Obytný dům, který by se stal čerpací stanicí pro elektromobil, není žádné sci-fi. Tato vize totiž dostala reálnou podobu v jednom rodinném domě v Berlíně. Zde od podzimu 2011 probíhá zajímavý projekt, který kromě bydlení nabízí možnost také zásobit energií automobil.
Energeticky plusový dům, který mimo jiné vznikl pod záštitou spolkového ministerstva dopravy a ministerstva rozvoje a výstavby měst, vytváří dvakrát tolik elektrické energie, než sám spotřebuje. A díky velkokapacitní baterii, která nadbytečnou energii shromažďuje, je jí v tomto rodinném domě vždy k dispozici dostatek a napájí se jí elektrická síť nebo zásobuje čerpací stanice elektromobilu.
S podporou vlády
Spolkový ministr pro dopravu Peter Ramsauer chce k tomu v rámci svého resortu přispět projektem nazvaným "Můj dům, moje čerpací stanice", jehož pomocí by se měla rozšířit elektromobilita v Německu.
Zmíněný dům je jakousi výkladní skříní společenského pokroku a následného využití efektu synergie stavebních technologií a dopravy: "Budovy a doprava se společně podílejí asi 70 procenty na celkové konečné spotřebě energie," říká ministr.
Na vědecké úrovni je tento projekt provázen společností Fraunhofer. Zájem projevilo i několik německých automobilek. Předpoklady k tomu, aby dům dodával elektromobilu energii, lapidárně vyjmenoval jeho architekt prof. Werner Sobek: "Smysluplná tepelná izolace, inteligentní využití obnovitelných energií, ekologický a recyklovatelný způsob výstavby, inteligentní řízení."
Sobek je mezinárodně uznávaný odborník na stavby šetrné k životnímu prostředí a považuje budovu za součást urbanistické sítě: "Mobilita je důležitou součástí této sítě. Proto by architekti a inženýři měli na příště zohlednit její řešení."
Automobilky i stavaři
Na základě společenské diskuse o souhře mobility, architektury a urbanismu uvedl do života koncern Audi projekt stručně nazvaný "Urban Future Initiative".
Vedle toho německý stavitel domů, společnost Weber Haus, nabízí neobvyklý energeticky úsporný dům, který teplo a energii získává solárními systémy, přitom vedle toho může zásobit energií i automobil.
U společnosti Weber Haus jsou přesvědčeni, že auta nejbližší generace budou jezdit na elektřinu, a proto se nenabízí vhodnější čerpací stanice než vlastní dům. Spolupracují též s automobilkou Mitsubishi, která k tomuto účelu poskytla svůj malý automobil i-MiEV, poháněný elektřinou.
Podobně jako Sobekův projekt v Berlíně, sází i výše uvedená spolupráce na opakované dobíjení baterií do elektromobilů. Co v praxi znamená bydlet v high-tech domě s elektromobilem, to od ledna příštího roku na vlastní kůži zažije jedna čtyřčlenná rodina v berlínské Fasanenstrasse. Toto experimentální zkušební bydlení s obytnou plochou 130 m2 je také vybaveno vlastní domácí čerpací stanicí.
O mobilitě zítřka
Profesor Werner Sobek patří k předním architektům a inženýrům současnosti. Jeho základní tezí jsou zdroje a stavitelství šetrné k životnímu prostředí. Své rozsáhlé projekty realizuje prostřednictvím svých kanceláří ve Stuttgartu, Frankfurtu, New Yorku, Moskvě, Káhiře a Dubaji. Jako profesor na stuttgartské univerzitě vede Institut pro navrhování a konstruování lehkých staveb (ILEK). K tomu je profesorem na Illinoiském institutu technologií v Chicagu.
Profesor Werner Sobek
Pane profesore, čím přispěje váš rodinný dům v Berlíně k rozvoji bydlení a mobility?
Plusový energetický dům umožňuje vícečlenné rodině žít ve veškerém komfortu, který se dnes od moderních staveb očekává. Mezi to počítáme tepelný a estetický komfort, individuální úspornost a přizpůsobivost domu. Rodina nemusí mít nikdy starost, že utratí příliš mnoho peněz za provoz, protože vytápění domu je saturováno obnovitelnými zdroji energie.
Získaná energie vystačí nejen na zásobení domu elektřinou, ale také na nabití baterie elektromobilu. Také stavba domu byla bez škodlivých emisí, při budoucí přestavbě a demolici je vše plně recyklovatelné. Dům také splňuje všechny požadavky na nová evropská stavební kritéria.
Proč je pro vás tak důležité přemýšlet o společenských souvislostech stavební a dopravní technologie?
Architekti a inženýři často jen sledují hranice jimi plánovaných budov. Je však důležité chápat budovy jako součást urbanistického celku. Důležitou součástí moderního urbanismu je ale i mobilita, a proto musí architekti a inženýři zohledňovat ve svém plánování také její přiměřené řešení. Ještě více než v Německu to platí v zemích s rostoucí hustotou obyvatelstva.
Nejde však jen o to, dnešní projektanti se musí naučit naplánovat stavby na jejich celý životní cyklus. Musí vidět své stavby jako jednotky, u kterých je třeba zohlednit i možné náklady na přestavbu a demolici, tedy nejen náklady na plánování a stavbu, nýbrž i během jejich užívání.
