Romantika až na půdu

  • 23
Na jednom z nejkrásnějších míst Prahy, v sousedství honosných starobylých paláců, najdete půdní byt, který svou obytnou plochou předčí mnohý rodinný dům. Mladí manželé získali tento prostor před několika lety až neskutečně prozaickou cestou: podali si žádost o přidělení bytu na obecní úřad s tím, že čekají potomka a že jsou ochotni si prostor na vlastní náklady zrekonstruovat.

Dlouho se nedělo nic. Asi po roce se však ozvali úředníci, co by řekli nebytovému prostoru, který by přeměnili na bytovou jednotku. Souhlasili.

I když je jejich království stálo téměř tolik jako typový dům na okraji Prahy, nedají na něj dopustit. „Pět minut od Pražského hradu by se nám za takové peníze bydlet jinak nepodařilo,“ shoduje se celá rodina. 

Bydlení jako na zámku
A tak tu dnes žije rodina už se dvěma dětmi a mají tady všechno, co potřebují: Veliký obývací prostor s kuchyňským a jídelním koutem, s místem pro pohodlné posezení s přáteli i odpočinkovou část určenou doslova pro povalování se, kde se poslouchá muzika a rodina se dívá na televizi.

Najdete zde terasu, na níž ani v sebemenším nevnímáte, že jste přímo v centru Prahy, pracovnu, šatnu, ložnici rodičů i dětský pokoj. Pochopitelně také koupelnu a dvě toalety.

Prohlédněte si byt

Rekonstrukce nebyla jednoduchá. Přizpůsobit se podmínkám památkářům, kteří v takových prostorách bývají přísní, znamenalo nezakrýt starobylé trámy, půda se nesměla příliš členit. Problém nastal i s velikostí oken do ulice. Bylo potřeba se držet projektu, který původně počítal se třemi byty v podkroví památkově chráněného objektu.

Nakonec se ale podařilo prosadit obrovská okna do dvora, a tak získat překrásné prosvětlení celého obytného prostoru i hlavní dominantu bytu.

Hrubou stavbu po větších či menších úskalí předala stavební firma za čtyři měsíce, ale tím to teprve začalo. Spousta dodělávek, nedokonalostí a reklamací… Nicméně za dalšího čtvrt roku se rodina mohla, nyní (neboli tehdy) už ve třech, stěhovat do hotového.

Více informací najdete v Living 11/2004

Komín, obezděný knihovnou, měl být původně krbem. Proto je zde i kovová podlaha před vývodem. Teprve dodatečně se však zjistilo, že komín už dávno není funkční. Obestavěli ho proto policemi, a vytvořili tak čtvercovou knihovnu, která zde chyběla.

Okna na míru vyrobila firma Formánek. Odvedli opravdu dobrou práci. Nikde nezatéká a ani velikými okenními tabulemi neuniká teplo. Velikost každého okna je přitom 1 x 1,5 m. Šest jich tvoří jakousi skládačku, která prosvětluje celou třetinu krovu na straně do dvora.

Místo nábytku stačilo v koupelně vyzdít a obložit poličku nad oběma umyvadly.

Prostorná koupelna s dvěma umyvadly, rohovou vanu a sprchovým koutem vzbuzuje jen závist. Od samého začátku měla Helena jasnou představu o jediné věci: barva dlaždiček byla daná - pouze modrá a bílá. Prostor v těchto barvách doplněný dřevěnými trámy a proutěnými doplňky působí velmi příjemně.

Při přestavbě staré půdy vás čeká mnoho překážek.

Galerie nad částí obytné místnosti měla být původně pracovnou, ale snížením stropu se výrazně snížila podchodná výška. Vznikl tady proto jen úložný prostor, který sportovní rodina potřebuje. Dnes to proto nikomu nevadí, naopak. Kam jinam složit věci po dětech, sportovní náčiní a staré kufry, když se s nimi ještě nedokážeme rozloučit?

Kuchyně měla být v projektu uzavřena v samostatné místnosti, ale paní Helena nakonec dostala strach, že bude celá rodina i s návštěvami trávit veškerý čas v prostoru 4 x 4 metry a zbylých 150 metrů čtverečních zůstane „osiřelých“. Dobře udělala. Rodina je stále pohromadě a obývák se opravdu obývá. Kuchyňský pult skrývá veškeré nezbytné přístroje, takže i nepořádek po přípravy jídla lze jednoduše a rychle uklidit.

Mladí manželé zařizovali byt docela sportovně. Jednak došly peníze, a pak jim vyhovuje mladý design. Proto nakoupili většinu nábytku v IKEA. Všechno si přivezli v krabicích a sami také smontovali. „Nemůžu si na tuto firmu stěžovat, má nejlepší poměr cena – výkon“, říká s úsměvem Helena.

Na zařízení interiéru a estetické dodělávky si už majitelé sáhnout nenechali a vše vymýšleli sami. Hlavním interiérovým trikem je bezesporu různě vysoká podlaha. Vyplynula z potřeby překlenout nosný trám uprostřed místnosti, který se celou dobu stavby překračoval.

Na zařízení interiéru a estetické dodělávky si už majitelé sáhnout nenechali a vše vymýšleli sami. Hlavním interiérovým trikem je bezesporu různě vysoká podlaha. Vyplynula z potřeby překlenout nosný trám uprostřed místnosti, který se celou dobu stavby překračoval.