„Kdykoliv jsme jeli okolo nějaké ruiny, byla Pavla nadšená. Na jižní Moravě jsme si museli prohlédnout i starou stodolu s takřka nekonečným vnitřním prostorem,“ vzpomíná manžel Petr na momenty, jež ovlivnily podobu domu.
Donedávna rodina se třemi malými dcerami bydlela v malém bytě 3+kk. Manželé uvažovali o tom, že zrekonstruují buď prvorepublikovou vilku, nebo začnou stavět.
Před krbem je příjemné „poležení“, kde se mohou číst pohádky nebo si jen tak povídat s dětmi.
Definitivně se rozhodli, když získali pozemek na kraji města. Oslovili Přemysla Kokeše ze studia Kokeš Partners. Dá se říct, že je vlastně jejich „dvorním“ architektem, je totiž rovněž autorem technologického zázemí rodinné firmy, které bylo navrženo na ocenění Stavba roku.
Vzhled a fungování rodinného domu vznikaly během společných porad. „Každý doma zaškrtával, co se mu líbí, dali jsme přednost dřevu před betonem. V jednom časopise jsem objevila hrázděný dům a chtěla jsem tu mít část s trámy. Když jsme odsouhlasili půdorys, který vznikl na základě debat s architektem, nechali jsme mu volnou ruku,“ upřesňuje Pavla. Pečlivě připravený dům se za dozoru architekta stavěl necelé dva roky.
Ve stodole ráj
„Dům je dřevostavba ovlivněná tradiční architekturou Sudet. Hrázdění je oproti klasickým stavbám zvenku vyplněné ne zdivem, ale izolačními cementovláknitými deskami,“ uvádí architekt.
Trámy se propsaly do interiéru, kde jsou vyplněné akustickými panely potaženými stanovou látkou. Petr je nainstaloval spolu s kamarádem. Uliční fasádu oživilo sedm oken přivádějících dovnitř západní slunce. Působí jako vitráže.
Autenticitu měly přidat trámy ze staré sýpky, ale vzhledem k jejich špatnému stavu to nebylo možné. Nové trámy přivezli z jindřichohradecké Kasalovy pily.
„Do trámů rovnou vyfrézovali drážky pro trojskla, takže jsme nekupovali drahé hliníkové okenní rámy. Úsporné řešení vymysleli technický dozor stavby Pavel Janyška a architekt,“ chválí Pavla.
Vnitřek domu je pojat jako klasická stodola. Do přízemí se vešly obývací pokoj, jídelna a kuchyň. Schodiště do patra končí galerií, z níž jsou přístupné dětské pokoje, ložnice rodičů a dvě koupelny.
Přemysl Kokeš se v projektu držel takzvaného Raumplanu – zohlednil třetí rozměr, funkci a výšku obytné haly, do níž se záměrně vstupuje menším zádveřím, což umocnilo pocit otevřeného prostoru.
Velký rovná se útulný
„Na Mikuláše nás tu bylo s dětmi třicet pět a vešli jsme se,“ konstatuje Petr. „Trávíme tu většinu času. Skvělé je, že místnost je rozdělená na zóny. Když se nás sejde hodně, nikdo nemá potřebu zalézt si nahoru,“ dodává Pavla.
Jídelní kout má velkorysé parametry – masivní stůl s kovovým podnožím pro 12 osob, čalouněné židle na míru a osvětlení od slavného designéra – návrh interiérové studio. Pavla má ráda kachlová kamna, doma jí je nahrazuje krbová vložka, u které se dá příjemně odpočívat.
Zařídit prostor nebylo snadné. Ukázalo se, že zútulnit místnost, která má plochu více než stometrového bytu, výšku přes dvě patra a dlouhou prosklenou stěnu, manželé sami nezvládnou. „Než Pavla na internetu objevila interiérové studio Linie Design Studio, nebyli jsme schopni se doma shodnout,“ vzpomíná Petr.
„Od majitelů jsme měli vstupní informace o barvách, částečně o stylu interiéru. Vypracovali jsme vizualizaci s rozmístěním nábytku, svítidel, vybrali barvy, látky a doplňky,“ říká interiérová designérka Ivana Slavíková.
Může se hodit Bydlení Vinoř - cenově dostupné luxusní domy na Praze 9. Další domy k prodeji v nabídce na Reality.iDNES.cz. |
„Ucelený návrh nás nadchnul, všechno se od něj odpíchlo,“ doplňuje Pavla. Manželé si lépe představili, jak bude vypadat osvětlení, rohová pohovka či jak bude muset být velká, aby se v prostoru „neztrácela“.
„Je oboustranná a pohodlně se na ni usadí rodina i návštěva. Vyrobili ji na míru v hradeckém Polstrinu,“ připomíná designérka. Od další české firmy TON jsou jídelní židle, stůl pro dvanáct lidí dodali truhláři.
„Paní Slavíková přidala do návrhu ženskost a praktický pohled, například mě přesvědčila, že se nemusím bát pastelových barev. Měla pravdu, látka Alcantara na židlích zvládne i každodenní provoz se třemi dětmi,“ připomíná Pavla.
Solitérní křesla vyrobili v zahraničí v Designers Guild. Černá kovová závěsná svítidla v jídelně a plastová v odpočinkové části jsou od světových designérů z nabídky studia, ve kterém se postarali i o zabydlení předsíně. Je totiž příjemné vstoupit do domu, v němž se na první pohled cítíte jako doma.
Rozdělení na zóny se v prostoru osvědčilo. V odpočinkové části je umístěna oboustranná pohovka 4,8 × 3,5 m.
Útulný kout s čalouněnými křesly vyrobenými na zakázku v zahraničí. Osvětlení dodalo Linie Design Studio.
Slunci vstříc
„Od začátku jsme měli jasnou představu o spojeném prostoru, kde interiér splývá s venkem, abychom se mohli dívat do zatím nezastavěné krajiny se zvlněným horizontem,“ říká Pavla. Jižní fasáda je celá prosklená, stavba měla podle prvních skic tvarem připomínat rozevřenou náruč směrem k jihozápadu.
Atypický návrh se nakonec zredukoval do tvaru písmene L. „Originálním prvkem jsou vykloněné dřevěné stěny. Je to návaznost na tvarosloví dřevěné stavby, která musí být zavětrovaná šikmými trámy. Vykloněné zdi zvětšují plochu patra a zároveň chrání terasu před deštěm. Nemusel jsem proto použít velký přesah střechy,“ vysvětluje architekt Kokeš.
Rodina má za sebou odbydlenou první zimní sezonu i letošní jarní grilování. Všichni se těší na léto zejména proto, že mají blízko přírodní koupací biotop. Ten je navíc usazený tak, že vodní hladina vzbuzuje dojem, jako by se lehce vznášela.
Přírodní biotop je koupací. Architektka ho obložila nerezovými plechy, což umocňuje pocit, že si hladina v zahradě poletuje. Uprostřed lávky je zasazená katalpa.
Zahradní architektka Zuzana Ambrožová z ateliéru Kokeš Partners umocnila dojem přidáním šikmé dřevěné lávky, v jejímž středu nechala zasadit vzrostlou katalpu. Majitelům připravila na jejich přání bezúdržbovou zahradu záměrně připomínající spíše podhorskou louku.
Na přání majitelů není spuštěná diskuse.
