Majitel bytu se pustil do rekonstrukce, byť byla nákladná. Vedly ho k tomu osobní důvody. Šestadvacetiletý Lukáš Leština v něm vyrůstal, později se s rodiči přestěhoval do rodinného domu za Prahou. Chtěl se však vrátit. Má zde hodně známých a vzpomínek. Navíc celý dům se bude postupně rekonstruovat, takže věří, že ani z investičního hlediska neudělal špatné rozhodnutí.
Hlavní obytný prostor je otevřený. Do jaké míry bylo nutné měnit dispozici bytu?
Dispozice bytu zůstala v podstatě stejná, pouze jsme odstranili příčku mezi kuchyní a obývacím pokojem, některé dveře posunuli o pár centimetrů a zvětšili vchod. Další zásahy nebyly nutné.
Na realizaci jste spolupracoval s architektkou Evou Bradáčovou. Měl jste nějakou vlastní představu o výsledku, nebo jste vše nechal na ní?
Před samotným zadáním jsem listoval časopisy o bydlení a vše, co se mi líbilo, jsem následně architektce ukázal. Na základě toho pak vypracovala několik návrhů, ze kterých jsem už jen vybíral.
Měl jsem samozřejmě také různé vlastní nápady, které se neuskutečnily, protože by do celku příliš nezapadaly. Z toho důvodu dnes vím, že spolupráce s architektem je neocenitelná. Kdybych měl byt rekonstruovat sám, použil bych mnoho zajímavých prvků, které by však nakonec působily disharmonicky. Byt přitom není pouze výsledkem práce architektky, ale je také odrazem mého vkusu. Jde o výsledek dobré spolupráce.
Panelové byty jsou specifické nízkými stropy, které mohou prostor opticky zmenšovat. Jak se vám podařilo tento efekt zmírnit?
Především barvami. Původně jsem chtěl mít v celém bytě tmavší stěny, nejlépe v odstínech hnědé a šedé. To mi architektka rozmluvila a dnes jsem za to rád. Důležité bylo také správné osvětlení. Bylo sice nutné udělat nové rozvody, ale večer, když zapnu světla v celém bytě, prostor doslova září.
Úložný prostor nad postelí je využíván jako šatní skříně, které by jinak zbytečně zabíraly podlahovou plochu. Vestavěné osvětlení dokonale nahrazuje stolní nebo nástěnné lampy na čtení a majitel tak opět šetří místem. Koláž na zdi je dárek od sestry – autorky.
Jak jste vyřešili úložné prostory?
Větší skříň, do které se kromě bund a dalších nezbytností vešla i pračka, je v chodbě, a oblečení mám uložené ve skříňkách nad postelí. Takové řešení mi připadalo vhodné především kvůli úspoře místa, nechtěl jsem, aby mi celou jednu stěnu ložnice zabraly vestavné skříně od podlahy ke stropu. Praktické je také zapuštěné osvětlení, které používám místo klasických lampiček na čtení.
Může se hoditChcete si koupit byt? Vybírejte z nabídky na Reality.iDNES.cz. |
Byt je nový a vybavený nábytkem v současném designu, přesto nepůsobí stroze…
Ke zútulnění prostoru jsem využil především dekorace, základ jsem chtěl spíše neutrální a nadčasový. Obrazy v ložnici a nad jídelním stolem jsem dostal od sestry, která studuje uměleckou školu zaměřenou na design a grafiku. Protože jsem chtěl opticky zvětšit kuchyňský kout, neumístil jsem zde nástěnné skříňky, které stejně vůbec nepotřebuji, a využil prázdnou stěnu na zavěšení pánví. Ke zjemnění bílé ložnice dobře posloužil kamenný obklad zdi nad postelí a původní litinové topení, které stačilo přetřít.
RozpočetRekonstrukce tohoto bytu vyšla majitele přibližně na jeden milion korun včetně spolupráce s architektkou a výroby nábytku na míru. |
V koupelně je dlažba a stěrka, která v některých případech není dlouhodobě nejvhodnější pro vlhké prostory. Jaká je vaše zkušenost?
Zvolili jsme kvalitní stěrku vhodnou do koupelen, přesto jsme na stěnu se sprchou a na protilehlou k ní použili jako obklad dlažbu, která je přece jen odolnější. Navíc jde o esteticky zajímavý detail – dlažba na zdi navazuje na podlahu, kde jsme ji použili především proto, že jsem si přál podlahové vytápění. Moje původní idea však byla mít stěrku i na podlaze… Nápady jsem tedy skutečně měl i vlastní, jak jsem se již zmínil, ale určitě je dobře, že je usměrnil odborník.
Zajímavým detailem knihovny na míru je tmavá police navazující na kuchyňskou pracovní desku, která opticky přirozeně propojuje funkčně odlišné části bytu.
Mohou být paneláky designové?
Ing. arch. Eva Bradáčová:
Tato realizace dokládá, že i panelákové byty, ve kterých většina z nás vyrůstala a dodnes žije, mohou být designovým bydlením. Tato skutečnost mne velice těší.
