zhotovit na klíč,“ popisuje Jan.

Pro stavbu dřevěné části, což je vlastně osmdesát procent domu, si firma za partnera přizvala Romana Střihavku, protože s roubenkami sama zkušenost neměla. V březnu manželé získali stavební povolení a začalo se kopat do země. Za rok byla stavba hotová se vším všudy. I se zimní přestávkou, aby dům vyschnul před pokládkou dřevěných masivních podlah.

Bruskou očištěné pískovcové kvádry v základech pocházejí ze starší stavby, čeká...

Bruskou očištěné pískovcové kvádry v základech pocházejí ze starší stavby, čeká je ještě spárování.

Spárování a jiné detaily

„Právě proto, že jsem před vlastní stavbou viděl hodně roubenek, měl jsem dost jasné představy i o detailech. Stavební firmu jsem si vybral také z důvodu, že se mi líbilo její řešení spárování. Chtěl jsem takové, které vydrží, nebudu se muset o ně starat a bude dobře izolačně fungovat,“ říká Jan.

Koncepcí těsnění mezer je v Česku mnoho. „Některé firmy staví na pero a drážku, ale jejich ‚průmyslově dokonalá‘ stěna na mě nepůsobí teple. Takový dům se hodí tak do satelitní zástavby, zvlášť když se nestrhnou hrany trámů, což my jsme si nechali pořízem ručně udělat,“ uvádí majitel.

„Jiné firmy spáry těsní konopnými lany, to je však koncepce vhodná spíše do Jeseníků, v našem kraji nemá tradici. Někdo používá umělohmotné lišty nebo různé klínky. Podle mě jsme zvolili tu nejjednodušší a přitom nejefektivnější cestu. Mezery se vypění, zakryjí páskou z pěnovky a přes ně se nanese bílý tesařský tmel. Toto řešení se nám osvědčilo. Jak roubenka sesychá, popustili jsme nástavbu nad zděnou částí asi o deset centimetrů, je vidět, že pěna pracuje vynikajícím způsobem.“

Jediné, co by dnes manželé udělali jinak, je rohová vazba domu. V časopise před časem viděli rybinu se zadlabáním proti profouknutí - rybinu se zavětrováním a tento nápad se jim líbí.

„My jsme stavěli na klasickou rybinu, jak se to dělalo po staletí, jenže během sesychání se v rohových spojích objevily drobné spáry. Museli jsme je zapěnovat, protože jinak ‚koukáte skrz stavbu ven‘. Oprava je při detailnějším zkoumání patrná a není to pěkné. Na druhou stranu jsem s takovými problémy počítal. Roubenku jsme stavěli s tím, že není vzduchotěsná,“ vysvětluje Jan.

Kachlová kamna poloroubenku dostatečně vytopí, takže elektrokotel není po...

Kachlová kamna poloroubenku dostatečně vytopí, takže elektrokotel není po většinu roku v provozu. Příjemné ležení na vyhřáté peci vyhledává celá rodina a také návštěvy se předhánějí, kdo na ní bude spát.

Nebydlíme ve skleníku

Roubenka nikdy nebude mít hodnoty pasivního domu. Když se ale Jan s Kateřinou pro bydlení v domě ze dřeva rozhodli, chtěli z jeho vlastností vytěžit co nejvíce. Dům byl koncipován tak, aby přirozeně dýchal, a toho stěnami s falešným roubením nelze dosáhnout.

Roubenka získala standardní energetický štítek, jenže to bylo na hraně, protože nikde nepoužili polystyren ani jinou formu zateplení stěn. Pro obvodové zdivo zvolili jen cihelné bloky s vylepšenými izolačními parametry.

Specifické jsou v domě lomenice, okna, dveře i nábytek. Pro roubenku není například typická ani nadkrokevní izolace. V podkroví se však chtěli vyhnout současným moderním bílým stropům, a naopak přiznat dřevěný záklop a klasickou hambalkovou konstrukci krovu. Se všemi viditelnými „šibenicemi“, jak to na starých půdách bývalo.

„Vytvořili jsme tak tradiční vzdušný prostor, ale zároveň nám nadkrokevní izolace posadila výš střechu, takže styl roubenky působí trochu rozbitým dojmem,“ říká majitel.

První zima stavbu prověřila

Za hlavní zdroj vytápění manželé zvolili akumulační kachlová kamna s biotopeništěm, opatřená elektronickou regulací přiváděného vzduchu. Mají
účinnost 84 procent a fungují tak, že se do nich naloží patnáct kilogramů dřeva, zatopí se a po dvou až třech hodinách dřevo dohoří a kamna začnou sálat.

„Podle dokumentace mají vydávat teplo patnáct hodin, realita je ale taková, že při mírných venkovních teplotách zatápím jednou denně a kamna sálají až dvacet čtyři hodin,“ pochvaluje si Jan.

Při otevřených dveřích přes schodiště vytopí i podkroví. Jen pokud je venku mráz, musí se na půl hodiny ráno a večer pustit záložní elektrokotel s radiátory, aby děti nahoře v dětském pokoji měly příjemnou teplotu na hraní.

„Dřív jsme z panelového bytu odjížděli každý víkend na chatu do lesa. Teď máme za domem Český ráj se všemi jeho krásami a celoročně tu žijeme jako na chalupě. Je to určitě příjemná změna a jsme spokojení hlavně kvůli dětem, které mohou běhat venku na pozemku,“ uzavírá majitel.

Selská prkna masivní smrkové podlahy nebylo jednoduché v potřebné délce přes...

Selská prkna masivní smrkové podlahy nebylo jednoduché v potřebné délce přes pět metrů sehnat. Mají drážku, která v budoucnu zamaskuje, kdyby se prkna začala sesycháním rozestupovat.

Technické parametry

  • Pozemek: 3 000 m2
  • Zastavěná plocha: 91 m2
  • Obytná plocha: 180 m2
  • Spodní stavba: betonová základová deska
  • Stavební systém: kombinace roubené a zděné konstrukce
  • Krov: dřevěný - smrk
  • Střešní krytina: pálená taška Tondach Brněnka režná
  • Vstupní dveře: dřevěné
  • Okna: špaletová
  • Zasklení: vnitřní okno jednoduché, vnější izolační dvojsklo
  • Podlahy: dlažba, masivní smrk
  • Topení: kachlová kamna, elektrokotel

Další zajímavé sruby a roubenky najdete v aktuálním čísle magazínu sruby&roubenky. Fotografie: Ing. BcA. Martin Zeman, www.datelier.cz.

Autor:




Nejčtenější

Malý pařížský byt proměnila Carla Lopezová a Margaux Meza z pařížského...
Proměna za milion korun. Z nemožné špeluňky je bydlení k nakousnutí

Mladý pár si v Paříži koupil byt velký 36 metrů čtverečních, do kterého dvacet let nikdo neinvestoval. Zanedbanou špeluňku si vzaly do parády dvě...  celý článek

Z vily je výhled na Jaderské moře a centrum Splitu.
Středomořská kamenná vila z 30. let v centru Splitu je na prodej

Vilu Mediterraneo si v roce 1935 v centru Splitu postavil zámožný obchodník s vínem z italského Terstu. Tradiční dalmáckou kamennou stavbu nyní vlastní...  celý článek

V dobře fungující kuchyni je třeba mít vše příhodně po ruce, bez dlouhého...
Kuchyňské spotřebiče s vychytávkami, které majitelům usnadňují práci

Zatímco řadu let se výrobci kuchyňských spotřebičů snažili zejména snížit jejich spotřebu energie či vody, dnes už řeší například i vychytávky s ergonomií a...  celý článek

Koupelna po rekonstrukci: sprchový kout s odtokem do stěny, velké umyvadlo s...
Když si majitel sám zrekonstruuje koupelnu, dohlédne si na kvalitu

Kámen patří k nejstarším přírodním materiálům spojeným s koupelí, v interiéru působí luxusně. Tmavě šedý keramický obklad s kamenným designem, k nerozeznání od...  celý článek

Bytem prochází motiv tartanové kostky, barvy jsou ve světlých přírodních...
Za slovo útulný se nestydí, byt zrekonstruovala v tomto duchu

Byt o velikosti 55 metrů čtverečních není velký, ale pro ženu středního věku, která zde žije sama, naprosto dostačující. I proto se pustila do rekonstrukce....  celý článek

Další z rubriky

Pohovku pořídila Kateřina za tři sta korun. Ovšem doprava ji stála šest set.
Bydlí ve staré sýpce, která sloužila už jen jako sklad. Je tu šťastná

Tomu, že v opuštěné barokní sýpce straší, se výtvarnice Kateřina Němcová jen pousmála. Třípodlažní stavba ji na první pohled okouzlila. Její rekonstrukcí...  celý článek

Z vily je výhled na Jaderské moře a centrum Splitu.
Středomořská kamenná vila z 30. let v centru Splitu je na prodej

Vilu Mediterraneo si v roce 1935 v centru Splitu postavil zámožný obchodník s vínem z italského Terstu. Tradiční dalmáckou kamennou stavbu nyní vlastní...  celý článek

Strohou podobu moderního prostoru oživuje kaskádová zahrada.
Jak se zbavit stresu na pracovišti: pomáhají kaskádové zahrady i vůně

Stres z práce, únava, pocit vyhoření i agresivita. S tím vším se dnes lidé pracující v kancelářích setkávají stále častěji. Moudrý zaměstnavatel může tyto...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.