Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Roubená chalupa vydrží 300 let. Stavbě neublíží ani chodbičky tesaříka

  11:00aktualizováno  11:00
Dříve bylo běžné, že si lidé stavěli dřevěné domy. Dnes všichni staví zděné. Za čtyřicet let je přestavují, protože už nejsou moderní. Dřevěná stavba je přitom pořád stejná a stárne pomaleji.

Václav Záruba návštěvníkům krňovického skanzenu předváděl, jak se staví roubenka | foto: Ondřej Littera, MAFRA

Kdo se chtěl o víkendu poučit, jak stavěli domy, pekli a jedli naši předkové, navštívil další z akcí v krňovickém skanzenu u Třebechovic pod Orebem. Tam se setkal s tesaři, kteří názorně předváděli stavbu roubených stavení. V rukou měli pily, hoblíky, dláta či pořízy na odstraňování kůry z kmenů.

Tesař Václav Záruba, který se svými třemi syny o víkendu tesal roubenou stodolu, říká, že takovou roubenku postaví za tři dny. Někdy ji celou připraví ve svém podniku, pak převeze na místo a za dva dny sestaví. Vystavěl tak se svými tesaři jeden dům i v Alpách, na samotě ve výšce 1 600 metrů.

Klády pro roubené stavení se musí dokonale zbavit kůry a lýka, aby se do nich nedali škůdci. Staví se zásadně ze suchých klád, ty musí schnout asi dva roky, protože stavení z čerstvých může až o 12 centimetrů sednout.

Václav Záruba při stavbě roubenky

Tesař Václav Záruba při stavbě roubenky, kterou dokáže postavit za tři dny

Václav Záruba vysvětluje, že v chudých východních Čechách byly dřevěnky většinou bílé a skromné. "Roubenky jsou různé podle krajů. Například v oblasti Českého ráje jsou dřevěnky mnohem více barevné," vysvětluje zkušený tesař.

Trvanlivost dřevěné stavby je podle něj až tři sta let. "Tak dlouho trvá, než ho sežere tesařík," říká pobaveně a uklidňuje, že larvy brouka tesaříka jsou pro dům nebezpečné minimálně.

"Já ho v noci někdy slyším, jak chroustá," říká jeden z tří synů Václava Záruby. "Už ho tam slyším šest let, a ještě nevylezl. Než larva tesaříka vyleze na světlo a stane se z ní brouk, trvá to někdy i dvanáct let. A navíc - její chodbičky stabilitě domu neublíží," dodává jeden z pokračovatelů tesařské tradice.

Žádné mokré stěny ani plísně

Dřevěnky rovněž ušetří svým majitelům velké částky na topení. "Sice se v nich musí v zimě topit stále, protože rychle prochladnou, ale zato po zatopení se rychle ohřejí. A dřevěné domy nemají v zimě mokré stěny a především žádné plísně," upozorňuje Záruba a dodává, že celá Amerika, Kanada a Skandinávie staví dřevěné domy, jen Češi na jejich výhody zapomínají.

V krňovickém skanzenu mohli návštěvníci vidět i vrtání dřevěného potrubí pomocí několik metrů dlouhého "nebozezu". Tato potrubí vznikala provrtáním čerstvého rovného kmene.

Petra Schnaubertová ukazuje zpracování lnu

Petra Schnaubertová ukazuje zpracování lnu

Kdo zašel ve skanzenu do nového objektu, bývalé školy ze Všestar, mohl tam v kuchyni dostat chléb se sádlem nebo několik druhů buchet. Ty napekla podle receptů Magdaleny Dobromily Rettigové další z rodiny tesařů Irena Zárubová.

"Peču je podle mála návodů, které se dají ještě dnes používat. Některé už by ale dnešní kuchařky asi považovaly za neuskutečnitelné. Takové typu vraz do toho dvanáct vajec by asi zděsily každého zastánce zdravé výživy. Například zeleninové jídlo u Rettigové znamenalo asi toto: hora kuřat nebo drůbeže posypaná kolem hráškem. Některé suroviny, které Rettigová používá, navíc neseženete.

Třeba různě zpracované raky nebo nadívanou hrdličku," říká Irena Zárubová, když natírá chleba sádlem se škvarky. Tohle bylo denní jídlo na vesnici v 19. století?

"Možná jen pro ty lépe postavené. Chudí vesničané sice sádlo vyrobili, ale stejně jako máslo ho raději prodali na trhu, aby si přilepšili. Doma většinou jedli zelí, brambory, tvaroh," vysvětluje hospodyně.

Autor:




Nejčtenější

Nadzemní dráha vede šestým až osmým patrem domu.
Vlak jede středem 19patrového bytového domu. Obyvatelé jsou nadšeni

V Čchung-čchingu na jihovýchodě Číny vyřešili nadzemní dráhu po svém. Nezastavil je ani dům o 19 patrech stojící v cestě a vlakovou tratí ho prostě...  celý článek

Kodaňská číslo 41: neobaroko, průčelí s věží s neorenesančním štítem a gotickou...
Noblesní Vršovice nejsou falešné Vinohrady. Čtvrť má velkoměstský šarm

Kodaňská ulice v pražských Vršovicích vytváří širokou a krásnou promenádu s velkoměstským rozletem a elegancí. Najdeme tu přepychové činžovní domy ze začátku...  celý článek

Dřevěné dubové podlahy jsou příjemné na dotek i na pohled. Konferenční stolky...
Byt v podkroví, kde nejdražším kouskem je sporák. Manžel rád vaří

Klára s manželem mají rádi město s kavárnami, divadly a místy, kam lze zajít s dětmi. Proto když se naskytla možnost koupit podkrovní byt s terasou v...  celý článek

Dostatek přirozeného denního světla a propojení interiéru s exteriérem celý...
Kuchyň z černého dubu, stůl z betonu. Moderní byt je přesto útulný

Nestává se často, aby byt v novostavbě dispozičně odpovídal individuálním nárokům investorů. A už vůbec není běžné, že i když jejich hlavní požadavek zní...  celý článek

Lamely z kvalitního kompozitu mívají záruku až 25 let. Nevadí jim ani výkyvy
Podvodníci falšují i materiál na terasy. Jak nenarazit

Jaro, slunce, pohoda. Kdo má dům, užívá si ji hlavně na zahradě a pak také na terase u domu. Při jejím pořizování je třeba zvážit výběr materiálů i ochotu...  celý článek

Další z rubriky

Ústředním bodem hlavní obytné místnosti a vlastně celého domu jsou kachlová...
Myslivec si postavil moderní roubenku. Vyzdobil ji loveckými trofejemi

Cedrovou roubenku si Václav s Jindřiškou postavili na okraji lesa s výhledem na údolí a Orlické hory. Světlá přízemní stavba stojí stranou od lidí, vesnice...  celý článek

Dům na břehu jezera Ontario ve státe New York zakrylo „ledové krajkoví“.
Ledový krunýř obalil dům na břehu jezera. Příroda trumfla sochaře

Vypadá jak dům z pohádky, ale se snovým příběhem nemá nic společného. Ledový příkrov na domě na břehu jezera Ontario ve státě New York je však názornou...  celý článek

Dům graduje směrem k jihu a ze svahu dolů k zahradě s terasou a bazénem. Jižní...
Bydleli v paneláku, proto si přáli dům, který bude hýřit originalitou

Hlavní kritérium, které rozhodovalo o výběru pozemku pro stavbu domu, byl výhled. A co se týče výběru architekta, nejdůležitější byla pro rodinu investora...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.