Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sami opravují starý domek v Brdech. Mají odvahu a nápady za pár korun

  1:00aktualizováno  1:00
Martina a Honza se před pěti lety odstěhovali za klidem na venkov. V malé obci hodinu jízdy od Prahy bydlí a pracují ve více jak sto let starém domě, který si postupně opravují podle svých představ. O svízelích i radostech rekonstrukce a života na venkově píše Martina blog.

Za cenu dojíždění i omezenějších služeb si rodina zvolila život na vesnici. | foto: Martina Kopecká – Decór Blanc

Martina i Honza vyrůstali a bydleli celý život na Praze 4, s přibývajícím věkem ale zjišťovali, že jim byt nestačí. První impulsy přišly pozvolna: začali snít o životě ve větší harmonii s přírodou, o kusu vlastní země, po které by se sami ráno mohli v tichu projít. Vlastní dům byl jediné možné řešení.

Začalo klasické tápání, jaký by měl vysněný dům být. Partneři chtěli nemovitost nedaleko Prahy a za rozumnou cenu. Smířili se s dojížděním i ztrátou dostupných služeb.

Inzerátů s lákavými nabídkami našli hodně, prohlídli si čtyři domy a pátý, který stál v Brdech, po odborné stavební prohlídce koupili. Na začátku jim stačila jediná obyvatelná místnost, do které se ihned nastěhovali a začali s rekonstrukcí.

Fotogalerie

Celková obytná plocha domu je přes sto metrů čtverečních a příjemně zařízený interiér se nese ve venkovském rustikálním stylu se špetkou industriální odvahy: v ložnici jsou na zdi odhalené cihly a přiznané trubky.

Opravy na domě byly hodně vysilující a každodenní dojíždí do Prahy za prací všechno zhoršovalo. Pravidelné stání v kolonách bylo náročnější, než se původně zdálo, z účtenek za benzin neměl nikdo radost. Oba si co nejrychleji našli práci z domova, která vyžaduje jen dobré připojení k internetu. Dnes pracují z terasy na dvorku a do města zajíždějí jen na nutné schůzky.

„Když si vzpomenu na byt, ve kterém jsem dříve bydlela, musím se smát. Ani v pěkném osmdesátimetrovém 3+1 v přízemí si prostě nemůžete pěstovat rajčata v květináčku. Na Jižním Městě vám je někdo okamžitě otrhá. Já mám dnes zahradu velkou 800 metrů čtverečních, na které se můžeme procházet mezi stromy. A stejně mám pocit, že by ta zahrada mohla být větší,“ přiznává Martina.

Martina s Honzou si nemohou nový život ve vesnickém domě vynachválit. „Nic nechutná tak dobře jako vlastnoručně vypěstovaná zelenina a ovoce a nic vám neudělá větší radost, než když vás i v hospodě znají jménem a ví přesně, co pijete. A soused rád pozve na štamprličku a přihodí kachnu, je přece myslivec, jako většina místních,“ usmívá se Martina.

Mladá rodina s malým synem se rozhodně nenudí. Veškerý volný čas poslední roky věnují rekonstrukci a zvelebování domova. Stavbu rozděluje na dvě části hlavní komunikační chodba. Na jedné straně je velký obývací pokoj, který vznikl na místě bývalého chlívku, na druhé kuchyň, jídelna, ložnice, dětský pokoj a šatna.

Dům prošel výraznými změnami. Bylo nutné zbourat některé zdi a vytvořit průchody mezi pokoji. Původní dispozice majitelům nevyhovovala. Obývací pokoj získal nové francouzské okno, které vneslo do místnosti spoustu denního světla.

Francouzské okno vneslo do místnosti spoustu denního světla.

Francouzské okno vneslo do místnosti spoustu denního světla.

Nepomáhá jim žádný designér ani architekt, všechny plány se rodí v hlavě majitelů. „Trendy nás nechávají zcela v klidu spát,“ poznamenává Martina s tím, že se sami nebojí dekorovat a vymýšlet zařízení domu, ale nezaleknou se ani techniky.

„Loni v létě nám odešlo čerpadlo, ale hravě jsme si s tím poradili. Ještě ten den jsme si vybrali a nainstalovali sami nové. Většinu věcí se snažíme dělat svépomocí, z chyb se člověk učí a každý takový moment nás posune dál. Dnes bychom například určitě řešili jinak kompletní výměnu elektroinstalací.“

Velkou pýchou Martiny jsou vlastnoruční výrobky. Zamilovala si dřevo a beton. „Poctivý dřevěný stůl je na celý život. Do něj se píší příběhy po celé generace, vydrží. Stejně jako beton, ten nemá hranice a můžete nechat fantazii pracovat,“ říká Martina.

Z něj vyrábí originální stoličky, svícny, květináče, úchytky. Inspirací jí byla fotografie na internetu, která ji dovedla až k tomu, že dnes vyrábí ze šperkařského betonu i šperky a své výrobky prodává. Nezahálí ani Honza. Vyrobil odkládací stolek v jídelně ze zbytků prken, botník ze staré skříně, pracovní stůl, který má místo desky dveře od skříně, věšáky z větví z lesa nebo zahradní lavičku před domem.

Kousky vytvořené na míru a s láskou mají pro rodinu vyšší hodnotu než značkové zboží. V budoucnu je v plánu přestavba půdy na obytné horní patro. K tomu ale vede ještě dlouhá cesta: letos zatím chtějí dopřát domu novu střechu a zrekonstruovat koupelnu.

Diskuse je na přání majitelů domu vypnuta. Děkujeme za pochopení.

Líbí se vám dům Martiny a Honzy?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 23:00 10. července 2016. Anketa je uzavřena.

ANO 1416
NE 330
Autor: pro iDNES.cz




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.