Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Roubená chalupa vydrží 300 let. Stavbě neublíží ani chodbičky tesaříka

  11:00aktualizováno  11:00
Dříve bylo běžné, že si lidé stavěli dřevěné domy. Dnes všichni staví zděné. Za čtyřicet let je přestavují, protože už nejsou moderní. Dřevěná stavba je přitom pořád stejná a stárne pomaleji.

Václav Záruba návštěvníkům krňovického skanzenu předváděl, jak se staví roubenka | foto: Ondřej Littera, MAFRA

Kdo se chtěl o víkendu poučit, jak stavěli domy, pekli a jedli naši předkové, navštívil další z akcí v krňovickém skanzenu u Třebechovic pod Orebem. Tam se setkal s tesaři, kteří názorně předváděli stavbu roubených stavení. V rukou měli pily, hoblíky, dláta či pořízy na odstraňování kůry z kmenů.

Tesař Václav Záruba, který se svými třemi syny o víkendu tesal roubenou stodolu, říká, že takovou roubenku postaví za tři dny. Někdy ji celou připraví ve svém podniku, pak převeze na místo a za dva dny sestaví. Vystavěl tak se svými tesaři jeden dům i v Alpách, na samotě ve výšce 1 600 metrů.

Klády pro roubené stavení se musí dokonale zbavit kůry a lýka, aby se do nich nedali škůdci. Staví se zásadně ze suchých klád, ty musí schnout asi dva roky, protože stavení z čerstvých může až o 12 centimetrů sednout.

Václav Záruba při stavbě roubenky

Tesař Václav Záruba při stavbě roubenky, kterou dokáže postavit za tři dny

Václav Záruba vysvětluje, že v chudých východních Čechách byly dřevěnky většinou bílé a skromné. "Roubenky jsou různé podle krajů. Například v oblasti Českého ráje jsou dřevěnky mnohem více barevné," vysvětluje zkušený tesař.

Trvanlivost dřevěné stavby je podle něj až tři sta let. "Tak dlouho trvá, než ho sežere tesařík," říká pobaveně a uklidňuje, že larvy brouka tesaříka jsou pro dům nebezpečné minimálně.

"Já ho v noci někdy slyším, jak chroustá," říká jeden z tří synů Václava Záruby. "Už ho tam slyším šest let, a ještě nevylezl. Než larva tesaříka vyleze na světlo a stane se z ní brouk, trvá to někdy i dvanáct let. A navíc - její chodbičky stabilitě domu neublíží," dodává jeden z pokračovatelů tesařské tradice.

Žádné mokré stěny ani plísně

Dřevěnky rovněž ušetří svým majitelům velké částky na topení. "Sice se v nich musí v zimě topit stále, protože rychle prochladnou, ale zato po zatopení se rychle ohřejí. A dřevěné domy nemají v zimě mokré stěny a především žádné plísně," upozorňuje Záruba a dodává, že celá Amerika, Kanada a Skandinávie staví dřevěné domy, jen Češi na jejich výhody zapomínají.

V krňovickém skanzenu mohli návštěvníci vidět i vrtání dřevěného potrubí pomocí několik metrů dlouhého "nebozezu". Tato potrubí vznikala provrtáním čerstvého rovného kmene.

Petra Schnaubertová ukazuje zpracování lnu

Petra Schnaubertová ukazuje zpracování lnu

Kdo zašel ve skanzenu do nového objektu, bývalé školy ze Všestar, mohl tam v kuchyni dostat chléb se sádlem nebo několik druhů buchet. Ty napekla podle receptů Magdaleny Dobromily Rettigové další z rodiny tesařů Irena Zárubová.

"Peču je podle mála návodů, které se dají ještě dnes používat. Některé už by ale dnešní kuchařky asi považovaly za neuskutečnitelné. Takové typu vraz do toho dvanáct vajec by asi zděsily každého zastánce zdravé výživy. Například zeleninové jídlo u Rettigové znamenalo asi toto: hora kuřat nebo drůbeže posypaná kolem hráškem. Některé suroviny, které Rettigová používá, navíc neseženete.

Třeba různě zpracované raky nebo nadívanou hrdličku," říká Irena Zárubová, když natírá chleba sádlem se škvarky. Tohle bylo denní jídlo na vesnici v 19. století?

"Možná jen pro ty lépe postavené. Chudí vesničané sice sádlo vyrobili, ale stejně jako máslo ho raději prodali na trhu, aby si přilepšili. Doma většinou jedli zelí, brambory, tvaroh," vysvětluje hospodyně.

Autor:




Nejčtenější

Britská stanice Halley stojí na hydraulických nohách umístěných na obřích,...
Antarktida láká. Postavit zde okázalou budovu je jako vztyčit vlajku

Desítky let sloužily v Antarktidě jako jediné lidské příbytky prosté dřevěné chaty. V posledních letech se ale státy předhánějí, kdo na nejchladnějším,...  celý článek

Vodárenská věž z 19. století slouží pro bydlení již více než 100 let.
Bydlení ve vodárenské věži: spousta schodů, skříň zde nepostavíte

Vodárenská věž vznikla už v roce 1891 jako zásobárna vody pro panské sídlo Grace Mansion, které navrhl William Stanton. Právě jeho vodárna zaujala tak, že ji...  celý článek

Velkoformátová posuvná stěna na jižní straně fasády zprostředkovává vstup na...
Dům v prudkém svahu v lese má místo zahrady obrovitou terasu

Pro svou pětičlennou rodinu postavil architekt Eric Grondal dům na hodně obtížném místě. Na první pohled stavba působí spíš jako překážka, přesto v okolním...  celý článek

Aneta Dvořáková získala za „Párání“ ocenění Special Mentions  v kategorii...
Česká studentka vyhrála za „Párání“ prestižní světovou soutěž

Aneta Dvořáková, studentka Ateliéru textilní tvorby VŠUP v Praze, vyhrála cenu v rámci soutěže Young Creations Award. Akce pro mladé tvůrce se uskutečnila v...  celý článek

Stačila chvilka a sousedům v bytě pod Markem tekla ze stropu voda.
Sousedé nás již devětkrát vytopili. Peníze od nich nikdy nedostaneme

Bydlíme 45 let v panelovém domě. Před lety koupil byt nad námi šikula, který nemovitost ve špatném stavu začal ihned pronajímat. Nájemci se střídají a nám od...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.