Zvítězila studentka ČVUT v Praze Lucia Hladná, která navrhla domy na pomezí řadových a terasových, umístěné na skalnatém svahu. Druhé místo obsadili Filip Kotlář z TU Liberec a Jan Jaroš z ČVUT s domy zavěšenými na zdi přehrady. Na třetí příčce se umístil Miloslav Krůpa z brněnského VUT s návrhem domu zapuštěného pod zemí.
Domy na skále pohltí příroda
Autorka vítězné práce Lucia Hladná umístila na skalnatý sráz skupinu domů na kovových nohách, na půl cesty mezi terasovými a řadovými domy.
"Rodinný dům se stává součástí většího celku, ale je oddělen od ostatních, takže poskytuje soukromí,“ píše studentka v autorské zprávě.
Každý dům má přístup schodištěm a výtahem, zimní zahradu a terasu se zelení. "V konceptu je nejdůležitější příroda, rostliny a zub času,“ uvádí Hladná. Domy by měly zarůst popínavými rostlinami.
Porota ocenila vtipné, úsporné řešení s jednoduchými dispozicemi, výtvarně kvalitně zpracované. "Promyšlený, graficky velmi přesvědčivě zpracovaný názor na možné bydlení v budoucnu nás okouzlil,“ říká členka poroty, architektka Eva Koláčková z firmy Central Group.
Kolonie na zdi přehrady
Filip Kotlář a Jan Jaroš se rozhodli "oživit obrovskou plochu betonu“ přehradní hráze. Zavěsili na ni kolonii rodinných domů propojenou rampami, schodišti a výtahy.
K jednotlivým domům se přistupuje po lávkách se zábradlím krytým vysoce pevným textilem. "Vytápění zajišťuje tepelné čerpadlo, které pracuje s vypouštěnou přehradní vodou,“ píší autoři ve zprávě.
Porotě se toto řešení líbilo, označila ho za odvážné. Dalo by se podle ní použít i jinde než na stěně přehrady. "Druhé místo je snad trochu skicovité, ale nedostatek vyváží neobvyklé situování domu na svislé stěně,“ hodnotí člen poroty, architekt Jiří Hůrka z ateliéru Dům a Město.
Jen přístupové lávky porota doporučila umístit ke stěně přehrady, namísto k vnější části konstrukce.
Soběstačný podzemní dům
"Třetí návrh nejlépe zastupoval několik soutěžících se společnou ideou - zapuštěný rodinný dům pod zemí,“ shrnuje další z porotců, architekt Luděk Jasiok.
Student Miloslav Krůpa, navrhl energeticky soběstačný dům. Vstupuje se shora, kde je také garáž. "Tato část není vytápěna, je provětraná přes kruhové otvory bez výplně,“ uvádí Krůpa.
Spodní obytné podlaží je otevřeno slunci, stíní ho slunolamy v podobě solárních samonatáčecích panelů. Vytápění zajišťuje tepelné čerpadlo.
Porotě se líbilo ekologické řešení, architektura je podle ní civilní, neokázalá a přitom využívá technicistní prvky i dekor. Za problematické označila umístění bazénu před výstupem z obytných prostor.
Hodně návrhů, ale nízká úroveň
Porotci se shodli, že vítězné práce mají vtip, odvahu, osobitost, tedy přesně to, co od návrhů očekávali. Celkově však byli z úrovně soutěže zklamaní. "Nelíbily se mi stokrát recyklované a ověřené motivy,“ hodnotí Luděk Jasiok.
Eva Koláčková má podobný názor: "Letošní ročník byl počtem prací rekordní, ale úrovní návrhů slabý. Přitom jsme zadání soutěže co nejvíce zjednodušili, aby omezující podmínky nesvazovaly myšlenky studentů.“
Stejný pohled má i Jiří Hůrka, který to však nepovažuje za výjimečné: "Vybrali jsme devět kvalitních návrhů, což je více než deset procent. V porovnání s ostatními soutěžemi je to srovnatelné číslo.“
Vítězka získá 100 tisíc korun, autoři projektu na druhém místě si rozdělí 50 tisíc korun, za návrh z třetí příčky student obdrží 25 tisíc korun. Na ceny si však budou muset počkat. Dva studenti, kteří nepostoupili do posledního kola, podali proti výsledkům protest, a dokud se věc nevyřeší, nelze ceny vyplatit.
|
O soutěži |
Dům budoucnosti nemusí vypadat jako létající talíř
Předseda poroty Zdeněk Lukeš, historik architektury, o soutěži řekl: "Soutěž mne svou úrovní zklamala, čekal jsem víc nápaditých projektů. Měl to být pohled dopředu -to, co je výstřední dnes, může být zítra běžné. Vítězové byli ale velmi dobří. Líbil se mi jejich pokus postavit svébytnou, byť možná trochu výstřední stavbu. Ve srovnání s minulými ročníky nevidím žádný pokrok. Bylo zde několik vtipných řešení, pak řada kvalitních, ale již prověřených projektů a nakonec většina slabých věcí.“
Dostal se do finále
Mezi devět nejlepších prací se dostal i návrh úzkého a vysokého domu Kamila Štajgla z ČVUT, který má daleko k běžným představám o bydlení budoucnosti. Porota ocenila výborné začlenění originálního domu na konkrétní místo, v čemž vidí jednu z cest architektury ve 21. století.
Neprošel
Přestože byla jedním z hlavních soutěžních kritérií odvážná originalita, futuristický návrh ještě nemusel nutně znamenat úspěch. Janu Kudličkovi z VUT se podle poroty ve svém projektu nepodařilo vhodně vyřešit vnitřní uspořádání, proto nepostoupil do třetího kola.
