Barcelonský architekt Carles Enrich Giménez přestavěl pro svou rodinu přízemí bývalé čistírny a prádelny ve čtvrti Gracia na severu Barcelony. Zelenou a pro život velmi přívětivou čtvrť, plnou kaváren a sousedských aktivit, ve které najdete mimo jiné i gaudíovský park Güell, si oblíbil už jako student.
Vyšší ceny nemovitostí a touha po neobvyklém bydlení ho donutily pátrat po alternativách standardního bydlení. Ke své spokojenosti našel opuštěnou budovu prádelny, kterou se rozhodl svépomocí přestavět.
Bydlení ze staré prádelny |
Postupoval ve dvou fázích. Nejprve prostor vyklidil a jeho skořápku kompletně zrekonstruoval. Zůstala jen původní materiálová kombinace kamenných zdí, neomítnutých cihel a dřevěných trámů. Obnovy se dočkaly i betonové podlahy.
Interiér vybavil kuchyňskou linkou a dalším základním nábytkem. Přestavbu začal v roce 2008 a dokončena byla předloni.
Postupem času a zvýšením počtu obyvatel bytu ovšem nároky stoupaly. Enrich nejprve dokončil rekonstrukci typického španělského dvorku, zvaného patio, který na prádelnu navazuje. Přidal pergolu, která poskytuje částečné zastřešení a zastínění před prudkým poledním sluncem a oživil prostor zelení.
Může se hoditPlánujete rodinu a potřebujete větší bydlení? Vyberte si z tisíců nabídek nemovitostí po celé ČR na Reality.iDNES.cz. |
Po okrajích patia vybudoval květináče z luxferových bloků, které se dají rozsvítit, a poskytují tak po setmění příjemný zdroj náladového a orientačního rozptýleného světla. S návrhem patia Enrichovi pomohl jeho přítel, architekt Joan Pujol.
Za dvorkem, který rodina využívá téměř po celý rok jako venkovní obývací pokoj, pak přibyla další samostatná místnost. Ta slouží jako pracovna nebo příležitostný pokoj pro hosty.
Když se třiatřicetiletý architekt se ženou rozhodli založit rodinu, došlo na zatím poslední fázi rekonstrukce bytu. Bylo třeba do prostoru zakomponovat dětský pokoj. Protože prostor bývalé prádelny má jednu základní nevýhodu, konkrétně nedostatek přirozeného denního osvětlení a ne zcela dokonalé odvětrávání, rozhodli se setrvat u otevřeného plánu domu.
Jedinou změnou tak byla proměna dispozic prostoru a ekonomičtější využití 145 metrů čtverečních obytné plochy. Enrich přízemí přestavěl do tří úrovní.
Design dokonale zabudovaných úložných prostor a zavěšeného schodiště zcela vycházel z původní podoby bytu. Černě lakované ocelové konstrukce se hlásí k industriálnímu rodokmenu stavby, holé cihlové zdivo na několika místech zjemnil bílý nátěr.
Každá obytná zóna je zde přímo učebnicově vyměřená a prostor jednotlivých "místností" oddělují jen knihovny, komody a šatníky. Přibyla ložnice, která je položená nejvýše v celém bytě.
Úložný nábytek je v interiéru zakomponován tak, aby ho bylo možné vždy plnohodnotně využívat z obou stran a nevznikala hluchá místa. Dominantním materiálem je borovice a bílé dřevovláknité MDF desky. Vyrobili ho na míru truhláři z firmy Fusteria Vallvidrera a byl nainstalován teprve letos v únoru.
Otevřenému plánu bydlení se schodišti se musel přizpůsobit i život s novorozencem. Aby odpadlo komplikované přebíhání při častém nočním vstávání a denním odbíhání za malým spáčem, umístili majitelé do každého patra bytu kolébku, nebo postýlku pro miminko.
V obývacím pokoji to je ekologická kolébka z kartonu od značky Green Lullaby od designérky Ruth Kenanové. V samostatném pokojíku stojí velká dětská postýlka a další, tentokrát bez jedné z postranic, je těsně napojena i na manželské lůžko.
Mladá rodina samozřejmě uvažuje i dále a přemýšlí nad uspořádáním bytu, až batole odroste nebo přibude další dítě. Jednou z možných a reálných variant je rozšíření bytu z přízemí do patra. Vzhledem k tomu, že budova bývalé prádelny je třípatrová, stěhování na jiné místo rodině patrně hrozit nebude.