Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ze staré budovy elektrotechnických závodů ETA vzniknou luxusní lofty

  1:00aktualizováno  1:00
Návrh na funkcionalistickou sedmipodlažní stavbu na rozhraní Nuslí a Vršovic vytvořil Karel Bukovský v roce 1924. Její autor dokázal téměř nemožné: slunce vstupovalo přímo i do suterénu. Architektonická cenná budova s železobetonovým skeletem a trámovými stropy se promění na luxusní lofty.

Vizualizace: takto bude vypadat budova závodů ETA po rekonstrukci a dostavbě | foto: Archiv společnosti Geosan Development

Industriální stavba na roku Kloboučnické a Bartoškovy ulice, postavená pro elektrotechnické závody ETA, byla zahájena v roce 1925 firmou Podnikatelství staveb Bukovský a Kottland.

Má půdorys ve tvaru V. Okolí ji však dodnes vnímá hlavně díky šestiúhelníkové nárožní věži, která měla původně kulovitou kupoli s tlampači a střešní anténou. Účel věže byste asi neuhodli: byla v ní umístěna nádrž pro požární vodu jímanou pravděpodobně z bočního ramene spodní vody potoka Botiče. Architektonicky atraktivní řešení představovalo i mansardové podkroví se skleněnou střechou.

V prostorách továrny se natáčel i český seriál Expozitura. Přízemí, které

V prostorách továrny se natáčel i český seriál Expozitura. Přízemí, které poslouží po rekonstrukci jako restaurace.

Kvalitně navržená i postavená architektura v posledních letech jen chátrala. Pak posloužila pro natáčení nákladného televizního seriálu Expozitura. Naštěstí budova nemohla ujít pozornosti developerů, kteří rádi vyhledávají industriální památky.

V bývalém objektu závodů ETA na rozhraní pražských Nuslí a Vršovic tak vzniknou zajímavé byty včetně loftů a nebytové prostory určené jako kanceláře. Ve věži bude umístěný mezonet 5+kk o ploše 294 m2 a třemi terasami o celkové ploše 216 m2.

Co zanechaly předchozí generace

Karel Bukovský se v roce 1924 skvěle vypořádal s netradičním tvarem parcely, díky jeho návrhu stavba skvěle zakončovala uliční frontu ulic Kloboučnická a Bartoškova. Budovu nechal založit na železobetonové desce se sloupy s náběhy do této desky, železobetonový skelet s vyzdívkami z cihelného zdiva dispozičně uspořádal jako podélný trojtrakt.

II. etapa projektu Liberty Building, zahrnující byty i kancelářské prostory,

II. etapa projektu Liberty Building, zahrnující byty i kancelářské prostory, spočívá v rekonstrukci funkcionalistické tovární budovy, kterou pro elektrotechnické závody ETA navrhl v roce 1924 Karel Bukovský.

Funkcionalistická budova nabídla řadu zajímavých prvků, například betonové klenby, které daly vzniknout obloukovým anglickým dvorkům umožňujícím průnik denního světla i do suterénu. Geometrická, přísně rastrovaná fasáda se zasazenými velkými okny, v původně ocelových rámech, zajišťovala vysokou propustnost přirozeného světla.

Tehdejší stavbaři se navíc účelně vypořádali i s různými typy oken v jednotlivých podlažích: zatímco okna v přízemí byla ocelová, jednoduše zasklená, ve druhém až šestém nadzemním podlaží použil architekt dřevěná špaletová okna a v sedmém dokonce ocelová s tepelně izolačním dvojsklem.

Fotogalerie

Budova má dvě podzemní podlaží, z toho vyšší je jen pod částí půdorysu. Sedmé nadzemní podlaží se šikmým proskleným průčelím mírně ustupuje, osmé a deváté podlaží tvoří věž.

V severozápadním rohu směrem do vnitrobloku je trojramenné kruhové schodiště. Jeho mezipodesty a hlavní podesty vynášejí čtyři kruhové sloupy.

Dále tu najdete dvojramenné přímočaré schodiště v jihovýchodní části na kruhovém půdorysu. Obě schodiště představovala atraktivní architektonický prvek, který bude „po zásluze“ zrestaurován, aby opět sloužil svému účelu.

Během let sloužila budova k nejrůznějším administrativním a průmyslovým účelům. Vyráběly se tu například součástky pro filmové projektory či rádia, elektrické hodiny, hrací automaty nebo chladící přístroje.

Vnitroblok továrního objektu před rekonstrukcí. Jsou vidět kanceláře-ateliéry

Vnitroblok továrního objektu před rekonstrukcí. Jsou vidět kanceláře-ateliéry zvenčí, a zrušená šachta nákladního výtahu.

Liberty Building před rekonstrukcí, původní reprezentativní schodiště bude

Liberty Building před rekonstrukcí, původní reprezentativní schodiště bude zachováno. V mezipodlažích jsou umístěny velké okenní tabule, které bohatě prosvětlují celé schodiště.

Nová podoba

Ateliér Slavíček navrhl pro projekt společnosti Geosan s označením Liberty Building. Zahrnuje jak rekonstrukci původní budovy, tak dostavbu nové části, která uzavře moderní vnitroblok, který bude sloužit jako odpočinková a relaxační zóna.

I pro původní budovu využili architekti ryze současné technologie, ale zároveň se snažili zachovat co nejvíce původních prvků: například k mezonetu ve věži povede původní zrekonstruované dvouramenné schodiště, nebude však chybět ani výtah přímo do bytu, klimatizace, předokenní rolety, systém větrání s rekuperací tepla a dvě parkovací stání.

Vizualizace: mezonet ve věži

Vizualizace: mezonet ve věži

V podzemním podlaží bude také parkoviště s dostatečným množstvím parkovacích stání pro všechny obyvatele domu i pro uživatele kancelářských prostorů, kterých zde nechybějí.

Autor:


Témata: Praha, Praha-město


Nejčtenější

Obývací pokoj teprve čeká na nový nábytek, nejdříve si na něj musí mladý pár...
Rekonstrukce 3+1 si vyžádala čtyři měsíce dřiny, zato jen 180 tisíc

Po koupi bytu na hypotéku majitelům už na jeho rekonstrukci peněz zpravidla moc nezbývá. Ti šikovní, co mají navíc zdatné rodiče a dobré kamarády, jdou tak do...  celý článek

Když jste v dosahu chrámu, orientujete se podle něj v čase i prostoru. Víte,...
Kostel na „Jiřáku“ je středobodem mého světa. Ten vesmírný koráb miluji

Znáte ten pocit: někdo řekne název místa a před očima vám rovnou naskočí jeho dominantní stavba. Staromák - orloj. Václavák - muzeum. Jiřák - kostel. Tak...  celý článek

Domům se říká Earthship/Zeměloď. Stavba z pneumatik si sama topí, vytváří...
Architekt očekává jadernou hrozbu. V jeho domech přežijete i apokalypsu

Americký architekt Michael Reynolds staví již čtyřicet let budovy výhradně z odpadu. Zázemí má v Novém Mexiku v USA, kde vyrůstají stoprocentně soběstačné...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.