Občanská vybavenost Mnichovic sice umožňuje trvalé bydlení, investoři však mají byt v Praze a s ohledem na děti a jejich školní docházku chtěli dům jen na víkendy, prázdniny a k letnímu obývání. Stavba je nicméně uzpůsobena ke stálému bydlení.
Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Můj dům.
Požadavky na dům byly jasné. Majitelé nechtěli schody a patro, přáli si přízemní stavbu, ne příliš velkou, která umožní spokojené a pohodlné fungování čtyřčlenné rodiny a bude zahrnovat i prostor pro návštěvy.
Vzhledem k tomu, že se pozemek mírně svažuje k jihu, měli představu o domě s pěknými výhledy, otevřeném do zahrady a krajiny.
Tomu odpovídal i návrh Adély Středové a Erika Hockeho z architektonického ateliéru Room architects, který zvítězil v „konkurzu“ několika studií. „Při návrhu jsme se snažili využít svažitého terénu. Jednotlivé místnosti kopírují svah, což se projevuje postupným klesáním podlah,“ říká architektka s tím, že tak postupně graduje jejich světlá výška.
„Čelo obytného prostoru pak mírně levituje nad zahradou, která jej ze všech stran obepíná, a díky velkorysým oknům se s ní prolíná i interiér,“ dodává Adéla Středová.
Dřevo, beton, sklo
Přízemní stavba je navržena jako jednoduchá kubická forma na půdorysu nepravidelného kříže. „Dům se skládá ze dvou základních objemů. Klidovou, introvertní část představuje dřevěný ́otesaný špalík ́ pokrytý různě velkými čtvercovými otvory, okny. Nepravidelná kompozice oken umocňuje kompaktnost objemu a dřevěný kvádr narušují nepravidelně se objevující suky, respektive okna,“ popisují architekti.
Denní část, extrovertní betonová slupka vstupního a obytného prostoru, je vyplněna skleněnou membránou, čímž maximalizuje kontakt obytné místnosti se zahradou.
„Ve vzájemném průniku obou hmot je pak centrální hala, která obsluhuje všechny funkční segmenty,“ vysvětluje architektka. Podle ní bylo cílem od sebe obě kompoziční hmoty domu vizuálně oddělit.
„Od prvních skic jsme měli jasno ve dvou hlavních materiálech: dřevo a beton. V průběhu projektování se hledala ideální varianta dřevěného obkladu. Nakonec jsme zvolili cedr. Jeho dřevo je relativně dostupné, krásné, není příliš tvrdé a velice dobře odolává povětrnostním podmínkám.“
Jelikož se majitelům nelíbí šedivý odstín přirozeně stárnoucího dřeva, fasádu po nějaké době čistí. „Zjistili jsme, že poměrně dobře funguje Savo proti plísním. Jednou za tři roky s ním postačí pomocí houbičky obklad vyčistit a pak jej napustit olejem nebo impregnací,“ popisuje vlastní zkušenost majitel.
Centrální křižovatka v zelené
Může se hodit Rezidence Golf Hostivař luxusní domy v těsné blízkosti Hostivařského lesoparku. Více domů k prodeji na Reality.iDNES.cz. |
Provozně byl dům rozdělený na čtyři části. Vstup ze severní strany je pod betonovou střechou, v závětří osvětleném střešním světlíkem. Z uzavřeného zádveří, na které se napojila garáž, kotelna a sklad, se přes prosklené dveře vstupuje do zelené centrální chodby. Ta vyúsťuje v otevřený prostor s kuchyňským koutem a jídelnou.
Za ním najdete za krbovou stěnou ukrytou obytnou místnost, která díky velkému prosklení bez zasklívacích profilů volně přechází do zahrady.
Z chodby lze po jedné straně vstoupit přes malou šatnu také do pokoje pro hosty s vlastní koupelnou, z níž se vchází i do prostoru parní kabiny. Na protilehlé straně chodby je klidová zóna domu s ložnicemi, koupelnami a šatnou.
Kuchyň s navazujícím obytným prostorem lze od klidové části domu oddělit velkými posuvnými dveřmi z cedru navazujícími na dřevěnou fasádu.
„Kromě pragmatického oddělení ložnicové části od obytného prostoru zesiluje posuvná stěna při zavření i optické členění domu na dřevěnou hmotu prostupující i interiérem a kolmou skleněno-betonovou část,“ objasňuje architektonický záměr Adéla Středová.
Tepelná pohoda
V době projektování domu ještě kategorie energetické náročnosti neexistovaly. Architekti se snažili pracovat s ohledem na rozumný poměr nákladů a výsledného efektu. Například velké prosklené plochy domu jsou orientovány k jihu a západu a během zimních měsíců tak může nízké slunce přispívat k tepelné pohodě v interiéru. Naopak v létě ho před přehřátím chrání přesah betonové střechy.
Celý společný obývací prostor domu „objímá“ pohledový beton, v jižní části je plně prosklená obvodová stěna s bezrámovým zasklením.
„Přesah zastřešení totiž zohledňuje výšku slunce,“ vysvětlují architekti. „Na jižní straně, kde svítí slunce umístěné vysoko na obzoru, je přesah menší, naopak na západní kvůli nízkému postavení slunce větší.“
Navíc ze zabudovaných truhlíků vedou na střechu vodicí lanka, po nichž se pnou popínavé rostliny. „Ty vytvářejí v obývacím prostoru přirozený stín a brání zbytečnému přehřátí místnosti. Na zimu, kdy listy rostlin opadají, se obytný prostor opět otevírá slunci,“ doplňuje majitel.
Okna jsou také vybavena venkovními screenovými clonami, které lze zatáhnout. V ložnicové části domu jsou okna menší.
Vytápění a větrání řeší plyn a vzduchotechnika od firmy Atrea. Jako primární zdroj tepla je v technické místnosti u garáže umístěný plynový kotel.
Kromě toho architekti vybavili dům rekuperací a zemním výměníkem tepla, který v zimě zajišťuje předehřátí vzduchu pro vytápění, naopak v létě jej ochlazuje. V koupelnách se tak topí podlahovým vytápěním a topnými žebříky a v obývacím pokoji funguje jako výpomoc ještě krb a pod okny umístěné topné konvektory.
Jednoduché a přitom útulné
„Přáli jsme si jednoduché vybavení, abychom nebyli zaplaveni množstvím předmětů, ale současně jsme nechtěli studený interiér,“ uvádí majitel. Výsledkem je příjemný kompromis.
„Nedílnou součástí domu je zabudovaný interiér, který byl navrhován už v průběhu projektování. Zejména zelená hala se skrytými dveřmi a vestavnými skříněmi se objevovala už od úvodních skic,“ ozřejmuje vývoj vnitřního zařízení Adéla Středová. Podobně byla autorsky řešena i krbová stěna a parní kabina.
Úložné prostory byly převážně navrženy na míru: v hale, ve spíži u kuchyně, několik vestavěných skříní a šaten je u jednotlivých pokojů. Vybavení místností pochází od různých firem. Na výběru dalšího nábytku spolupracovali majitelé s interiérovou designérkou Kateřinou Doušovou, která jim pomáhala i při zařizování pražského bytu.
Studené jezírko a teplá vířivka
Mírně svažitý pozemek nebylo nutné při stavbě domu nijak zvlášť modelovat. „Terénní úpravy se dělaly hlavně při realizaci zahrady, přičemž snahou bylo opticky prodloužit její hloubku a navázat ji na okolní vzrostlou zeleň,“ říká architektka. Na zahradě tak vzniklo několik vyvýšenin a mírných kopečků, které navazují na přirozený reliéf okolní krajiny.
Na sedačku z Konsepti od firmy B&B Italia jsme mysleli už v průběhu navrhování. Je velice variabilní a v prostoru obývacího pokoje umožňuje výhled do zahrady, posezení u krbu i sledování filmů,“ vzpomínají architekti.
Jako oživení prostoru funguje také koupací jezírko. „Stačí pro pár temp tam a zpátky a kromě ryb v něm vzhledem ke studené vodě dovádějí hlavně děti,“ říká majitel. Sám raději využívá teplou vířivku umístěnou na terase z odolného tropického dřeva, které na rozdíl od fasády nechávají majitelé šedivět.
Zahrada je primárně okrasná, ale rostou na ní i ovocné stromy a keře. Kromě jezírka ji doplňuje také japonský koutek s pískem, nášlapnými kameny a bambusy, na který je pěkný výhled z ložnice.
„Dům je ve všech směrech poměrně náročný, navrhovali jsme ho těsně po dokončení vysoké školy. Celý proces pro nás byl velkou výzvou, ať už šlo o získání důvěry klienta přes zpracování dokumentace a detailů, až po přesvědčování stavební firmy, že vše lze zrealizovat,“ říkají Adéla Středová a Erik Hocke z ateliéru Room architects.
„Velký dík za nás patří především klientům, kteří nám i přes malou zkušenost dali důvěru, ale také stavební firmě, která se nám snažila i přes komplikované detaily vyjít vstříc. Největším zadostiučiněním je, že se stavbu podařilo s minimem kompromisů zrealizovat a majitelé, jak říká jeden náš kolega, nám nenadávají a doporučují nás dalším klientům,“ uzavírají s úsměvem architekti.
Ohlédnutí zpět
Co by při zpětném pohledu udělal dnes majitel jinak? „Určitě by se hodila větší garáž, ta současná je jen pro jedno auto, a o trochu větší parkovací místo. Kdybych mohl zpětně něco změnit, myslel bych víc na parkování a posunul bych kvůli němu dům víc do zahrady,“ říká majitel. Důležité je podle něj i dobře promyslet vzduchotechniku a mít štěstí na firmu, která ji nejen navrhne, ale i dobře zrealizuje.
„V době, kdy jsme se tím zabývali, jsme neměli se vzduchotechnikou žádné zkušenosti a moc jsme se jí nevěnovali. Bohužel jsme ji pak dlouho ladili a dodnes to není úplně v pořádku,“ uvádí další zkušenost. Celkově jsou ale majitelé se stavbou spokojeni a spolu s architekty se shodují na tom, že nebylo potřeba dělat žádné kompromisy.
Ložnicová část domu má provětrávanou dřevěnou fasádu z cedrových latí, v severní vstupní části je použit černý alucobond.
AutořiIng. arch. Adéla Středová Po studiu na FA ČVUT pracovala v ateliéru Schaufler-Roskovec a také Aulík Fišer architekti. V roce 2007 společně se Simonou Fišerovou založila architektonický ateliér ROOM architects. Ing. arch. Erik Hocke Vystudoval FA ČVUT a v průběhu studia pracoval v AD studiu, poté v ateliéru FACT. Od roku 2003 funguje v ateliéru A69 – architekti a je příležitostným spolupracovníkem ROOM architects. Oba architekti získali společně v roce 2003 v soutěži Porotherm Zvláštní cenu Státního fondu bydlení a v roce 2007, už v rámci ROOM architects, obdrželi Cenu Petra Parléře za 1. místo při revitalizaci náměstí Trčků z Lípy ve Světlé nad Sázavou. Architektonický ateliér ROOM architects se zabývá především navrhováním interiérů, rekonstrukcí a novostaveb, ale nevyhýbá se ani urbanistickým studiím. Pro jeho architekty je cílem tvořit architekturu nevšední, moderní, ale zároveň postavenou na pevných základech vycházejících z kontextu daného místa. Za klíčové považují individuální přístup ke konkrétní zakázce, respekt k zadání klienta a hledání originálních řešení. Na projekty dohlížejí i při realizaci. |
Technické údajeZastavěná plocha: 315,15 m2 Užitná plocha: 234,85 m2 Konstrukce: ložnicové křídlo (dřevěný box) je zděné s kontaktním zateplením min. vlnou a provětrávanou cedrovou fasádou, obytné křídlo (betonový box) z litého betonu, obvodové stěny sendvičové s vloženou izolací z extrudovaného polystyrenu Výplně otvorů: v obytné části okna hliníková Schüco, v ložnicové části dřevěná bezfalcová okna Thermostar, vnitřní dveře Sapeli Latente Vytápění, ochlazování: plynový kotel kombinovaný s rekuperací a zemním výměníkem, topí se vzduchotechnikou, pouze v obytném prostoru jsou pod velkými okny instalovány podlahové konvektory Fan-coil. K chlazení se využívá zemní výměník. Dodavatel, realizace: Středostav, 2010 |
