K neuvěřitelným číslům patří nejen šest měsíců, během nichž zvládli skláři v Preciose neuvěřitelné dílo vytvořit, ale třeba i rok narození autora. René Roubíček se totiž narodil v roce 1922. Ne náhodou se mu přezdívá doyen, legenda či otec moderního sklářského umění…
Přitom ke sklu přišel víceméně náhodou. Od druhé třídy kreslil, a to tak úžasně, že už ve 14 letech měl první výstavu a Max Švabinský se měl stát jeho profesorem na Akademii. Během války však byly vysoké školy zavřeny, a tak talentovaný René skončil "jen" na uměleckoprůmyslové škole v Praze, která v té době neměla ještě status vysoké.
Sklo je jako jazz
Nápad umožnit René Roubíčkovi vytvořit opět velkou skleněnou plastiku vznikl na podzim v rámci "oslavy českého designu a skla", kterou se stala vernisáž výstavy Back to the Future: Expo 58.
"Vloni v říjnu, když jsem se s mistrem setkal a povídali jsme si, posteskl si, že od doby, kdy udělal první svítidla s manželi Šrámkovými, ho všichni začali brát jako lustraře, ne jako sklářského výtvarníka. Řekl mi, že by rád ještě někdy vytvořil hodnotnou skleněnou plastiku. Také spolupráce s jabloneckým muzeem byla jednoznačnou volbou, protože toto muzeum má jako jediné ve sbírkách sklo ze všech výstav EXPO, jež se kdy konaly. Tehdy jsem pro myšlenku získal dalšího nadšence, spojence Petra Nového, ředitele sbírek jabloneckého muzea," popsal příběh vzniku díla Jaroslav Bejvl ml., umělecký ředitel společnosti Preciosa. Není tak překvapením, že se plastika jmenuje právě Expo2.
Právě na Světové výstavě Expo 19589 v Bruselu získal René Roubíček Grand Prix za svou plastiku "Sklo – hmota – tvar – výraz". Překročil zde definitivně hranice mezi užitným a volným uměním.
A jak on sám sklo definuje? "Sklo je jako voda, která se zastavila, aby potěšila lidské oko," řekl ve svém televizním medailonku. A také se zde vyznal ze své radosti vidět něco stále nového. Pokud ho něco mrzí, tak jen to, že přestal s malbou.
Příběh neuvěřitelného tvůrce
Milovník života, jazzu (výborně hraje na klarinet a piano, což dokázal i na loňské akci výstavě Back to the Future: Expo 58, říká, že sklo je jazz ve výtvarné kultuře), ale také vína, má rád rulandské šedé. Zapsal se nesmazatelně i do života Bořka Šípka, dalšího českého vynikajícího sklářského tvůrce, byl jeho poručníkem. To vše je René Roubíček.
Právě jeho neutuchající optimismus a přesvědčení, že je stále na počátku, ho dokážou posouvat stále kupředu. "Pro mě osobně je dnešní spolupráce s doyenem českého sklářství, René Roubíčkem, především symbolem kontinuity a výjimečnosti českého sklářství, které bez ohledu na různé hospodářské a společenské krize jde svojí cestou a je stále součástí rodinného stříbra České republiky," říká Pavel Marek, generální ředitel společnosti Preciosa. I jeho přičiněním se mohla vybraná skupina sklářů věnovat po několik měsíců práci na unikátní plastice z českého křišťálu.
"Jeho vizionářský pohled okouzlil tři generace tvůrců i milovníku skla z celého světa. Autorovy instalace pro Světové výstavy v letech 1958 a 1967 jsou symboly osvobození materiálu po staletí definovaného přesně vymezeným tvarem," prohlásil při odhalení nové plastiky 12. června 2014 Petr Nový, hlavní kurátor Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.
Podle něho Roubíček se sklem spojil novou dimenzi – volný prostor. "Poslední umělcovo dílo je ideovým svorníkem mezi těmito historickými mezníky světového ateliérového skla. Je jako duha, která se klene nad obzorem – spoutaná relativita času," říká Petr Nový.
René Roubíček* 22. ledna 1922 v Praze, střídavě žije v Praze a v Kamenickém Šenově, sochař, sklář, výtvarný pedagog. Aktivity: 1945–1952 učitelem Odborné školy sklářské v Kamenickém Šenově, zároveň výtvarná spolupráce s ateliéry Uměleckého skla v Novém Boru, později výtvarníkem ateliérů n. p. Umělecké sklo (1945–1952) a vedoucím výtvarníkem technicko-výtvarného střediska n. p. Borské sklo v Novém Boru (1955–1965) Účast na sklářských sympoziích v zahraničí (1982 Frauenau, 1983 a 1984 Luzern, 1985 Immenhausen).1994 přednášel na Pilchuck Glass Summer School v Pilchucku, Seattle. 1998 přednáškové turné po Japonsku (Museum of Modern Art, Yokohama a další města). 2006 účast v programu hostujících umělců (the Visiting Artist Program), Museum of Glass, Tacoma, Washington (vlastní tvorba v muzejní huti, prezentace v Tacomě a Seattlu, výstava). Ceny a vyznamenání (výběr): Realizace v architektuře, pro výstavy apod. (výběr): Aktuální spolupráce a realizace: Účast na výstavách (výběr z posledních let): Zastoupení ve sbírkách (výběr): |