Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dlouhá ulice v Praze není pro snoby. Češi se tu konečně cítí jako doma

  1:00aktualizováno  1:00
Pražská ulice se všedním jménem Dlouhá se během pár let stala gastronomickým centrem hlavního města. V jinak nevýrazné spojce mezi Staroměstským náměstím a Revoluční třídou přibývají už druhým rokem zajímavé kulinární podniky.

Na rozdíl od nedalekého Staroměstského náměstí není Dlouhá turistickou oblastí. A na rozdíl od Pařížské není ulicí snobskou. | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Začnete na jedné straně ulice snídaní, pokračujete šálkem dobré kávy, pak si o kus dál dáte oběd a nakonec o pár domů vedle večeři či drink před spaním: v pražské Dlouhé ulici můžete prožít celý gastronomický den. 

„Beru to jako kombinaci náhody a řetězové reakce,“ vysvětluje fenomén Hanka Michopulu, která v čísle 39 před rokem otevřela chlebíčkárnu Sisters. Zároveň připouští, že tahle část Prahy si o něco podobného už dlouho říkala. „Náměstí Republiky se stalo novým Václavákem, dnes si lidé dávají sraz tam, a ne pod koněm.“

Má pravdu: nedaleko Dlouhé vzniklo před několika lety korzo vymezené nákupním centrem a obchodním domem. „Republika“ převzala od zašlého náměstí Václavského a zcela turistického Staroměstského úlohu místa, kde se domácí i přespolní cítí dobře a kam je to přirozeně táhne.

Fotogalerie

„Lokalita je obrovskou výhodou Dlouhé, je v centru, ale není tak snobská jako Pařížská,“ vysvětluje restauratér Miroslav Kalina, jehož podnik je na opačném konci ulice než Sisters, co by kamenem dohodil od Staroměstského náměstí.

Podobně mluví i náhodně oslovení hosté obchůdků a restaurací na kulinární avenue. „Jsme v centru a přitom to tu žije, není to turistický skanzen,“ říká se zjevnou radostí programátor Pavel Suchý, kterého jsem zastihla, jak s přáteli vychází z Fish & Chips. „Pracuju kousek odtud a na jídlo najednou padá větší a větší kus mého rozpočtu. Změna, co se tu stala, člověka přímo ponouká k tomu, aby šel ochutnat oběd někam jinam.“

Co jinde nemají

Svůj podíl na rychlé proměně Dlouhé mají dvě kulinární pasáže, které vznikly na protilehlých koncích ulice. Na straně u Staroměstského náměstí je nedávno otevřená „Dlouhá 14“, kde se na jedné ploše mísí nabídka pekárny, cukrárny, ovoce a zeleniny, řeznictví, rybárny a lahůdkářství. Investor Alexej Budarin sem přitáhl i prodejce, kteří dřív působili v okrajovějších částech Prahy: třeba pekaře z Mojí kredence.

„Dnes už neplatí, že obchod s dobrými potravinami se v centru neuživí. Takže kdo byl dřív na okraji Smíchova, je teď tady,“ myslí si Pavel Vondráček, provozovatel lahůdkářské části „čtrnáctky“. Podle něj se lidé vracejí do center měst a chtějí tam nejen žít, ale taky nakupovat. „Jsou to náročnější zákazníci a chtějí nové věci a specifický sortiment, co jinde nemají. Takže nemá smysl jim mezi pivy nabízet Bernarda, teď chtějí Kocoura nebo Matušku. A časem je omrzí i tyhle značky, tak hledáme jiné, zajímavé.“

To samé prý platí třeba o ciderech: Prager už vyzkoušel každý, a tak je „in“ jablečný alkoholický mok z Hranic u Aše. Svižně se musí obměňovat i nabídka sýrů.

V Dlouhé 14 to voní břevnovským chlebem i italskými ciabattami z Mojí kredence, k nim si můžete koupit uzeniny z jihotyrolského řeznictví Viktor Kofler, dát si sklenku dobrého rakouského vína nebo vybrat pivo z malých pivovarů.

Ulice labužníků. Staroměstské náměstí na dohled, přesto se do Dlouhé nehrnou davy turistů. Oblíbili si ji Pražané, kteří se zájmem sledují, co nového se zde zase otevřelo.

Ulice labužníků. Staroměstské náměstí na dohled, přesto se do Dlouhé nehrnou davy turistů. Oblíbili si ji Pražané, kteří se zájmem sledují, co nového se zde zase otevřelo.

Fakt, že o tři sta metrů dál je další kulinární pasáž, Pavel Vondráček považuje spíš za plus: „Nebereme je jako konkurenci, když tu nemáme tatarák, klidně je pošleme do Našeho masa. Že jsme tu všichni, působí spíš synergicky a zákazníky to táhne.“

Rozrůstající se gurmetská krajina v okolí nedělá hlavu ani šéfkuchaři Miroslavu Kalinovi: „Kdo si chce dát rychlý oběd, staví se pro něco vedle ve čtrnáctce, k nám přijdou ti, kteří chtějí jídlo s perfektním servisem a vší péčí. Někteří hosté k nám nechodí tak často jako dřív, ale zase přibyli noví.“

Heslo: bistro


Hlavní část kulinárních zařízení, která do Dlouhé poslední dobou přibyla, tvoří obchůdky; restaurace jsou v menšině. Většina z nich se ale k nějaké podobě bistra či občerstvení začíná přiklánět.

„V pasáži se původně mělo spíš nakupovat, ale ukázalo se, že hlavními tahouny jsou restaurace,“ potvrzuje vývoj Hanka Michopulu. Ona sama se poohlíží po dalším prostoru v okolí, protože ten stávající rozšířit nejde. „Mysleli jsme, že zákazníci si chlebíčky spíš odnesou, ale častěji si je chtějí užít přímo tady u nás.“

To samé hlásí i z druhé strany Dlouhé, ze „čtrnáctky“. „Chceme rozšiřovat bistro provoz; lidí, co si chtějí dát sklenku nebo si sednout na něco malého, přibývá.“

Z Dlouhé se tak postupně stává místo, kde ráno začnete v MyRaw Café nebo v Bake Shopu snídaní, pak skočíte na lehký oběd do La Bottega Bistroteka, Sisters či Fish & Chips a den zakončíte noblesní večeří u Kaliny nebo českou klasikou v Mincovně, která má sice oficiální adresu Staroměstské náměstí, ale Dlouhou fakticky otevírá. A na úplný závěr jsou tu četné bary, kde se dá pobývat až do časných ranních hodin.

Expanze. Dlouhá se rozrůstá i do okolních ulic: tržnice v Dlouhé 14 expandovala do Masné.

Expanze. Dlouhá se rozrůstá i do okolních ulic: tržnice v Dlouhé 14 expandovala do Masné.

Je třeba dodat, že Dlouhá neleží ve vzduchoprázdnu. „Ta kulinární zóna je větší než jenom jedna ulice, za rohem máte takzvaný Kozí plácek s masnou a zeleninou, kam rád chodím, jsou tu restaurace James Dean, Field a další,“ říká restauratér Miroslav Kalina.

Podobně to vidí i Hanka Michopulu: „Myslím, že rozvoj podobným směrem čeká i blízkou Petrskou čtvrť. Mám z toho radost, cítím se tu doma. Moji předkové žili na Haštalském náměstí.“ Za pravdu jí dávají krom jiného dva podniky Paula Daye, které se nacházejí pár minut odtud, na Petrském náměstí.

Už teď je jasné, že další cíle mlsných zákazníků budou přibývat.
V Gurmet pasáži, kde má Michopulu svou chlebíčkárnu, jsou ještě dva volné prostory. „Zájemců se hlásí dost, vybíráme. Líbila by se nám třeba makronkárna,“ naznačuje další možný vývoj Francesca Tonelli z developerské firmy FIM Group, která za projektem stojí.

Dlouhá a její bezprostřední okolí se během pár let zkrátka staly ideální adresou pro každého, kdo chce nabízet jedlé či pitné lahůdky. Najdete tu mnoho odstínů chutí i cenových kategorií.

Podobné kulinární ostrůvky se dosud koncentrovaly jen v některých nákupních centrech. Dlouhá je jejich protipólem nejen v tom, že nabídka je pestřejší a není pod jednou střechou. A má ještě jedno plus, které žádný shopping mall nedožene: atmosféru a přirozené kouzlo staré Prahy.

Autoři:


Témata: Praha, Praha-město


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.