Rázná proměna vile z první republiky prospěla. Uvnitř je 21. století

Vilu na pražské Hanspaulce koupili její současní majitelé po dvouletém hledání nového domova pro čtyřčlennou rodinu. Od přelomu dvacátých a třicátých let minulého století, kdy byl dům postaven, na něm byly provedeny pouze minimální úpravy. Návštěva byla fotografována pro časopis Moderní byt.

Investoři spolupracovali s architekty z ateliéru Stempel a Tesar ještě před koupí domu, už tehdy žili v Praze 6 a v této lokalitě chtěli zůstat. Architekti měli představu o tom, jaké bydlení manželé se dvěma dcerami potřebují a jaký je jejich rozpočet, a mohli jim tak po celou dobu poskytovat cenné rady.

Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Moderní byt.

Několikrát je odradili od koupě domu, který by ani po rozsáhlé rekonstrukci nemohl splňovat jejich požadavky. Vila na Hanspaulce se současným majitelům líbila už při první návštěvě, i když bylo jasné, že uvést ji do žádané podoby bude náročné:

„Zatímco zašlou krásu klasické prvorepublikové vily stačilo zvenčí lehce oprášit, aby se vila vyjímala jako zamlada, dispozice a interiéry současnému bydlení vůbec neodpovídaly. Navíc byla vila rozdělena po patrech na jednotlivé byty,“ vysvětluje architekt Jan Jakub Tesař, jeden z autorů celé realizace.

Všechny příčky pryč

Do fasády domu nebylo možné zasahovat už jen proto, že je v památkově chráněné oblasti. Majitelka dodává, že vzhled domu ani měnit nechtěli. Interiér, který měl být podle ní především moderní, pohodlný a praktický, však vyžadoval zásadní úpravy.

„Co se týče půdorysů jednotlivých podlaží, odsouhlasili jsme hned první variantu. Při navrhování interiérů jsme si nechali poradit a spolehli se na znalosti a cit architektů. Nechali jsme se architekty přesvědčit na některé vychytávky, například centrální vysavač. Chtěli jsme také pokoj pro hosty, který by případně mohl sloužit i pro dlouhodobější použití.“

Vstupní podlaží bylo upraveno ke garážování dvou automobilů, jeho součástí je i technické zázemí, sklad a důstojný vstup do domu.

Hlavní obytný prostor je díky usazení vily ve svahu na úrovni nově vybudované zahradní terasy a zároveň o patro výš, než je ulice.

Architekti zde odstranili všechny příčky, zůstala jen střední nosná zeď a výsledkem je velkorysý prostor, ve kterém na sebe plynule navazují jednotlivé funkční zóny.

Další podlaží představuje klidovou část domu, s ložnicí a dvěma dětskými pokoji s velkými šatnami a vlastní koupelnou. V podkroví najdete pokoj pro hosty s vlastním zázemím.

Hrubé stavební práce prodražila a prodloužila pouze skutečnost, že dům neměl pořádné základy, jinak vše probíhalo bez komplikací a v dohodnutém čase.

Příroda městu sluší

V interiéru převládají nadčasové neutrální odstíny. „Chtěli jsme přírodní barevnost oživenou nějakým akcentem,“ popisuje majitelka domu, „trochu jsme se obávali černé stěny v obývacím pokoji, ale naštěstí jsme dali na rady architektů a s výsledkem jsme spokojeni. Od jara do podzimu je obývací pokoj zpestřen výhledem do zelené zahrady. Dalším barevným prvkem je knihovna zaplněná různými věcmi a v neposlední řadě je výrazným doplňkem obývacího pokoje obraz od studenta AVU Leoše Suchana.“

Právě nosná zeď natřená černým benátským štukem tvoří kontrastní pozadí vestavěnému krbu v centru důstojného prostoru a stala se dominantním prvkem. Kromě vstupu, kde se použilo tradiční a velmi odolné teraco, převládají v celém domě dřevěné podlahy.

Pro úložné prostory a obklady ve vstupní hale a na zábradlí schodiště použili architekti dýhu amerického ořechu. Další dřevo v podobě světlé břízy se objevuje na nábytku v hlavním obytném prostoru, který elegantně skrývá toaletu a odcloňuje kuchyňský kout.

Právě kvalitní přírodní materiály, čisté linie, umírněná barevnost a především praktické členění prostoru vrátily prvorepublikovou vilu na Hanspaulce do současnosti, aniž by přitom potlačily krásu jejího původu.

Bílou kuchyň v minimalistickém stylu doplňuje tradiční kámen travertin. Pracovní deska s bezespárým dřezem je z praktického corianu.

Autoři projektu

Stempel a Tesar architekti: Prof. Ing. arch. Ján Stempel (1959), Ing. arch. Jan Jakub Tesař (1981)
Ján Stempel, absolvent fakulty architektury Technické univerzity v Budapešti, začal svoji praxi v dnes již legendárním ateliéru SIAL pod vedením prof. Masáka a prof. Hubáčka. Vítězný soutěžní návrh a následná realizace pavilonu Expo v Seville ve Španělsku se staly podnětem vzniku kanceláře A. D. N. S.

V roce 2004 ukončil Ján Stempel dlouholeté partnerství ve firmě a v praxi pokračoval samostatně. Od roku 2012 působí na Fakultě architektury ČVUT v Praze jako vedoucí Ústavu navrhování I.

V roce 2008 založil studio Stempel a Tesar architekti společně s Janem Tesařem, který studoval na prestižní univerzitě v Delftu v Nizozemí a na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Během pobytu v Nizozemí pracoval v renomované kanceláři Jeanne Dekkers architektur.

Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Moderní byt.