Na rozdíl od jiných celebrit působí Ronan, starší člen bratrského týmu, dojmem skromného, neprůbojného člověka plného pokory. Napomáhá tomu i jeho chlapecké vzezření. Produkty Ronana a Erwana jsou však dnes nedílnou součástí všech významných nábytkových veletrhů.
Na oběžnou dráhu evropského designu bratry vynesl projekt "Closed bed" (Uzavřená postel), předvedený na Pařížském nábytkovém salónu. V Bretani, odkud designéři pocházejí, se používaly uzavřené postele ještě v polovině minulého století. Ve vícečlenných rodinách zajišťovaly rodičům intimitu a teplo.
Oba designéři se ostatně často inspirují vzpomínkami na Bretaň. Jejich slavný kancelářský systém Joyn pro Vitru vychází vlastně z velkého rodinného stolu prarodičů, u něhož se rodina scházela a kde se dělala spousta věcí. Ovlivňují je i vzpomínky na venkov a přírodu v Bretani, kam se rádi a často vracejí.
Alcove – intimní sezení se zvýšeným opěrákem
Během roku připravuje bratrská dvojice řadu autorských výstav po celém světě, oba vyučují na renomované škole designu ve Švýcarsku a už dokonce stihli vydat i knihu. K řadě prestižních ocenění na jejich kontě letos v lednu na Salonu v Paříž přibyl titul "Tvůrce roku 2011".
Bratři Bouroullecové jsou stále plni energie a nepřestávají udivovat novými modely. Jejich nejvýraznějším letošním produktem se stala pohovka Ploum pro Ligne Roset, v níž Ronan v Kolíně nad Rýnem ochotně pózoval fotografům. K nejvyhledávanějším exponátům patřila Ploum i na veletrhu v Milánu.
Ronan na pohovce Ploum, Kolín nad Rýnem 2011
Letos jste pohovku Ploum předvedli v Paříži, Kolíně i Milánu. Co vás inspirovalo?
Ploum je ovoce dlouhodobého výzkumu v oblasti ergonomie a s ní souvisejícího sedacího komfortu.
Pracujete na základě objednávky, nebo si pro své návrhy hledáte sami výrobce?
Je to různé a závisí to i na kontextu. Oba případy včetně jejich modifikací jsou možné. Občas se nám stane, že investujeme spoustu času do nějakého projektu a ohlas nesplní naše očekávání. Motivuje nás konkurence.
Co jste předvedli na milánském veletrhu?
Pro Miláno jsme připravili více projektů. Třeba dřevěného ptáčka L’oiseau pro Vitru, židli Baguette a kolekci odkládacích stolků Tambour pro Magis, regál Folio pro Established & Sons, lampy Piani a Aim pro Floss a kolekci židlí Osso pro Mattiazzi.
Piani: minimalistické svítidlo s odkládacím prostorem, provedení plast nebo dřevo
Osso: při výrobě této židle byla použita pouze solární energie a dřevo z blízkých lesů nedotčené chemikáliemi. Rozšířené nožičky připomínají oblíbenou inspiraci 50. léty.
Aim: nekonečné možnosti využití díky kabelům, inspirace liánami
Jsou vaše projekty prezentované v Milánu definitivní, nebo ještě doznají nějaké změny na základě ohlasů?
Určitě dojde ještě k drobným technickým změnám u projektů prezentovaných v Milánu. Většina z nich jsou totiž poslední prototypy. V zásadě to ale není veřejnost, která určuje nějaké změny, pokud k nim má vůbec dojít.
Věnujete se kromě objednávek od výrobců také vlastnímu výzkumu? Jak se vám daří nalézt finanční podporu?
Naše práce je dost široká, od průmyslových projektů až po experimentální výzkum. Ten financují různé instituce jako například Victorian & Albert Museum, pro které vytváříme speciální textilii ve spolupráci s firmou Kvadrat, dalšími výrobci a také pařížskou Galerií Kreo. Uvedené instituce samozřejmě zajišťují prezentaci navržených modelů.
Kancelářský systém Joyn, Mobitex 2005
Můžete odhadnout procento projektů, které vyústilo v sériovou výrobu ?
Řekněme, že jedna práce z dvaceti vyústí v projekt. Z těch jsou pak některé dotaženy do velkosériové výroby.
Jaké maximální množství projektů můžete mít současně rozpracováno?
Průměrně dvacet, ať už jsou v počátečním stádiu, nebo těsně před zařazením do katalogu výrobce.
Našli jste si čas i na pedagogickou činnost na švýcarské škole ECAL. Pokračujete ještě v pedagogické aktivitě na této škole?
Ano, ale jen v rámci workshopů, z časových důvodů už opravdu nejde o pravidelnou výuku.
Facett: soubor sedacích prvků, dokonalá čalounická práce, snímatelný potah.
Nakladatelství Phaidon vydalo vaši knihu, což u světoznámých designérů není až tak obvyklé. Máte zájem publikovat dál?
Právě dokončujeme detaily pro vydání druhé knihy, přibližně o 200 stránkách, opět ve vydavatelství Phaidon. Má vyjít na podzim.
V České republice jste byl už v roce 2005 jako čestný host brněnského veletrhu Mobitex, kde jste předvedli kancelářský systém Joyn pro Vitru, o rok později jste přijel na pražský Designblok. Co pro vás představuje Česká republika?
Pro mne je to kultivovaná země s erudovanými lidmi.
Ronan na Baťově židli ve Zlíně, 2005
Pamatuji se, že vás při návštěvě zlínského mrakodrapu vede Baťova výtahu zaujala nenápadná dřevěná židle, údajně výrobek firmy Thonet. Používáte ji?
Ve skutečnosti to nebyla thonetka, ale židle, kterou používali dělníci v Baťově továrně. Odvezl jsem si ji a patří k mým nejoblíbenějším židlím. Mám ji doma, ale ne v pařížském bytě, nýbrž v našem venkovském domě v Bretani. Moc jí to tam sluší.
Po tiskové konferenci v Brně jste podepisoval studentům jejich deníky a nikdy jste neopomenul přidat malou kresbu. Měl byste pro české studenty designu nějakou radu?
Pracovat, pracovat, pracovat...
Ronan Bouroullec* 1971, má designérské studio s bratrem Erwanem, který je o pět let mladší. Když v roce 1997 vystavovali na pařížském Salonu svou kuchyni pro mladé, všiml si jich Giulio Cappellini, majitel známé nábytkářské firmy. Zlom v jejich kariéře přišel po setkání se šéfem švýcarské společnosti Vitra Rolfem Fehlbaumem. Od té doby pracují pro nejznámější značky, jakou jsou Vitra, Magis, Ligne Roset, Flos, Cappellini, Kartell a řadu dalších. Partnerkou Ronana je světově proslulá designérka Inga Sempé, mají dvě děti. |
