náhledy
Rodinný dům 1 představený na videu byl postavený na místě původního domu ve tvaru L, na pozemku, který se dal považovat za nevhodný pro bydlení: na jedné straně jej omezovala skála, na druhé železniční trať. Koncept byl založený na těsném propojení bydlení a zahrady.
Autor: Libor Hajský
Celé spodní podlaží volně plyne jako otevřený prostor od kuchyně přes jídelnu, obývací pokoj až po ložnici rodičů. Pomocí posuvných stěn se jednotlivé zóny mohou propojovat, anebo oddělovat.
Autor: Libor Hajský
Střední část obytného prostoru se otevírá do horního podlaží s galerií a dětským pokojem. Velkými skleněnými plochami je prostor propojený se zahradou, horní terasou i nebem.
Autor: Libor Hajský
Všechny obytné místnosti jsou obráceny do zahrady se skálou, která vytváří romantickou přírodní scenérii.
Autor: Libor Hajský
Z galerie v horním patře mohou mít děti stálý vizuální kontakt s obytným prostorem, po můstku lze projít na terasu, která pokračuje zelenou střechou a navazuje na okolní terén.
Autor: Libor Hajský
Železniční trať – původně velký zápor parcely – se do bydlení promítá jako obraz projíždějících vlaků. Směrem ke trati se zvolilo speciální zasklení, aby se omezil hluk.
Autor: Libor Hajský
Půdorys 1. patra s návazností na zahradu: na místě vynechaného křídla původního domu do L vznikla zahrada, do které se okny obracejí všechny obytné místnosti.
Autor: Ladislav Lábus AA
Půdorys 2. patra: galerií je horní patro propojeno se spodním podlažím i s terasou zakončenou zelenou střechou.
Autor: Ladislav Lábus AA
Porovnejme propojení bydlení a zahrady předchozího domu a tohoto typového: malá okna nedovolují dobrý vizuální kontakt se zahradou, ani přímý výstup. Člověk je vězněm ve vlastním domě.
Autor: Archiv autorky
Srovnání tradiční venkovské zástavby se současnou zástavbou podle legislativy ukazuje, jak si naši předkové uměli chránit soukromí dvora a využívat beze zbytku pozemek, zatímco nám zákon přikazuje zahradu znehodnotit povinnými odstupy od hranic parcely.
Autor: Archiv autorky
Tradiční venkovské stavení stálo na hranicích pozemku, a tím si vytvořilo soukromý dvůr. Mělo přímý kontakt s terénem, bydlelo se v přízemí, půda byla skladem sena a slámy.
Autor: Archiv autorky
Pražská Ořechovka: dům uprostřed zahrady a bydlení v patrech je znakem městské vily v takzvaných zahradních městech.
Autor: Archiv autorky
Funkcionalismus vnesl do bydlení velká okna a terasy, přímý kontakt se zahradou ale mívaly domy málokdy, bydlelo se městským způsobem v patrech.
Autor: Archiv autorky
Výsledek socialistické snahy, aby se venkov vyrovnal městu: "šumperák" je napodobeninou městské vily s bydlením v patře a odstupy od hranic pozemku.
Autor: Archiv autorky
Návrh domu 2 prezentuje dobrou spolupráci architekta s klientem. Dům nejprve řeší vnitřní provoz podle životního stylu rodiny a optimální orientace vůči světovým stranám.
Autor: Ateliér Kunc
Vnější podoba (model domu 2) je teprve výsledným obrazem vnitřní struktury domu a reakcí na okolní prostředí.
Autor: Ateliér Kunc
Dispoziční řešení tak přesně odpovídá potřebám rodiny, má logický koncept a bezkonfliktní provozní vztahy (půdorys domu 2). Obytné místnosti jsou orientovány do jižní zahrady, zázemí je na severní straně.
Autor: Ateliér Kunc
Špatný projektant vytvoří nejprve vnější obálku a do ní se snaží rozmístit provoz. Zjevnými chybami jsou podivné tvary místností se zkosenými stěnami, dlouhá temná chodba, nesmyslné zařízení koupelny, pokoj menší než koupelna, nahodilá orientace pokojů vůči světovým stranám.
Autor: Archiv autorky
Dům 3 řeší provoz stejně logicky jako dům 2, ale vzhledem k vlastnostem pozemku rozdělil dispozici do dvou podlaží.
Autor: Ateliér Lachmani
Obytný prostor v přízemí se otevírá velkými okny do jižní zahrady, má s ní vizuální i přímý kontakt.
Autor: Ateliér Lachmani
Horní podlaží je věnováno soukromé zóně, ložnici, dětským pokojům a koupelně. Schodišťová hala je bohatě prosvětlená střešním světlíkem.
Autor: Ateliér Lachmani
Optimální orientace obytných místností je k jihu. Letní jižní slunce je vysoké a neproniká hluboko do interiéru, i malá stříška ochrání okna před přehříváním.
Autor: Archiv autorky
Proti nízkému západnímu slunci je stříška málo účinná, okna v létě vyžadují venkovní žaluzie. Pod stejným úhlem do interiéru proniká i zimní slunce z jihu, to je ale vítané, dům přitápí.
Autor: Archiv autorky
Dům 4 řeší ochranu oken před přehříváním už svým tvarem, střecha tvoří hluboký přesah a jižní fasáda může mít kontakt se zahradou velkými skleněnými plochami.
Autor: Jaroslav Hejzlar
Konceptem domu je "bydlení v zahradě", těsné propojení se vzrostlou zelení. Pevné části oken mají bezrámové zasklení, stěny, podlaha i strop pokračují ven na terasu, téměř se ztrácí hranice mezi interiérem a exteriérem.
Autor: Jaroslav Hejzlar
Půdorys domu 4: při severní straně je umístěno zázemí, obytná část jakoby nevytváří objem, ale pouze zastropený prostor mezi bloky kolmých stěn a vestavěných skříní.
Autor: Jaroslav Hejzlar
Opět se vraťme k uvedenému typovému domu a srovnejme s předchozím, jak řeší zastínění oken a terasy: jižní okna jsou zcela bez ochrany, přesah střechy zbytečně stíní pouhý průchod, zatímco sezení na terase musí mít slunečník...
Autor: Archiv autorky
Dům 5 v prudkém svahu má nevýhodnou polohu vůči silnici z jihu, zato krásný výhled do údolí na jižní straně. Řešení provázalo severní zahradu s bydlením v nejvyšším podlaží, které je "průhledné", aby propojilo soukromí atria s jižní terasou a výhledem.
Autor: Ateliér Martinek/Architect
Pohled od západu: spodní betonové podlaží tvoří sokl, slouží jako pronajímatelný penzion pro lázeňské hosty, suterén zapuštěný do svahu navazuje garáží na silnici.
Autor: Ateliér Martinek/Architect
Obytný prostor s kuchyní a jídelnou má přímý kontakt s prosluněnou terasou a panoramatický výhled na město v údolí.
Autor: Ateliér Martinek/Architect
Půdorys nejvyššího podlaží domu 5: obytný prostor je prosklený k jihu i do severního atria, využívá výhody slunce, výhledů i soukromí zahrady.
Autor: Ateliér Martinek/Architect