Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pivovaru pomohla nová vizáž po rekonstrukci. A dobré pivo k tomu

  1:00aktualizováno  1:00
Akcionáři pivovaru Rohozec jej v roce 2004 koupili od správce konkurzní podstaty. V jak neutěšeném stavu tenkrát pivovar byl, říká už samo slovo „konkurz“. Po rekonstrukci ekonomické i stavební se doslova vrátil do života.

Pivovar v Rohozci po rekonstrukci pořádně prokoukl, a to včetně náměstí před ním. | foto: Archiv

Bohatá historie rohozeckého pivovaru sahá přibližně do roku 1826, kdy Ferdinand Unger odkoupil panství od slavného rodu Rohanů za 30 tisíc zlatých. Záhy po nabytí dvora se začal zaobírat myšlenkou na vybudování vlastního pivovaru, byť v nedalekém okolí tehdy vařilo pivo hned několik větších i menších pivovarů.

Záměr se mu podařilo uskutečnit až asi o dvacet let později. Pak se pivovar dědil po několik pokolení, prodával a měnil se v různé více či méně úspěšné společnosti. Přežil i znárodnění v roce 1948, až jeho slavná historie málem skončila rokem 1994, kdy byl privatizován ve veřejné soutěži.

Takto vypadaly budovy a rynek před rekonstrukcí.
Takto vypadaly budovy a rynek před rekonstrukcí.

Takto vypadaly budovy a rynek před rekonstrukcí.

Co je potřeba pro úspěch

Když se o značku ani nemovitost nestaráte, nemůžete čekat úspěchy. Naštěstí v roce 2005 se do čela postavil současný ředitel, František Jungmann. Stál před ním velký úkol, a to dostat pivovar z totálně červených čísel zpět do černých. Jenže mu bylo jasné, že v tak havarijním stavu už pivovar nemůže dlouho fungovat.

V první řadě bylo potřeba dostat jej ekonomicky nahoru a získat nové zákazníky. Po diskuzích s akcionáři však došli všichni společně k tomu, že je potřeba udělat něco zásadního i s vizáží pivovaru, tedy nejen zainvestovat do technologie, která má přímý vliv na kvalitu piva, ale i do vzhledu celého komplexu, jenž dělá pivu také jméno i pověst.

Myšlence nahrálo i to, že je objekt v rekreační oblasti, to představovalo pro pivovar do budoucnu velkou výhodu. V roce 2010 tak v Rohozci odstartovali dlouhodobější proces rekonstrukcí, který dnes nese své, na první pohled znatelné výsledky.

Náměstí před pivovarem bylo nově vydlážděno, počítá se s kašnou.

Náměstí před pivovarem bylo nově vydlážděno, počítá se s kašnou.

Když se postavíte doprostřed dvora plochou srovnatelného s turnovským náměstím, můžete se opravdu kochat. Dýchne na vás neopakovatelná atmosféra domáckého prostředí starého, s láskou opečovávaného pivovaru, kde chybí už jen strýc Pepin a paní správcová na komíně.

Správná trefa

„Přestože pivovar není historickou památkou a my tady z toho nehodláme dělat žádný skanzen, snažili jsme se při rekonstrukci zachovat původní ráz všech budov. Abychom se dopátrali toho, jak to tady kdysi vypadalo, museli jsme si nastudovat dobové fotografie z období první republiky, které se naštěstí dochovaly a podle nich v rámci našich dnešních finančních možností vybírat materiály,“ vysvětluje František Jungmann.

Fotogalerie

Jednou z věcí, které zásadně ovlivnila vzhled budov, jsou například okna a fasáda. I když fotografie byly pochopitelně jen černobílé, současná zvolená barva fasády je neutrální a pasuje na „starý“ pivovar.

„Také u nové moderní expediční budovy jsme se snažili dodržet stejný odstín, aby objekt zapadl do celé koncepce. U budov, které jsou návštěvníkovým očím tak trochu skryté, se s novým pláštěm v nejbližší době také počítá,“ říká František Jungmann.

Pomyslnou třešinku na dortu představují nápisy na jednotlivých objektech, které se akcionáři z důvodů autenticity rozhodli zachovat. Rozhlédnete-li se z vydlážděného rynku, kde bude jednou stát i kašna, dočtete se, kde je varna, stáčírna, sklep, kotelna…

Nápisy na jednotlivých objektech se akcionáři z praktických, ale i z důvodů

Nápisy na jednotlivých objektech se akcionáři z praktických, ale i z důvodů autenticity rozhodli zachovat.

„Když se začala řešit okna, mohli jsme si nechat vyrobit na zakázku dřevěná či do průmyslových částí i kovová, která by byla věrnými kopiemi těch původních, ale to by znamenalo velkou finanční zátěž, na kterou jsme opravdu neměli. Navíc by taková okna vyžadovala náročnější údržbu, takže jsme šli cestou rozumného a myslím i velmi zdařilého kompromisu,“ vysvětluje ředitel Jungmann.

Výrobce oken vybral generální dodavatel stavby, společnost Termil, a to s ohledem na rozpočet, požadovanou kvalitu a design. Vítězná firma Okna Tanvald, která používá PVC profily od společnosti Inoutic, splnila veškerá požadovaná kritéria nejlépe.

Do budovy zámečku, bývalé rezidence zakladatele pivovaru, byly vybrány plastové profily Inoutic z řady Arcade splňující požadavky na cenu i výkon, a to v barvě a dekoru ořechu.

Do bývalé rezidence zakladatele pivovaru byly zvoleny plastové profily Inoutic

Do domu byly zvoleny profily Inoutic v barvě a dekoru ořechu. Vyžadují minimální údržbu.

Vstupní dveře do rezidence odpovídají řešení oken.

Vstupní dveře do rezidence odpovídají řešení oken.

Do průmyslových částí bylo nutné (kvůli zachování věrohodnosti) se co nejvíce přiblížit vzhledu oken dělených do malých tabulek v kovových mřížkách. I když členění rámů stálo nějaké peníze navíc, tak se to rozhodně vyplatilo.

Barvu laminace u těchto profilů zvolili zadavatelé antracitovou, protože nejvěrněji evokuje průmyslový materiál. Důležitým požadavkem byla také kvalita profilu a garantovaná životnost.

„Výměna oken v pivovaru při tak rozsáhlé rekonstrukci a nepřerušené výrobě piva byla velkou výzvou pro všechny zúčastněné strany. Díky dobré souhře a spolupráci se stavební firmou se nám to podařilo,“ tvrdí ředitel Jungmann.

„Pro zajímavost: při rekonstrukci bylo instalováno přes 140 oken a dveří a celková délka všech profilů Inoutic přesáhla pět kilometrů, čemuž odpovídá celková plocha oken a dveří 300 metrů čtverečních“, doplňuje Martin Jodas ze společnosti Okna Tanvald.

Takto vypadal pivovar a dům jeho zakladatele před desítkami let...

Takto vypadal pivovar a dům jeho zakladatele před desítkami let...

Pivovar sází na lidi

„Na to, abychom si platili drahé televizní reklamy na naše pivo, nemáme, a tak se snažíme, jít na to jinak, tedy přes lidi. Chceme, aby si sem mohl kdokoli přijít, dát si v našem stánku pivo, v klidu si tady posedět s rodinou nebo s partou kamarádů,“ vysvětluje Jungmann.

Rozsáhlé rekonstrukce budou pokračovat, právě se buduje příjezdová komunikace zezadu pivovaru, to proto, aby se oddělil čistě komerční sektor od  společenského.

V plánu je oprava střech jednotlivých objektů, protože ty jsou ještě „skvrnkou“ na obnovující se dobové podobě pivovaru. Rekonstrukce se dočkají i interiéry zámečku, které se stanou opět reprezentativními místnostmi, jak se to kdysi na velkostatek slušelo.

Varna po rekonstrukci: díky členění oken se podařilo podtrhnout industriální

Varna po rekonstrukci: díky členění oken se podařilo podtrhnout industriální charakter stavby, a to i díky antracitové barvě rámů.

„Plánujeme i salonek, s naraženým sudem a studeným bufetem pro oslavy, kde budou mít hosté svoje zázemí. Celý pivovar by měl působit od jara do podzimu v hezkých dnech jako oáza klidu. Budou tady lavičky, výčepní místa, stánek i hospoda,“ slibuje ředitel Jungmann.

Autoři:


Témata: Pivo, pivovar


Nejčtenější

V kuchyni v současné době chybí přívod vody...
Předchozí majitel zrušil v 1+1 i přívod vody do kuchyně. Co teď s tím

Čtenář Jan počítá s tím, že se časem jeho rodiče budou muset vzdát ze zdravotních důvodů bydlení na horách a přestěhovat se do Prahy za ním. Chystá proto pro...  celý článek

Jednoznačnou dominantou interiéru je odvážně zavěšená vana, která přímo sousedí...
Koupelna s vanou vlaje ve vzduchu. Majitelé mají při mytí skvělý výhled

Architekti Rolf Bruggink a Niek Wagemans z nizozemského Utrechtu ušetřili za bourání, odvoz suti i nákup materiálu. Kus po kusu rozebírali starou dílnu a...  celý článek

Mánesova, Vinohrady. V šestém podlaží je prostorný obývací pokoj s krbem.
Čtyři nejdražší byty v Praze k pronájmu za statisíce. Podívejte se

Luxusních bytů k pronájmu se v Praze nabízí desítky. Bydlení v těch nejdražších stojí od 100 tisíc korun měsíčně. Byty jsou výhradně na Malé Straně, Novém a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.