Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Roubená chalupa vydrží 300 let. Stavbě neublíží ani chodbičky tesaříka

  11:00aktualizováno  11:00
Dříve bylo běžné, že si lidé stavěli dřevěné domy. Dnes všichni staví zděné. Za čtyřicet let je přestavují, protože už nejsou moderní. Dřevěná stavba je přitom pořád stejná a stárne pomaleji.

Václav Záruba návštěvníkům krňovického skanzenu předváděl, jak se staví roubenka | foto: Ondřej Littera, MAFRA

Kdo se chtěl o víkendu poučit, jak stavěli domy, pekli a jedli naši předkové, navštívil další z akcí v krňovickém skanzenu u Třebechovic pod Orebem. Tam se setkal s tesaři, kteří názorně předváděli stavbu roubených stavení. V rukou měli pily, hoblíky, dláta či pořízy na odstraňování kůry z kmenů.

Tesař Václav Záruba, který se svými třemi syny o víkendu tesal roubenou stodolu, říká, že takovou roubenku postaví za tři dny. Někdy ji celou připraví ve svém podniku, pak převeze na místo a za dva dny sestaví. Vystavěl tak se svými tesaři jeden dům i v Alpách, na samotě ve výšce 1 600 metrů.

Klády pro roubené stavení se musí dokonale zbavit kůry a lýka, aby se do nich nedali škůdci. Staví se zásadně ze suchých klád, ty musí schnout asi dva roky, protože stavení z čerstvých může až o 12 centimetrů sednout.

Václav Záruba při stavbě roubenky

Tesař Václav Záruba při stavbě roubenky, kterou dokáže postavit za tři dny

Václav Záruba vysvětluje, že v chudých východních Čechách byly dřevěnky většinou bílé a skromné. "Roubenky jsou různé podle krajů. Například v oblasti Českého ráje jsou dřevěnky mnohem více barevné," vysvětluje zkušený tesař.

Trvanlivost dřevěné stavby je podle něj až tři sta let. "Tak dlouho trvá, než ho sežere tesařík," říká pobaveně a uklidňuje, že larvy brouka tesaříka jsou pro dům nebezpečné minimálně.

"Já ho v noci někdy slyším, jak chroustá," říká jeden z tří synů Václava Záruby. "Už ho tam slyším šest let, a ještě nevylezl. Než larva tesaříka vyleze na světlo a stane se z ní brouk, trvá to někdy i dvanáct let. A navíc - její chodbičky stabilitě domu neublíží," dodává jeden z pokračovatelů tesařské tradice.

Žádné mokré stěny ani plísně

Dřevěnky rovněž ušetří svým majitelům velké částky na topení. "Sice se v nich musí v zimě topit stále, protože rychle prochladnou, ale zato po zatopení se rychle ohřejí. A dřevěné domy nemají v zimě mokré stěny a především žádné plísně," upozorňuje Záruba a dodává, že celá Amerika, Kanada a Skandinávie staví dřevěné domy, jen Češi na jejich výhody zapomínají.

V krňovickém skanzenu mohli návštěvníci vidět i vrtání dřevěného potrubí pomocí několik metrů dlouhého "nebozezu". Tato potrubí vznikala provrtáním čerstvého rovného kmene.

Petra Schnaubertová ukazuje zpracování lnu

Petra Schnaubertová ukazuje zpracování lnu

Kdo zašel ve skanzenu do nového objektu, bývalé školy ze Všestar, mohl tam v kuchyni dostat chléb se sádlem nebo několik druhů buchet. Ty napekla podle receptů Magdaleny Dobromily Rettigové další z rodiny tesařů Irena Zárubová.

"Peču je podle mála návodů, které se dají ještě dnes používat. Některé už by ale dnešní kuchařky asi považovaly za neuskutečnitelné. Takové typu vraz do toho dvanáct vajec by asi zděsily každého zastánce zdravé výživy. Například zeleninové jídlo u Rettigové znamenalo asi toto: hora kuřat nebo drůbeže posypaná kolem hráškem. Některé suroviny, které Rettigová používá, navíc neseženete.

Třeba různě zpracované raky nebo nadívanou hrdličku," říká Irena Zárubová, když natírá chleba sádlem se škvarky. Tohle bylo denní jídlo na vesnici v 19. století?

"Možná jen pro ty lépe postavené. Chudí vesničané sice sádlo vyrobili, ale stejně jako máslo ho raději prodali na trhu, aby si přilepšili. Doma většinou jedli zelí, brambory, tvaroh," vysvětluje hospodyně.

Autor:




Nejčtenější

Modulární dřevostavba jako rekreační ubytování stojí v jihomoravských...
Dřevěné buňky z Česka i ze světa. Zajímavá možnost současného bydlení

Od stavební buňky k trendovému designu. Modulární domy poslouží k rekreaci, ale i k plnohodnotnému bydlení. Hodí se pro nomády, i když většinou je lidé...  celý článek

Unikátní zdvihací systém myček ComfortLift, který umožňuje pohodlné nadzvednutí...
Myčka nádobí je lepší než služka: nereptá, šetří vodu a nic nerozbije

Úspora přibližně 60 procent vody a přibližně stejně energie na její ohřev v porovnání s ručním mytím nádobí pod tekoucí vodou. To je jeden z hlavních...  celý článek

Dům postavila společnost Avanta Systeme na klíč za pět měsíců, má užitnou...
Pro sebe si postavili za pár měsíců dřevostavbu, pro psy zděný penzion

Někdo hledá pro svůj dům pozemek s nádherným výhledem na hory, jiný dává přednost rodnému městu. Manželé Dvořákovi mají své preference nastavené úplně jinak:...  celý článek

Pražské architektonické studio mar.s architects se pustilo do proměny...
Stylovou restauraci v Michli zdobí zrárna masa a grafika steaků

Pražské architektonické studio mar.s architects se pustilo do proměny restaurace v pražské Michli. Dock House potřeboval po deseti letech provozu atraktivnější...  celý článek

Některé příčky nebylo možné odstranit.
Jak se staví sen pro dvě děti: musel se vybourat strop až do krovu

Radek a Jindřiška žijí v pěstounské péči u babičky a dědy v domě starém více než sto let. Jenže dům ani jeho vybavení s dětskými pokoji nepočítal, sourozenci...  celý článek

Další z rubriky

Všechny stavebně cenné prvky v domě zůstaly zachovány a byly pečlivě...
Rekonstrukci historického domu oživila přístavba v moderním duchu

Každoročně se u nás provádí velké množství rekonstrukcí starších nemovitostí, ovšem jen málo z nich je tak koncepčně i technicky zvládnutých jako rekonstrukce...  celý článek

Konstrukce domu, postavená na železobetonové základové desce, je z...
Svépomocí si postavil pasivní dům plný technických vychytávek

Majitelé si přáli pasivní dům, ale zároveň nechtěli slevit ze svých požadavků na funkční i estetické prvky, které se s pasivními standardy právě neslučují,...  celý článek

Hanspaulka je taková vesnice. Ve zdejších domcích žijí už několikáté generace...
Pražská Hanspaulka má nádherné parky, honosné vily, svěží vzduch a klid

Vilová oblast na okraji Dejvic měla vždycky pověst luxusní lokality. Okázalé domy si tu budovali politici, filmové hvězdy i známí umělci. Zdejší atmosféra je...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.