Při první návštěvě nevšedního rodinného domu se stěží ubráníte pocitu, že jste se ocitli ve scéně některého z filmů. F. A. Brabec a Jaroslava Pecharová tu totiž s láskou a úctou k tradici vykouzlili snové prostředí plné emocí, v němž se pozastavil čas.
Pohádková atmosféra s dokonalou výtvarnou kompozicí je prozářená měkkým světlem, převládá tu masivní dřevo, přírodní kámen či stará, nezaměnitelně vonící kůže a nábytek s patinou. Všudypřítomní čtyřnozí obyvatelé domácnosti sice náhodou, nicméně skvěle barevně ladí s hřejivými tóny uvnitř.
Filmař a kostýmní výtvarnice odvedli skvělou práci
Ve velkém domě s obytným dvoupatrovým podkrovím se pohodlně žije majitelům, ale dispozice je přizpůsobena také návštěvám i práci. Oba partneři jsou časově hodně vytíženi a kromě častého "pobytu na place" při natáčení zároveň učí.
Prostor s originálním mlýnským kolem a promítacím plátnem se tak stal i místem studentských seminářů.
V mlýně nesmí chybět kolo
Neodolatelná ruina
Ještě před deseti lety stál v malé středočeské obci mezi Prahou a Kladnem zchátralý dům. Takřka tři sta let starý, z valné části kamenný objekt nabízel genia loci, navíc k němu patřil velký pozemek, který býval součástí barokního statku.
Totální rekonstrukce bývalého mlýna, který utrpěl nejcitelnější šrámy během posledních padesáti let, kdy se proměnil v zemědělskou ubytovnu a sklady, byla nevyhnutelná.
Jaroslava Pecharová díky své profesi dokázala vytvořit i z nesourodých věcí útulný interiér
Oběma partnerům bylo jasné, že bude vše během rekonstrukce nutné pečlivě kontrolovat. Obávali se špatné statiky i vlhkého zdiva, což byl důsledek neuvážených melioračních prací v obci, při nichž se před lety "úspěšně" podařilo odklonit koryto potoka a zrušit rybník.
Nakonec se rozhodli, sehnali finance a s nadsazeným heslem "zameteme a bydlíme" nemovitost koupili. Zajistili si stavební projekt, statické posouzení i povolení a mezi natáčením se zhruba pět let věnovali rekonstrukci. Během ní se muselo vše rozebrat a znovu postavit.
Jaroslava Pecharová a F. A. Brabec strávili s rekonstrukcí mlýna pět let
Režisér miluje cement
Kameraman a kostýmní výtvarnice. Umělecká povolání majitelů jsou na první dojem značně vzdálená. F. A. Brabec však přiznává, že vyrůstal v rodině stavebního inženýra, původně studoval ČVUT a má slabost pro betonové konstrukce. Partnerům se společně podařilo vtisknout domu, ve kterém víceméně zůstala původní dispozice s centrální chodbou a schodištěm, jedinečný výraz.
Pohráli si s volbou materiálů a nezanedbatelnými stylovými detaily. Tam, kde bylo třeba, jako například u nových dveří, které si sami navrhli, domalovali patinu. S pomocí jednoho zedníka pak také svépomocí zajistili řadu prací a uhlídali průběh náročné stavby.
Nebýt spotřebičů, působila by kuchyně téměř jako původní
"František vlastnoručně přeskládal staré a kupodivu zachovalé stropní trámy. Sami jsme si navrhli nové schodiště a vytvořili dřevěné bednění pro betonové zábradlí i některé prvky na zahradě. Pořídili jsme ale nové dřevěné podlahy i okna, jsou výrazným jednotícím prvkem a nemělo by se na nich šetřit," říká Jaroslava Pecharová.
Stáří vítáno!
Starý nábytek z bazarů členové této domácnosti sbírají mnoho let. Má totiž duši a na rozdíl od starožitného je levný. Věci, které jinde dosloužily, příliš nezatížily ani rozpočet na rozsáhlou rekonstrukci. Nebýt některých moderních spotřebičů, nikdo by například kuchyni ani koupelnám nehádal nedávnou dobu vzniku, tak dokonale staře vypadají.
Dřevěné podlahy jsou nové
F. A. Brabec je vášnivý sběratel. Pyšný je na staré hodiny, které si dokonce umí sám opravit, může se pochlubit báječným retro vozovým parkem s několika zajímavými kousky.
"Vážíme si rukodělné práce a líbí se nám trvalá krása některých předmětů. Děti jednu dobu ovšem neuměly pochopit, proč kupujeme jenom věci, které jiní nechtějí," vysvětluje Jaroslava Pecharová.
Koupelna s patinou
Během neuvěřitelně krátké doby sladila připravený mobiliář do esteticky fungujícího celku a rodina tu mohla strávit už Štědrý den 2004.
Baroko po našem
Když se staví či předělává dům, často nezbývá energie na založení pěkné zahrady. V tomto případě je na první pohled jasné, že se tu stejně kvalitní péče dostalo i velkému bývalému hospodářskému dvoru, přestože jej manželé přebírali ve stavu odpovídajícímu zdevastovanému domu.
Beton dokonale imituje přírodní pískovec
Pozemek je dnes ohraničený bíle natřenými zídkami, za nimiž se vypínají koruny vzrostlých listnatých stromů. Výhled do zeleně občas přerušují historické štíty sousedních budov. Trávník osvěžuje vodní plocha dekorativního jezírka i bazénu, jehož typický vzhled zakryl beton dokonale imitující přírodní pískovec. Mezi starými dřevěnými pražci jsou dnes květiny.
"Zahrada není strojově dokonalá, ale o to více jsme namíchali emoce. Je to naše vidění baroka, které jsme tu se ženou a zedníkem panem Malíkem zrealizovali," vysvětluje F. A. Brabec.
Jak vypadá interiér po pěti letech usilovné práce
František Antonín Brabec* 1954 Kameraman, režisér a scenárista studoval na přelomu 80. let minulého století FAMU, obor filmová a televizní kamera. Řadu let byl dvorním kameramanem Jana Svěráka, za film Jízda získal své první významné ocenění – Českého lva. V roce 1999 debutoval jako režisér snímkem Král Ubu a za kameru mu přibyl další Český lev. Zatím poslední filmové ocenění získal za emotivní a výtvarné ztvárnění kamery k filmu Kytice. V jeho portfoliu figurují mimo jiné filmy Obecná škola, Akumulátor 1, Bestiář, Máj, Bathory a nedávno uvedený Kajínek. F. A. Brabec přednáší na Filmové akademii Miroslava Ondříčka v Písku. Spolupracuje řadu let s manželkou a kostýmní výtvarnicí Jaroslavou Pecharovou, která rodinnou sbírku Lvů obohatila oceněním za kostýmy k filmu Bathory. V současné době společně dokončili práci na prvním českém 3D muzikálu V peřinách s Lucií Bílou a Karlem Rodenem v hlavních rolích. Napůl pohádkový pohodový retro snímek přijde do kin v polovině března. |
Žádná starožitnictví, pouze bazary se staly zdrojem nábytku
Více se dočtete v dvojčísle časopise Bydlení č. 1/2011.
