Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Remoska, nebo pečenka? České spotřebiče, které oslnily i Angličany

  1:00aktualizováno  1:00
Konkurence je vždy prospěšná. Remosce, která letos v červenci oslaví "padesátiny", se objevila dokonce přímo doma. Na trh se totiž vrací po několika desetiletích pečenka.

Díky skleněnému průzoru můžete v pečence sledovat průběh vaření nebo pečení. | foto: ETA

Oba "pečící hrnce" mají hodně společného. Remoska byla zapsána na Úřadě pro vynálezy (dnes Úřad průmyslového vlastnictví) v červenci 1964, ale vyráběla se už koncem padesátých let. Pečenku vyráběla firma ETA přibližně od roku 1962, po několika letech však byla výroba zastavena.

Oba spotřebiče mají pro své uživatele jeden společný a hodně velký bonus: vystačí si totiž s příkonem pouhých 475 či dokonce jen 400 W, což je tak pětina příkonu klasické pečící trouby.

Původní pečenka měla i bohaté příslušenství.

Původní pečenka měla i bohaté příslušenství.

Přístroje jsou tak ideální nejen do domácností, ale také na chaty či dokonce do obytných přívěsů nebo na lodě (využívá se zde měniče na 12 V nebo 24 V/220 V). Zejména díky možnosti takového využití se prosadila remoska hodně v zahraničí, především ve Velké Británii. Dnes tvoří export kolem 55 procent.

V roce 2014 se na tuzemský trh vrátila "pečenka". Na rozdíl od remosky, pro niž je typický kruhový tvar, má tvar čtverce. A také zůstala "věrná" skleněnému okénku, takže není nutné nadzvedávat víko a zjišťovat, jak dlouho ještě bude nutné pokrm péci či dusit.

Fotogalerie

Geniálně jednoduchá

"Otcem" remosky je český elektrotechnik Oldřich Homuta. Sice se nechal inspirovat varným hrncem, který viděl ve Švédsku, ale ten pouze "vařil". Homuta už před válkou vlastnil v pražských Vysočanech firmu Elhamo na výrobu elektromotorů.

Ta se po znárodnění spojila s podnikem místního hospodářství REMOS (R-radio, E-elektro, M-motory a OS-opravy elektrospotřebičů), zaměřeným na elektrovýrobu a elektroslužby.

V roce 1957 však byly postaveny nové výrobní prostory v Kostelci nad Černými lesy, kde remosku vyráběla pobočka českobrodského podniku Karma. Celkem se jich v letech 1957 až 1991 vyrobilo přibližně 2,7 milionu kusů.

Pak se výroba na nějakou dobu zastavila, jenže nadšení z mikrovlnek a dalších spotřebičů časem opadlo, lidé se chtěli vrátit k osvědčenému přístroji. V roce 1994 se ve Frenštátu pod Radhoštěm výroba obnovila a naopak na počátku druhého tisíciletí se remoska začala prosazovat i na západních trzích.

Remoska v nové podobě bez skleněného průzoru

Remoska v nové podobě bez skleněného průzoru

Bylo to i díky podpoře Mileny Grenfell-Baines z anglického Manchesteru. Ta se do Anglie dostala jako desetiletá v roce 1939 jako jedno z posledních dětí, které před nacisty zachránil sir Nicholas Winton, který letos oslaví významné jubileum: dožívá se 105 let.

Milena Grenfell-Baines

Milena Grenfell-Baines alias Lady Remoska

Doporučila remosku prestižnímu britskému časopisu Good Housekeeping, který hodnotí nové výrobky na trhu. Angličany přístroj nadchnul. A zbystřili i Češi: asi na té remosce něco je, když ji chtějí venku… Výroba se poté ve Frenštátě zdvojnásobila.

Remoska je dnes úspěšná i ve světě. Na export jde zhruba 55 procent produkce frenštátské továrny.

Peče, smaží, dusí…

Princip remosky se ani po desetiletích nezměnil: ve víku má zabudovanou topnou tyč, takže teplo sálá shora a stěnami se rozvádí až na dno nádoby, takže nedochází k připalování zespodu.

Může se hodit

Sháníte vyzkoušené a kvalitní spotřebiče? Zadejte si poptávku zdarma na AAAPOPTÁVKA.CZ a ušetřete až 30%.

Starší modely měly ve víku zasklené kruhové okénko, od něhož ale výrobce v poslední době upustil s odůvodněním, že v místech pod sklem se třeba bublanina nepropeče podle představ.

V remosce lze totiž péct, dusit, smažit, grilovat, připravovat toasty, ohřívat i rozmrazovat. A protože vyhřívaný prostor je v porovnání s troubou velmi malý, vše bývá hotovo rychleji a hlavně s výrazně nižší spotřebou energie než v troubě, rozdíl je až 80 procent.

Červená barva jako oživení vzhledu

Červená barva jako oživení vzhledu

Pro výrobu se používají s předchozími modely lepší materiály a ještě se snížila spotřeba elektrické energie. Stojánek se vyrábí z tepelně odolného plastu, horní část víka je z nerez plechu. Pára vznikající při pečení masa je odváděna přes ventily ve víku. Mísy jsou uvnitř potažené nepřilnavým materiálem Teflon.

Pečenka - návrat k tradici

Když ETA začala vyrábět v 60. letech "pečenku", zvolila čtvercový formát se skleněným průzorem a bílou smaltovanou "mísou", do níž se vkládaly plechy z hliníku. Přibližně po necelých deseti letech výroba skončila.

Design víka pečenky byl navržen tak, aby manipulace s ním byla bezpečná, a aby

Design víka pečenky byl navržen tak, aby manipulace s ním byla bezpečná, aby se minimalizovala možnost popálení.

Nová pečenka přišla na trh v roce 2014. Do čtvercového podstavce se vkládá mísa 28 × 28 cm s nepřilnavým povrchem, topný článek je zabudovaný ve víku s průzorem. Objem 4,7 l dovoluje upéci i slušně velké kuře nebo pekáč buchet.

Stejně jako v remosce ani v pečence není nutná díky nízkému příkonu regulace jako v klasické troubě. Víko může zůstat uzavřené, přebytečná pára se odvádí ventily ven. Pokrmy se tak nevysušují, zůstávají měkké a zachovávají si svoji vůni.





Nejčtenější

Spirály. Dostatek světla, příjemné barvy a ladné křivky jsou potřeba v Nové...
Prozářená architektura. Most v poušti i ladné křivky psychiatrie

Světové stavby posledních let, které si nejlépe poradily se světlem a pohrály si s osvětlením. Většina z nich získala nominaci či zvítězila v prestižních...  celý článek

Dům s přilehlou garáží při pohledu z ulice. Okna nahoře patří třem ložnicím....
Postavili si moderní „perníkovou chaloupku“. Šindele nahradil hliník

Rodinnému domu opláštěnému hliníkovými šablonami přezdívají místní perníková chaloupka. Leží kousek od Brna, v malebné obci obklopené vinicemi. Majitelé v něm...  celý článek

Tenká dlažba se po pěti letech používání „loupe“ jako perník.
Kdo šetří na dlažbě do exteriéru, může se pěkně spálit. Podívejte se

Kupovat levné věci se nevyplácí, o tom se bohužel přesvědčil i čtenář Lubor. Se svým příběhem se tak alespoň přihlásil do naší soutěže Léto na nové terase či s...  celý článek

1
Soused má pocit, že ho sledujeme, postavil kolem plotu zástěny

Před pěti lety jsme koupili zahrádku s chatkou a rozpadlým plotem. Časem jsme se rozhodli, že plot postavíme nový, při stavbě jsme museli ale vysekat roští u...  celý článek

Kromě „hlavního“ domu si nechala rodina postavit i saunový domek a také dům pro...
Recept na stres z práce? Víkendový dům v lese s výhledem na jezero

Srubový dům si nechal postavit úspěšný helsinský manažer Tuomas na venkově, aby mohl se svoji rodinou trávit volné chvíle v přírodě. Pojal jej pouze jako druhé...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.