Proč jste se nakonec rozhodli pro Zlín?
Pavel: Naše rozhodování bylo ve skutečnosti jednodušší, než by se zdálo. Ze všech možností, ať už pracovních, či osobních, jsme vlastně řešili pouze dvě varianty: buď se vrátíme zpět do Norska a přestěhujeme se na Lofoty, kde bydlí rodiče Kari, nebo to bude Zlín, kde jsem vyrůstal já a kde bydlí moji rodiče.
V Praze se nám narodily dvě nádherné děti a pouze tato dvě místa řešila náš zásadní problém: prarodiče se chtějí vidět s vnoučaty a my velice uvítáme jejich pomoc. Protože se naskytla možnost koupě parcely v blízkosti domu mých rodičů a architekt Martin Frank souhlasil, že se práce ujme, bylo rozhodnuto.
Známe se s ním už mnoho let. Předtím, než se věnoval našemu pražskému domu, navrhoval interiér rodinného domu mých rodičů.
Rukopis architekta Martina Franka je dobře čitelný a jím navržené interiéry jsou praktické a velmi přátelské. To vás oslovilo?
Pavel: Určitě. Přesně toho jsme se snažili dosáhnout, neformální a zároveň praktické řešení, interiér součástí exteriéru a naopak. Naším cílem bylo vytvořit funkcionalistický dům, kde se rodina a také naši přátelé budou cítit dobře.
Protože je nám velmi blízká Skandinávie, přáli jsme si řešení právě v tomto stylu, takový Tugendhat za polárním kruhem. Chtěli jsme daný prostor využít do maxima, aby neměl žádné „hluché“ místo. Při jeho navrhování se vše odvíjelo od chodu života v něm a jeho funkčnosti, nikoliv od výčtu požadovaných prvků.
Kuchyň s jídelnou jsou takovým ústředním bodem, srdcem domácnosti.
Pavel: Přesně tak, kuchyň je takovým srdcem domu, z ní vedou vstupy na obě terasy, volně navazuje jídelna i vstupy do obývacího pokoje. Náš život se hodně točí kolem jídla.
Kam nejčastěji usedáte s hosty?
Pavel: To je různé, záleží na počasí či návštěvě. Někdy zůstaneme jen v kuchyni s jídelnou, která je dostatečně prostorná, aby se mohli všichni zapojit. Někdo připravuje předkrm, jiný hlavní jídlo nebo dezert. To se děti většinou přesunou do obývajícího pokoje. Jindy je to obráceně, děti řádí v kuchyni a my si užíváme obývací pokoj.
Shodli jste se v tvůrčím zaujetí s manželkou?
Pavel: Naprosto ve všem. Manželka mi nechala možnost pohrát si s detaily a s Martinem řešila barevnost. V každé části prostoru je něco, co interiér ozvláštňuje, co působí jako diamant, který se postará, aby interiér nebyl fádní a všední, co umocní jeho myšlenku.
S čím jste se tu musel vypořádat?
Ing. arch. Martin Frank: S omezenou platností vydaného stavebního povolení, které bylo vydáno na určitý tvar domu, který je poměrně blízko komunikace a ve svahu pod terénem. Aby dům nebyl příliš vystavený slunci, má po stranách vytaženy střešní desky, které zastiňují venkovní terasy. Chtěli jsme vytvořit hodně světlý interiér se skandinávskou atmosférou, na niž byli majitelé zvyklí.
Do kontrastu jsme zvolili tmavší fasádu domu, která dobře splyne s okolím. Dům má dvě venkovní parkovací stání a externí zázemí propojené střechami připomínající kultivovaný zahradní domek, kam je možné uložit sportovní vybavení nebo sekačku na trávu a podobně.
Celý dům je navržený tak, aby měl co nejvyšší stropy. Materiálově je založený na přiznaném betonu a bílé dřevěné podlaze. Napříč je skleněný a přirozeně provětrávaný bez klimatizace. Přes terasová okna je vidět až do ložnice a koupelny. Umožňuje maximálně sdílet rodinný život a snadnou komunikaci.
Eleganci skandinávské barevnosti umocňují mramorové doplňky. Interiér je založený na kontrastu jednoduchých chladně vyhlížejících kvádrů, které rozbíjí přírodní vintage materiály a ležérní uspořádání předmětů včetně asymetricky položených koberců.
Co jste si přivezli z předchozího bydlení a co jste pořizovali nově?
Pavel: Je tu jen několik původních věcí, protože náš pražský dům jsme přenechali novým majitelům plně zařízený. Určitě to jsou obrazy, s nimiž byla zároveň největší potíž, protože barevně nezapadají do interiéru, ale to byl spíš problém pana architekta. Nakoupili jsme je při našich cestách a navázali s nimi vřelý vztah. Místo tu našly obrazy od holandského i norského malíře, také obrazy od tety Kari, která je namalovala v Řecku.
Pak asi jen LC4 chaise lounge, který s námi přicestoval z Holandska. Nechali jsme si také sedací soupravu Molteni&Co, která byla podstatně menší, ale na radu Martina získala nové čalounění, dokoupili jsme k ní další moduly, nechali vyrobit kovový díl jako odkládací stolek a vytvořili tak novou kompozici, která proporčně do prostoru obývacího pokoje dokonale zapadla.
Které místo v domě je vám nejpříjemnější?
Pavel: Rozhodně kuchyň, je to srdce domova a je z ní všude blízko. Užíváme si dům každý den a vůbec nic bychom neměnili. Snažili jsme se vyhýbat kompromisům a to se nám bohatě vrací. Za zdánlivou jednoduchostí se však skrývá precizní a komplexní přístup. Dům je promyšlený do posledního detailu.
Slovo architektaSpolupráce se odvíjela na základě vzájemného poznání a důvěry. Klienti dlouhodobě pobývali v zahraničí. Kari pochází ze stylového skandinávského prostředí. Oba jsou tímto stylem ovlivněni a vědí, co chtějí. Vzájemně jsme se podněcovali impulzy a nápady. Výsledkem je velmi kvalitní a osobitý interiér, v němž se objevují prvky skandinávského designu v našem prostředí. Interiér jsme zařizovali až do posledního detailu. Vhodné doplňky mu vtiskují jeho styl a atmosféru. Jejich správným výběrem a sladěním se prostor nejen zabydlí, ale hlavně i při jejich náhodném seskládání během každodenního provozu vytvoří ležérní atmosféru a prostor nepůsobí dojmem nepořádku. Tím se pak dostaví příznivý efekt, který do interiéru vnáší duši a harmonii. Opakované spolupráce s klientem si velice cením, protože vzájemné poznání nám umožnilo rychle najít novou společnou cestu ke kvalitní realizaci. Ing. arch. Martin Frank |