Z řadového domku pro dělníky vznikl moderní a útulný domov pro rodinu

Rekonstrukce řadového domu ve Strašnicích poskytla čtyřčlenné rodině komfortní bydlení. A to přesto, že zastavěná plocha má šířku pouze čtyři a délku dvanáct metrů. Díky ekologickému systému vytápění a chytře řešené dispozici získala rodina navíc ekonomicky úsporné bydlení.

Sídliště Solidarita v pražských Strašnicích bylo postaveno v poválečném období jako kolonie řadových domů naplňující potřeby sociálního bydlení dělníků. Jednotlivé domy byly postavené jednoduše, ale účelně. Mnohé z nich slouží v nezměněné podobě dodnes. Díky všudypřítomné zeleni jsou žádanou lokalitou pro bydlení zejména mladých rodin s dětmi.

To je i případ manželů s dvěma dětmi, kteří se však rozhodli proměnit interiér i exteriér do podoby odpovídající současným požadavkům na moderní bydlení. Rekonstrukci si vzalo na starost architektonické studio Libre. Pod vedením autorské dvojice Roberta Jelínka a Jiřího Vojtěška se dům změnil doslova k nepoznání.

Během rekonstrukce byl vybudován i suterén.

Průběh rekonstrukce

Řadový domek ve Strašnicích

Vstup do domu je v této části „sídliště“ řadových bytovek z východní strany přes malou předzahrádku, západní fasáda směřuje do zahrady. Prostorové řešení zahrady se u jednotlivých domů liší podle toho, jak se jednotliví vlastníci mezi sebou v průběhu desítek let dohodli: zeleň mezi domy spravují společně nebo jednotlivě, v pásech, které těsně přiléhají k jednotlivým domům.

Navazující zahrada v přízemí tak představuje důležitý prvek předurčující kvalitu tohoto sociálního typu strašnického bydlení. Unifikovaná nosná konstrukce pak podélně vymezuje jednotlivé domy, jež ve dvou podlažích s podkrovím disponují celkovou užitnou plochou 144 m².

Limitující šířka a omezený přístup denního světla, které vstupuje do domu pouze ze dvou kratších stran, byly pro návrh změn i technické řešení rekonstrukce zásadní.

Bílá fasáda ladí s okolními domy.

Terasa funguje zejména v létě jako pokračování obývacího pokoje.

Domu přibyl suterén

K původně dvoupodlažnímu domu (s patrem a podkrovím) se díky dodatečnému podkopání podařilo přidat i suterén, který výrazně rozšířil možnosti využití domu.

Hlavní společenskou částí domu zůstalo přízemí. Kromě zádveří a toalety, umístěné pod schodištěm, ponechali architekti celý prostor bez dveří. Kuchyní a obytným prostorem lze projít volně na navazující terasu do zahrady, která v jednotlivých obdobích roku spolu s počasím propůjčuje interiéru domu přirozeně proměnlivou atmosféru.

Patro představuje soukromou část domu, kde lze z chodby vstoupit do ložnice rodičů, dětského pokoje a koupelny s toaletou. Ložnice i pokoj jsou orientovány do parku (přes ulici), respektive do zahrady. Při stěně v chodbě je po celé délce umístěna vestavěná skříň se zrcadlovými dveřmi. Chodba tak slouží i jako praktická šatna.

Za bílou kuchyňskou linkou použili architekti světle šedou betonovou stěrku.

Podkroví, které docela útulně vymezují šikminy střechy, vyřešili architekti jako jeden otevřený prostor, do něhož vložili hmotu sociálního zázemí. Obtížně využitelné prostory v nejnižším místě střešní šikminy posloužily pro umístění na míru vyrobeného nábytku, veškerý možný prostor byl tak využitý do posledního centimetru.

Toto podlaží slouží podle potřeby jako prostor pro práci, hry dětí nebo pro hosty. Do budoucna jej lze drobnými úpravami bez velkého stavebního zásahu přestavět do podoby samostatného pokoje pro jedno z dětí nebo pohodlnou ložnici rodičů.

Dodatečným podkopáním domu pak vznikl suterén, přístupný schodištěm z terasy v zahradě. Slouží jako technické a skladovací zázemí domu.

Příjemný šedobílý exteriér i interiér

Materiálové a barevné řešení exteriéru domu vychází z kontextu bezprostředně sousedících domů, s nimiž bílá barva na fasádě splývá. Akcentem neutrálně bílého pozadí jsou šedé prvky z pohledového betonu: vyrovnávací schodiště s lavicí před vstupem či terasa a květníky v zahradě.

Při stěně v chodbě je po celé délce umístěna vestavěná skříň se zrcadlovými dveřmi.

Schodiště do podkroví

Podobně je řešený i interiér, i zde bílou barvu doplňuje šedá: jemné betonové stěrky na vnitřním schodišti, za kuchyňskou linkou nebo v sociálním zázemí. Interiér byl z části vybavený repasovaným dobovým nábytkem, jenž je rodinnou památkou, dále pak sériově vyráběnými kusy i několika solitéry na míru.

Autoři

Rekonstrukci domu připravil architektonický ateliér studio Libre. Zpracovává projekty různých měřítek a typologií, včetně témat tvorby veřejného prostoru. Pod vedením autorské dvojice Robert Jelínek a Jiří Vojtěšek vznikají návrhy prostorově dobře fungujících a energeticky i ekonomicky udržitelných staveb.

I zahrada dostala moderní podobu.