Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Unikátní plastika z českého křišťálu vznikala v Preciose šest měsíců

  1:00aktualizováno  1:00
Představte si někoho, kdo si koupí auto a bude na něj čekat několik let. Takového najdete jen těžko. Ale na skleněnou plastiku René Roubíčka si soukromá galerie ráda počká, získá ji až po roce 2020. V roce 2015 bude totiž reprezentovat Českou republiku na Světové výstavě v Miláně a pak v Dubaji.

Skleněná plastika Expo2 bude reprezentovat Českou republiku na Světové výstavě v Miláně v roce 2015 a pak v roce 2020 v Dubaji. Teprve pak ji získá soukromá galerie právě v Dubaji. | foto: Štěpánka Stein a Salim Issa

K neuvěřitelným číslům patří nejen šest měsíců, během nichž zvládli skláři v Preciose neuvěřitelné dílo vytvořit, ale třeba i rok narození autora. René Roubíček se totiž narodil v roce 1922. Ne náhodou se mu přezdívá doyen, legenda či otec moderního sklářského umění…

Přitom ke sklu přišel víceméně náhodou. Od druhé třídy kreslil, a to tak úžasně, že už ve 14 letech měl první výstavu a Max Švabinský se měl stát jeho profesorem na Akademii. Během války však byly vysoké školy zavřeny, a tak talentovaný René skončil "jen" na uměleckoprůmyslové škole v Praze, která v té době neměla ještě status vysoké.

René Roubíček se svou plastikou Expo2

René Roubíček se svou plastikou Expo2

Sklo je jako jazz

Nápad umožnit René Roubíčkovi vytvořit opět velkou skleněnou plastiku vznikl na podzim v rámci "oslavy českého designu a skla", kterou se stala vernisáž výstavy Back to the Future: Expo 58.

"Vloni v říjnu, když jsem se s mistrem setkal a povídali jsme si, posteskl si, že od doby, kdy udělal první svítidla s manželi Šrámkovými, ho všichni začali brát jako lustraře, ne jako sklářského výtvarníka. Řekl mi, že by rád ještě někdy vytvořil hodnotnou skleněnou plastiku. Také spolupráce s jabloneckým muzeem byla jednoznačnou volbou, protože toto muzeum má jako jediné ve sbírkách sklo ze všech výstav EXPO, jež se kdy konaly. Tehdy jsem pro myšlenku získal dalšího nadšence, spojence Petra Nového, ředitele sbírek jabloneckého muzea," popsal příběh vzniku díla Jaroslav Bejvl ml., umělecký ředitel společnosti Preciosa. Není tak překvapením, že se plastika jmenuje právě Expo2.

Fotogalerie

Právě na Světové výstavě Expo 19589 v Bruselu získal René Roubíček Grand Prix za svou plastiku "Sklo – hmota – tvar – výraz". Překročil zde definitivně hranice mezi užitným a volným uměním.

A jak on sám sklo definuje? "Sklo je jako voda, která se zastavila, aby potěšila lidské oko," řekl ve svém televizním medailonku. A také se zde vyznal ze své radosti vidět něco stále nového. Pokud ho něco mrzí, tak jen to, že přestal s malbou.

Příběh neuvěřitelného tvůrce

Milovník života, jazzu (výborně hraje na klarinet a piano, což dokázal i na loňské akci výstavě Back to the Future: Expo 58, říká, že sklo je jazz ve výtvarné kultuře), ale také vína, má rád rulandské šedé. Zapsal se nesmazatelně i do života Bořka Šípka, dalšího českého vynikajícího sklářského tvůrce, byl jeho poručníkem. To vše je René Roubíček.

Právě jeho neutuchající optimismus a přesvědčení, že je stále na počátku, ho dokážou posouvat stále kupředu. "Pro mě osobně je dnešní spolupráce s doyenem českého sklářství, René Roubíčkem, především symbolem kontinuity a výjimečnosti českého sklářství, které bez ohledu na různé hospodářské a společenské krize jde svojí cestou a je stále součástí rodinného stříbra České republiky," říká Pavel Marek, generální ředitel společnosti Preciosa. I jeho přičiněním se mohla vybraná skupina sklářů věnovat po několik měsíců práci na unikátní plastice z českého křišťálu.

Lustry Čs. velvyslanectví v Londýně, 1969

Lustry Čs. velvyslanectví v Londýně, 1969

„Pocta Mikuláši Koperníkovi“, prostorový objekt z ručně tvarovaných

„Pocta Mikuláši Koperníkovi“, prostorový objekt z ručně tvarovaných křišťálových prutů na kovové konstrukci)

Světelný strop vstupní pasáže budovy Praha City Center, 1997

Světelný strop vstupní pasáže budovy Praha City Center, 1997

"Jeho vizionářský pohled okouzlil tři generace tvůrců i milovníku skla z celého světa. Autorovy instalace pro Světové výstavy v letech 1958 a 1967 jsou symboly osvobození materiálu po staletí definovaného přesně vymezeným tvarem," prohlásil při odhalení nové plastiky 12. června 2014 Petr Nový, hlavní kurátor Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.

Podle něho Roubíček se sklem spojil novou dimenzi – volný prostor. "Poslední umělcovo dílo je ideovým svorníkem mezi těmito historickými mezníky světového ateliérového skla. Je jako duha, která se klene nad obzorem – spoutaná relativita času," říká Petr Nový.

Lustry ve vodním zámku Thurnhout (Belgie), 1994

Lustry ve vodním zámku Thurnhout (Belgie), 1994

Lustr v hotelu Thermal, Karlovy Vary, 1976

Lustr v hotelu Thermal, Karlovy Vary, 1976

René Roubíček

* 22. ledna 1922 v Praze, střídavě žije v Praze a v Kamenickém Šenově, sochař, sklář, výtvarný pedagog.
Studia:
1940–1944 Uměleckoprůmyslová škola v Praze (ateliér monumentální malby a skla, prof. Jaroslav Holeček)
1949–1950 Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (ateliér prof. Josefa Kaplického, diplomní práce a státní zkouška)

Aktivity:

1945–1952 učitelem Odborné školy sklářské v Kamenickém Šenově, zároveň výtvarná spolupráce s ateliéry Uměleckého skla v Novém Boru, později výtvarníkem ateliérů n. p. Umělecké sklo (1945–1952) a vedoucím výtvarníkem technicko-výtvarného střediska n. p. Borské sklo v Novém Boru (1955–1965)
1952–1953 výtvarníkem vývojového střediska při Střední průmyslové škole sklářské v Železném Brodě
1952–1958 spolupracoval s Ústředním výtvarným střediskem pro průmysl skla a jemné keramiky v Praze – později ÚBOK, Ústav bytové a oděvní kultury
1966–1968 externím pedagogem Akademie výtvarných umění v Praze.
Od roku 1969 výtvarníkem ve svobodném povolání; externí spolupráce s Crystalexem Nový Bor, sklárnou ÚUŘ (Ústředí uměleckých řemesel) ve Škrdlovicích, Glasi Hergiswil v Hergiswilu (Švýcarsko), v posledních letech se sklárnou Ajeto v Lindavě a dalšími.

Účast na sklářských sympoziích v zahraničí (1982 Frauenau, 1983 a 1984 Luzern, 1985 Immenhausen).1994 přednášel na Pilchuck Glass Summer School v Pilchucku, Seattle. 1998 přednáškové turné po Japonsku (Museum of Modern Art, Yokohama a další města).

2006 účast v programu hostujících umělců (the Visiting Artist Program), Museum of Glass, Tacoma, Washington (vlastní tvorba v muzejní huti, prezentace v Tacomě a Seattlu, výstava).

Exteriérová fontána před čs. pavilonem na Expo '67 v Montrealu

Exteriérová fontána před čs. pavilonem na Expo '67 v Montrealu

Ceny a vyznamenání (výběr):
1958 Grand Prix, Světová výstava Expo ´58 v Bruselu
1963 Krajská cena SKNU v Ústí nad Labem
1967 Státní cena
1969 Zlatá medaile, mezinárodní veletrh uměleckých řemesel EXEMPLA, Mnichov
1970 stříbrná medaile, mezinárodní veletrh uměleckých řemesel EXEMPLA, Mnichov
1977 Urkunde Coburger Glaspreis, Coburg (Německo)
1980 Zentralschweizer Glaspreis, Luzern (první cena za skleněné plastiky)
1980 Ehrenpreis Zweiter Coburger Glaspreis, Coburg
1997 Cena Masarykovy akademie umění, Praha
2007 Sklářská cena (udílí Česká sklářská společnost)
2008 uveden do Síně slávy Czech Grand Design 2007 (Akademie designu ČR)
2008 Bayerischer Staatspreis 2008
2014 Coburger Glaspreis 2014, Coburg (zvláštní cena poroty)

Realizace v architektuře, pro výstavy apod. (výběr):
1958 Brusel, Československý pavilon na Světové výstavě Expo ´58, prostorová kompozice ze skla a kovu; později podobné kompozice na výstavě Československé sklo v Moskvě, v Bombaji, Dillí, Sao Paulu a 1960 na výstavách čs. skla v Praze, Liberci, v Káhiře, Kolombu a Monte Carlu.
1967 Montreal, Čs. pavilon na Světové výstavě Expo ´67, seskupení hutně tvarovaných skleněných sloupů-plastik a skleněná fontána
1970 Ósaka, Čs. pavilon na světové výstavě Expo '70, Mrak – voda, zdroj života, plastika z křišťálového skla a kovu
Od poloviny šedesátých let do devadesátých let skleněné sloupy, plastiky, fontány, lustry a stěny-vitráže (Liberec, Ostrava, Karlovy Vary, Most, Sao Paulo, Benátky, Lutych ad.); Sofie, Londýn a Washington – Čs. velvyslanectví (lustry); Paříž (budova saarského regionu, schodišťový lustr); lustry, světelné plastiky, skleněné stěny pro budovy státních a regionálních institucí, kulturních a sportovních center po Německu (Kolín n. R., Göttingen, Coburg, Saarbrücken, Würzburg, Frankfurt n. M. ad.; 1997 Praha, EPD Praha City Centre (světelný strop pasáže); 2005 Praha, hotel Marriott (skleněná fontána); 2006 Šanghaj, hotel Sheraton (stěna ze skleněných sloupů)
2006 Praha, Národní galerie v Praze, Veletržní palác – stálá expozice současného a moderního umění (instalace nové verze kompozice z EXPO ´58 v Bruselu)

Aktuální spolupráce a realizace:
2006–2007 Karlovy Vary, Moser, a. s. (soubor ručně broušených skleněných exponátů ke 150 letům společnosti), spolupráce se Studiem Moser stále poračuje: s novými kolekcemi se René Roubíček každoročně účastní zastoupení společnosti Moser na domácích i zahraničních výstavách a veletrzích, jako je Designblok v Praze, Ambiente ve Frankfurtu n. M. apod.
Autorem originální skleněné Ceny Pavla Kouteckého za dokumentární film (uděluje od roku 2007 AFIS, René Roubíček každý rok vytváří jinou podobu ceny)
2010 Glass Retro Collection, soubor skleniček – René Roubíček Brussels 58 (projekt pro Ajeto Art Glass Museum, Nový Bor)
2013 Světelná plastika-lustr "A proč ne" pro Lasvit, poprvé prezentován v Miláně (Milano Design Week, iSaloni Milano), letos za ni Lavit získal první cenu na výstavě ICFF v New Yorku v kategorii Lighting.
2014 Křišťálový umělecký objekt Expo2 pro společnost Preciosa, bude představen v rámci projektu Back to the Future v průběhu Expo Milano 2015 (posléze Expo Dubai 2020)
Samostatné výstavy (výběr z posledních let):
(většinou s manželkou, sklářskou výtvarnicí Miluší Roubíčkovou)
1999–2000 Londýn, The Studio Glass Gallery, reprízy: Anglie, Japonsko, Východočeská galerie v Pardubicích
2001 Ósaka, Enooto Gallery; Bergamo, Gallery D´Arte and Divetro
2002 Salzburg, Prager Galerie; Luxemburg, Galerie Chapelott ("Sklo – umění dneška"); Dresden, Galerie F
2003 Praha, Uměleckoprůmyslové museum v Praze (Mistři evropského sklářství: Miluše Roubíčková a René Roubíček, sklo / retrospektiva 1944–2003)
2003–2004 Bergamo, Gallery D´Arte and Divetro; Londýn, The Studio Glass Gallery
2005 Praha, Museum Kampa ("Karneval v Benátkách")
2012 Kamenický Šenov, Sklářské muzeum ("René Roubíček – Lustry"); Praha, Novoměstská radnice ("René Roubíček a Bořek Šípek – Generace ve skle")
2012–2013 Praha, Umělecká galerie Moser ("René Roubíček, Sklo je jako jazz"); Praha, Museum Kampa ("René Roubíček – Sklo – A poč ne I.!")
2013 Nový Bor, Ajeto Art Glass Museum

Účast na výstavách (výběr z posledních let):
2004–2005 Benátky, Palazzo Franchetti (Vetri nel Mondo Oggi, Esposizione d´Arte Internazionale)
2005–2007 velká putovní výstava – Düsseldorf (Museum Kunst Palast, Kunsthalle), Corning (Corning Museum of Glass), Washington, Tacoma (Museum of Glass), Dánsko, Kolding (the Koldinghus Museum), Praha (Národní galerie v Praze, Veletržní palác): České sklo 1945–1980, Tvorba v době mizérie a iluzí
2007 Japonsko, Koganezaki, Koganezaki Glass Museum, The Great Masters of Czech Glass; Praha, Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Moser 10/150, Poslední desetiletí 150leté sklářské tvorby
2009 Praha, Mánes, Connections 2009 – současná evropská skleněná plastika
2010 Peking, National Art Museum of China, Nová citlivost, česká plastika 1960–1980)
2010–2011 Švýcarsko, Curych, Museum Bellerive, Chandeliers – Jewels of Light 2011 Mnichov, Galerie Handwerk, Galerie der Preisträger, Bayerische Staatspreis 2005–2010
2012–2013 Praha, Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Vše nejlepší! České sklářské umění
2013 Praha, Clam-Gallasův palác, V umění volnost, 150 let Umělecké besedy
2014 Coburg, Coburger Glaspreis 2014

Zastoupení ve sbírkách (výběr):
Národní galerie v Praze
Moravská galerie v Brně
Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Stedelijk Museum v Amsterodamu
Victoria and Albert Museum v Londýně
Musée des Arts Décoratifs v Paříži
Museum Bellerive v Curychu
The Corning Museum of Glass v Corningu, New York
The Saxe Collection, San Francisco
Museum of Glass, Tacoma, Washington
Koganezaki Crystal Park, Koganezaki Glass Museum, Koganezaki, Japonsko
Pinakothek der Moderne, Die Neue Sammlung, Mnichov
Kunstsammlungen der Veste Coburg, Coburg
a Das Europäische Museum für Modernes Glas, Orangerie, Schlosspark Rosenau, Německo a další instituce i řada soukromých sbírek

„Karneval v Benátkách“, skupina třímetrových kompozic-postav z kovu a skla,

„Karneval v Benátkách“, skupina třímetrových kompozic-postav z kovu a skla, vystavena nejprve v Benátkách (2004–2005), poté upravena a dotvořena pro nádvoří Musea Kampa v Praze

Autor:




Nejčtenější

V kuchyni v současné době chybí přívod vody...
Předchozí majitel zrušil v 1+1 i přívod vody do kuchyně. Co teď s tím

Čtenář Jan počítá s tím, že se časem jeho rodiče budou muset vzdát ze zdravotních důvodů bydlení na horách a přestěhovat se do Prahy za ním. Chystá proto pro...  celý článek

Náklady na celý dům bez vody jsou přibližně 16 800 korun (topení, ohřev vody,...
Postavili si úsporný dům u Olomouce. Náklady vyjdou na 17 tisíc ročně

Radomír se před několika lety vydal na zkušenou do Spojených států, kde se věnoval práci se dřevem. Získané znalosti zužitkoval při stavění svého rodinného...  celý článek

Nové sušičky ProTex Plus dokážou přizpůsobit otáčení bubnu tak, aby oděv zůstal...
O praní a sušení toho stále hodně nevíme. Vyhlášení výsledků soutěže

Vyprat a usušit prádlo je dnes poměrně snadné. Přesto v testu soutěže, kde si mohli čtenáři vyzkoušet své znalosti, zodpověděla správně všechny čtyři otázky...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.