Pavlína pochází z jižních Čech a studovala v Praze. Po škole se s manželem odstěhovali na venkov, do obce poblíž Příbrami. Dům, který objevila na internetu, ji nadchl. Nebyla to ani venkovská klasika, tedy hospodářské stavení s dvorem plným chlívků, ani chalupa. Dvacet dva metrů dlouhá stavba, k níž patřil pozemek ohraničený zídkami a stodola, připomínala spíš obecní školu a na první pohled se od těch okolních lišila.
Majitele kromě zvláštního půvabu lákalo klidné prostředí, navíc několik kilometrů od místa, kde dosud bydleli. Zpočátku scházely finance na nákup, ale díky dvěma vlastníkům se vcelku obyvatelný dům v dobrém stavu podařilo postupně odkoupit. "Rekonstrukce nebyla jednoduchá, trvala zhruba pět let. Za stejnou cenu bychom zřejmě postavili nový dům, ale stálo to za to," říká Pavlína.
Přes sto roků života
Ještě před desítkou let bylo vidět z domu, jehož štít se dnes pyšní datem 1899, na rybník a nedaleký zámek. Ojedinělý výhled pokazila dálnice, která je však v dostatečné vzdálenosti, takže obyvatele domu neobtěžuje hluk ani smog.
Během stovky let se v domě vystřídala pěkná řádka majitelů. Prokazatelně tu bydleli tři místní starostové, zřejmě i úředníci bývalé slévárny a podle cimrmanologů a dochované fotografie dokonce i malý Jára Cimrman.
Dům připomínající obecní školu získal po rekonstrukci kvalitní fasádu s mikrovláknem.
Žádný z mnoha generací majitelů naštěstí nebyl natolik kreativní, aby zásahem utrpěla architektura domu, v němž se dochovaly originální klenby i malované stropy.
Částečně podsklepená stavba stojí netradičně na pilotech a nosné smíšené zdivo ze struskových tvárnic a cihelné obezdívky dosahuje tloušťky až 60 centimetrů. Sto let starý dům vytápějí nejmodernější technologie, dvě tepelná čerpadla.
Tradiční, na míru postavený sporák (Kamnářství Vodenka), vestavěný wok i indukční deska jsou chloubou dokonale vybavené kuchyně.
Otáčí se za sluncem
"Není tu negativní energie, vše je vychytané a uvnitř je úžasné klima," pochvaluje si Pavlína. Bylo nutné vyměnit rozvody energií a dvě bytové jednotky proměnit zpět na obytné přízemí kopírující originální půdorys.
Zachránit se podařilo autentické dveře, okna či dřevěnou podlahu kuchyně a obývacího pokoje. Stavba je obrácena jednou dlouhou fasádou k jihu. Slunce od rána do večera putuje po za sebou řazených místnostech od kuchyně po koupelnu. Sluneční záření se v domácnosti využívá i k pokrytí části spotřeby elektrické energie díky fotovoltaickým panelům na střeše stodoly.
Pavlína se zapojila do návrhu rekonstrukce, později převzala funkci bytového designéra. Vybírala odstín fasády i barvy interiéru, jemuž nechala lehce romantickou atmosféru, navrhovala rovněž nábytek. Kromě velké kuchyně byla její prioritou také koupelna se saunou.
Nejenom atmosféru v obývacím pokoji proteplila stylová kachlová kamna postavená na míru.
Mytí nádobí si lze zpříjemnit výhledem do malé zahrádky.
Kde se dobře vaří…
"Když žijete v jednadvacátém století, tak ani ve starém domě byste se neměli tvářit, že žijete před dvěma sty lety," je přesvědčena Pavlína. Nemá ráda pseudostyly a v kuchyni vyrobené na zakázku podle vlastního návrhu tudíž "přiznala" moderní spotřebiče.
Protože miluje vaření, dopřála si ty nejkvalitnější. Masivní jídelní stůl nechala vyrobit ze starých, červotočem prožraných, ale ošetřených stropních trámů. V místnosti je nepřehlédnutelný tradiční sporák s troubou, který stejně jako kachlová kamna v obývacím pokoji vybudoval místní kamnář pan Vodenka. Pavlína staví tradiční sporák spolu se zabudovaným wokem Miele a indukční deskou na přední pozice v domě.
Vinný sklípek v suterénu nahradil starou uhelnu.
In vino veritas!
Ve víně je sice pravda, ale než si majitelé mohli vychutnat některou z dobře uskladněných lahví, bylo třeba se k pěknému a suchému vinnému sklípku prokopat. Bývalá uhelna se totiž doslova ztrácela pod nánosem špíny a plísní.
Pavlína ještě připravuje úpravu dvora a malé zahrady. Zbaví je nepříjemného plevele a vznikne tak místo, kde se v sezoně dá příjemně posedět a relaxovat, ale také pěstovat okrasné květiny nebo zeleninu a bylinky do kuchyně. Pokud by se majitelé rozhodli pro další stavění, v domě zbývá stodola a prostorná půda, které by se časem také mohly proměnit k nepoznání.
