V rámci mezinárodního projektu Přírodní zahrady bez hranic získali manželé Kovářovi certifikát Ukázková přírodní zahrada. Na nezájem veřejnosti si rozhodně nemohou stěžovat. A i když nejsou profesionální zahradníci (architekt a výtvarnice), veškeré návrhy i většinu prací zastali sami.
"Po zkušenostech s naší zahradou navrhuji společně s interiérovým designem také zahrady jako přirozené součásti domů," vysvětluje Irena Kovářová. Kromě smíšených záhonů v netradičních uskupeních objevíte na přírodní zahradě v Rudolfově u Českých Budějovic krásu starých růží a pivoněk, biotop s dokonale čistou vodou, zajímavě řešený skleník, celou řadu uměleckých artefaktů i prostor pro hry a relaxaci.
Pohled přes koupací biotop na multifunkční zahradní domek, který přímo navazuje na zeleninovou zahradu (brambory, jahody, kedlubny, saláty, mrkev, celer, petržel, pórek, okurky, rajčata, kopr, cibule, apod.). Zdroj: www.mujdum.cz
Proměna zapomenuté krajiny
Zahrada je v ulici Polní, a tak si lze snadno představit, jak vypadal pozemek před osázením. "Všude samý plevel, bodláky a znehodnocená půda," vzpomínají majitelé.
Při kultivaci postupovali podle starých osvědčených metod.
První rok vysadili brambory, aby se země vyčistila. Pak plochu zatravnili, následovaly ovocné stromy a různé druhy rostlin a keřů, které většinou ponechávali svému osudu. Druh, který zvítězil, vytlačil okolní plevel, obhájil svoji pozici a zůstal. Nejčastěji se prosadily lupina, dobromysl, meduňka, máta, černý bez, divizna, půdopokryvné růže a kopretiny. Zahrada byla každý rok jiná.
Společně se zahradou se postupně rodil i energeticky úsporný dům, na který navázala ekozahrada. "Pojem ekozahrada jsem vlastně ani dobře neznala, chtěla jsem venkovskou zahradu s přirozeným způsobem hospodaření, tak jak jsem ji znala z dětství," vysvětluje Irena Kovářová.
Za bránou najdeme pergolu s vinnou révou, sladkovišeň (Hortenzie), v pozadí záhon s hortenziemi, pnoucí růže, čistec byzantský a zimolez kamčatský. Zdroj: www.mujdum.cz
Vypráví, jak se jí osvědčily klasické recepty, třeba společná výsadba rajčat, hluchavky, řeřichy a jestřábníku nebo růží, libečku a máty na jednom záhoně. Rostliny vytvořily pestrobarevnou strukturu a vzájemně se chránily před škůdci. Na první pohled je patrné, že všechny metody našich babiček se v praxi osvědčily a výsledek je více než uspokojivý.
Přírodní zahrada v Rudolfově je výtvarně dokonalá (při troše nadsázky lze říci, že kvete pastelovými barvami) a doslova nabitá energií. Působivé je i rozdělení pozemku na vstupní část, dvorek, okrasnou, užitkovou a obytnou část s terasou, sad a louku. Postupem času by měla být podle informací majitelky doplněna zalesněnou plochou a několika úly pro včelaře.
Chodník lemovaný pnoucími a půdopokryvnými růžemi, které doplňuje meduňka, saturejka, mateřídouška, tymián, rozrazil, kakost, kopretina, len vytrvalý, pivoňka, slézová růže a měsíční jahody. Zdroj: www.mujdum.cz
Čínské pivoňky, v pozadí živý plot ze zlatého deště, který odděluje hospodářskou část a hřiště na volejbal. Zdroj: www.mujdum.cz
Krása růží a pivoněk
Páteří přírodní venkovské zahrady jsou lípa, ořešák, černý bez a kaštan. Žádné cizokrajné druhy typu magnolie či metasekvoj čínská. Vhodným estetickým doplňkem bývají růže, pivoňky, náprstníky, ostrožky a kopretiny. Nejinak je tomu u Kovářů.
K domu přivádí hosty klikatá cesta od malé kapličky až ke vstupní bráně s malovanou korouhví třepotající se ve větru. Vstupní brána a jihovýchodní část domu jsou obklopeny záplavou růží a okrasných jabloní (Malus pumila 'Oporto' a purpurově olistěný Malus x purpurea 'Eleyi').
Ostatně žádná umělá hnojiva či jinou "chemii" na pozemku Kovářových nenajdete. "Moji prarodiče dosahovali skvělých výsledků bez jakýchkoli chemických přípravků. Nepoužíváme ani herbicidy nebo likvidátory, vše poctivě vyžínáme," dodává majitelka.
Na terase u domu najdete sibiřské kiwi (samčí a samičí rostlina), u terasy v přímé návaznosti na kuchyň a jídelnu je bylinkový svah. Základ tvoří půdopokryvné růže, mezi nimi roste meduňka, máta, dobromysl. Zdroj: www.mujdum.cz
Přírodní zahrada má podle jejích slov splňovat především druhovou rozmanitost rostlin, nesmějí chybět vodní plochy, keře a ovocné stromy. Důležité je estetické propojení užitkové a okrasné části. Přestože zelenina roste na různých místech pozemku, nelze přehlédnout specifickou zeleninovou zahrádku s ovocnými stromy.
Koncept zahrady– návrat původních rostlin (domácí druhy, staré odrůdy) |
Volně na ni navazuje louka, kde roste po okraji hrachor vytrvalý širokolistý (Lathyrus latifolius), vedle kopretin, čekanky i slziček Panny Marie (Dianthus deltoides – hvozdík kropenatý).
Najdeme tady i záhony růží olemované pažitkou (ochrana proti mšicím); rostou tady trvalky, voní tu mateřídouška, tymián a pivoňky, které zdobí zahradu nejen v době kvetení, ale po celý rok svými dekorativními listy.
Keře pod terasou vynikají pestrostí růžových a bílých tónů, lze tady spatřit trojpuk, vajgélii, šeříky, len, nevěstin závoj i půdopokryvné růže. Blízko terasy se nacházejí kuchyňské bylinky: meduňka, máta, oregano, bazalka nebo naťová petržel.
Za malým plotem na okraji zeleninové zahrádky už vidíme "divokou přírodu". "Řádí tady cukety, dýně, mák i náletový špendlík," upřesňuje majitelka zahrady. Nepřehlédnutelné jsou také volně poskládané kameny z místních lomů, které tvoří jakýsi předěl části okrasné a užitkové.
Voda je přirozenou součástí každé přírodní zahrady. V popředí záhon s azalkami, vřesy, vřesovci a brusinkami. Zdroj: www.mujdum.cz
Klima ovlivňuje přírodní jezírko
Při spojování částí bylo nutné dodržet některé zásady, bez nichž by majitelé jen stěží udrželi zahradu krásnou. Je to především dostatek světla dopadajícího na záhony a řešení zdroje vody na zalévání. Vodu je nutné buď k záhonu dovést, nebo se pokusit umístit záhon co nejblíže ke zdroji vody. Poblíž bývá také přírodní kompost.
V Rudolfově používají pouze dešťovou vodu, zalévají zeleninu a smíšené záhony. Ostatní plochy jsou bezúdržbové. Dešťová voda stéká z okapů do sběrného kolektoru, který rozvádí vodu buď do jezírka a do biotopu, nebo do nádoby na zalévání zeleniny a smíšených záhonů.
Autorka zahradyMgr. Irena Kovářová Věnuje se designu interiéru, nábytku, designovému sklu pro interiér i exteriér, zabývá se analýzami a poradenstvím feng-šuej a projektováním přírodních zahrad. Kromě této činnosti vyučuje na Jihočeské univerzitě předměty se zaměřením na výtvarnou oblast (estetika, výtvarná kultura, kulturní dějiny, kreativita apod.). |
Významným prvkem v celém tomto procesu je jezírko a biotop. Biologické funkce rostlin (hluboce kořenící lekníny, vodní kosatce, puškvorec a vachta) udržují vodu čistou, aniž by bylo třeba filtrů a chemikálií. Z čisticího jezírka je voda svedena do velkého jezírka na plavání.
Rozměry jezírka s obvodovými kapsami s rostlinami činí 22 × 9,5 metru, čistá plocha na plavání má délku 15 metrů a šířku 3 metry. Hloubka jezírka je 2 až 2,5 metru.
Krásu přírodního jezírka dotvářejí vodní hyacinty, vachty trojlisté, prustky, lekníny a nejrůznější druhy vodních travin. Voda láká přirozeně i faunu. Skřehotají tady žáby, slétají se sem vážky, najdeme tady i vodní hlemýždě. Součástí kompozice je i zajímavě řešená zahradní stavba u biotopu. Jižní polovina slouží jako skleník, severní část jako domek na nářadí a místo k sušení květin a plodin.
