Vedle inzerátů se na naivní představě o rychlé rekonstrukci podepsaly i televizní pořady typu Jak se staví sen, kde mají řemeslníci k dispozici pouhých pět dní.
Jenže kolem takové akce se pohybuje spousta lidí včetně produkčních, pracuje se často i přes noc, všemu předchází pečlivá příprava spočítaná téměř na minuty. Přesto se i zde chybka vloudí.
Vizualizace: dispoziční řešení koupelny
V reálném životě však bývá vše poněkud jinak. „I když bude všechno perfektně připravené a nedojde k nějaké komplikaci, je na rekonstrukci panelákové koupelny potřeba minimálně deset pracovních dní, teprve pak lze dodržet technologické postupy a garantovat kvalitní provedení,“ říká s přesvědčením Jiří Wagner ze společnosti Wagner - Topení, která má za sebou řadu rekonstrukcí.
Právě právě čas a peníze jsou přitom dvěma hlavními faktory, podle nichž se lidé rozhodují. Šetřit se zpravidla nevyplatí ani na jednom.
Čím se začíná
Příprava na rekonstrukci začíná řadou otázek: zůstane původní dispozice?Jakou firmu zvolit? Vyplatí se pořídit si návrh v koupelnovém studiu včetně vizualizací a kladečského plánu? Jaké budou obklady a zařizovací předměty? A samozřejmě, kolik to bude stát...
Kalibrovaná dlažba umožňuje pokládku s minimální spárou.
Výběr dobré stavební firmy bývá základem úspěchu. Zpravidla se doporučuje oslovit dvě až tři, požádat je o finanční nabídku a podívat se na jejich reference.
Ideální bývá osobní doporučení, pak se dozvíte nejen to, jak zaměstnanci firmy pracují, ale také zda nekouří na chodbách v domě (to dokáže sousedy hodně popudit), jak po sobě v bytě, v domě i před ním uklízejí (likvidace suti a odvoz stavebního odpadu může být dalším zdrojem problémů se sousedy). Ne na všechno může totiž smlouva pamatovat.
Pokud jde o vybavení koupelny a WC, je třeba plánovat s výhledem na 15 až 20 let, což v Česku bývá běžně doba, po kterou se v koupelně nic nemění. Pro ty, kteří se pustí do rekonstrukce ve středním věku či dokonce před důchodem, to znamená počítat s parametry, které splní nároky i pro seniory.
Kvůli bezbariérovému přístupu by měl dostat přednost velký sprchový kout před vanou (kde je dostatek prostoru, lze mít vanu i sprchu), chybět nesmí dostatečné osvětlení či protiskluzná dlažba (na dno sprchového koutu je s ohledem na bezpečnost skvělá mozaika) a také závěsný klozet umístěný o nějaký ten centimetr výš pro snadnější vstávání. Minimum spodní hrany klozetu je 7 cm nad podlahou, aby bylo možné pod ním snadno vytírat.
Velké dvojumyvadlo se šířkou 120 cm usnadňuje hygienu v okamžicích, kdy chtějí koupelnu použít oba partneři najednou.
„Závěsných klozetů se není třeba bát, servisovat je lze snadno, a to bez zásahu do obkladu,“ tvrdí Jiří Wagner. Stále častěji se objevují v nabídce firem klozety s bidetovým sedátkem. Usnadňují hygienu a představují příjemný nadstandard. Další variantou jsou bidetové spršky. Samostatné bidety vyžadují prostor, který většinou chybí.
Časy a materiály se mění
Chybět by však neměl čas. Některé věci prostě nelze uspěchat. Typickým příkladem je aplikace hydroizolace do sprchového koutu. Musí být dvě vrstvy. První se nechá zaschnout několik hodin, teprve pak může přijít druhá vrstva.
Díky vyváženým proporcím s plochým sedátkem působí SensoWash Slim jako klasické WC, přitom funguje i jako bidet.
„Do rohů se používají speciální těsnící pásky se šířkou 80 milimetrů, které se zatlačí do druhé vrstvy hydroizolace. Jen tak máte jistotu, že v rozích nevzniknou mikrotrhlinky, kam by se mohla dostat voda. Vyloučíte protékání vody ve zlomech,“ upozorňuje Tomáš Heřman ze společnosti Lasselsberger.
Jak dlouho bude hydroizolace schnout, není přitom jednoznačně dané, záleží také na velikosti prostoru, na odvětrání, vlhkosti i teplotě. Že u vás pásky obkladač nepoužil?
„Zvyk je železná košile, řada obkladačů je přesvědčená, že když mohli obkládat deset či dvacet let bez těchto pásků, a hydroizolaci aplikují správně, nemůže se nic stát. Jenže tyto pásky používají všichni výrobci obkladů a jistě vědí proč,“ vysvětluje Tomáš Heřman.
Podobných nových „chytáků“ se při rekonstrukcích najde celá řada. Třeba novým rozvodům elektrického proudu se dnes nevyhnete, v nových instalacích je použití proudových chráničů pro zapojení koupelen povinné.
Konkrétní výběr obkladů a dlažby, použití moderní betonepoxidové stěrky, přírodního kamene, benátského štuku nebo skla představuje záležitost osobního vkusu (či financí). Obecně platí, že výrazné vzory i barvy se poměrně rychle okoukají.
„Po pěti letech nebudete chtít koupelnu s výraznými vzory ani vidět,“ varuje architekt Michal Janků, který se na koupelny specializuje. Trend již dlouho směřuje k velkoformátovým obkladům, často ve velikosti 20 × 60 cm či dokonce 60 × 60 cm, výrazné dekory nahrazují mozaiky ve stejném odstínu obkladů.
Problém zvaný WC
Pokud budete bydlet v bytě i během rekonstrukce, vyplatí se připravit i „plán B„ neboli mít možnost využít třeba WC v domě (některá SVJ i družstva nechávají zřídit záchod pro řemeslníky, třeba i dodatečně, zpravidla někde v technickém zázemí domu) či případnou „sousedskou“ výpomoc. Krajním řešením může být i chemické WC.
Záleží ovšem i na šikovnosti firmy. „Záchod necháváme prakticky pořád, pověsí se třeba bez obkladu a ten se pak doplní, nebo použijeme kombík, který se postaví na cihly. Pro takové případy vozíme vymytý klozet. Vynechat lze i dlaždice na podlaze, protože na čerstvě položenou dlažbu se nesmí šlapat. Chápu, že během rekonstrukce se každý odstěhovat nemůže,“ říká Jiří Wagner. A tvrdí: „Vždy se najde nějaké řešení.“
Mobilní toaletaU větších rekonstrukcí se využívají mobilní TOI TOI toalety, jen je nutné si vyřídit “zábor plochy” u domu na příslušném úřadě. Pokud budete potřebovat toaletu na 14 dní, zaplatíte 1 900 Kč (bez DPH), vzdálenost od centrály firmy, která sídlí ve Slaném, však nesmí přesáhnout 50 km. Pokud ano, cena je tři tisíce, možnost i umytí rukou znamená příplatek 500 korun. Objem fekální nádrže je 250 litrů. |
Se záchodem souvisí i další problém, tím bývá v panelákových bytech řešení prostoru za toaletní mísou a přístup k elektroinstalacím a stoupačkám, hlavně tam, kde nebyly ještě vyměněné.
„Doporučujeme použít odnímatelný panel, aby byl snadný přístup k vodoměrům, do kterého truhlář vyrobí revizní dvířka. Až se bude řešit výměna stoupaček, stačí odříznout acryl, a pak vrátit panel zpět,“ radí Jiří Wagner.
Na co vše lze narazit
Stoupačky přinášejí i další úskalí, odpady, které do nich vedou, nemusí mít dostatečný spád, což vadí hlavně u sprchového koutu. „Jestli zůstaly v panelovém domě ještě litinové stoupačky, moc se dělat nedá. U plastových si už umíme poradit, samozřejmě po domluvě se sousedy, aby někdo nad námi nespláchnul v nevhodném okamžiku,“ upozorňuje Jiří Wagner.
Stejně tak lze podle něho snadno zvednout vodoměry, stačí uzavřít ventily na půl hodiny a vodoměry zvednout, aby byly snadno přístupné.
Instalace skříňky - je nutné upevnění na zeď.
Na vrtání do obkladů se nedoporučuje používat příklepovou vrtačku.
Vybrali jste si krásné velkoformátové obklady, ovšem s tloušťkou 1 cm? Pak pozor při dokončování již hotové koupelny, třeba při přidělávání madel, světel a podobně. Dlažbový střep vyžaduje speciální diamantové vrtáky, aby se vrtalo pod vodou, s příklepovou vrtačkou vám dlaždice snadno praskne.
Máte pocit, že se váš panelák neustále „klepe“? Pak u obkladů nepodceňte použití takzvaného provazce v rozích u podlahy i u svislých stěn, kde je takzvaná pružná spára ze silikonu nebo polyuretanu.
„Provazce s průměrem šest milimetrů se zatlačí do spáry, slouží k tomu, aby se nespojil třeba silikon s betonem a ´nepřicucnul se´ k podlaze a nepracoval s ní. Spára by mohla přestat pružit a popraskat, pak hrozí zatékání vody,“ upozorňuje Tomáš Heřman ze společnosti Lasselsberger.
Pro sprchový kout: možností se nabízí mnoho, například odvedení odtoku sprchového koutu nikoli podlahou, ale stěnou.
Modul se splachovací nádržkou, dvoumnožstevním splachováním, manuálním nastavením výšky a odsáváním pachů
Rozhodli jste se mít ve sprchovém koutu i hlavovou sprchu? Když se kvůli odpadu bude muset vanička zdvihnout třeba o deset centimetrů, obklad by měl končit až ve výšce 210 cm, pokud je vanička v rovině s podlahou nebo těsně nad ní, stačí 200 cm. Samotná hlavová sprcha může být klidně nad obkladem.
Montáž podomítkové baterie může zkomplikovat to, že stěna, kam se má instalovat, má tloušťku pouhých 5 cm. „Třeba značka Hansgrohe nabízí pro tyto případy speciální rozetu, takže pak problém nenastane, k tloušťce zdi si totiž musíte přičíst ještě obklad a lepidlo,“ vysvětluje Jiří Wagner.
Jinak do sprchového koutu patří s ohledem na bezpečnost uživatelů termostatická baterie, pouze průtokové ohřívače musí mít výkon 24 kW a výš, jinak by totiž termostat nemusel správně fungovat.
Největší problém při rekonstrukcích? Sousedé. Důvody bývají různé, hlavně starší lidé, kteří tráví celý den doma, špatně snášejí několik dnů trvající hluk. Máte-li mezi sousedy někoho, kdo pracuje na směny a potřebuje se vyspat přes den, zkuste se domluvit na nějakém kompromisu. V každém případě se vyplatí upozornit předem na případný diskomfort a požádat o shovívavost.
Díky tomu, že obklady kryjí jen část zdí, působí koupelna i s černými a antracitovými obkladačkami světlým a příjemným dojmem.
Pozor na zákonyPokud budete hledat pojem rekonstrukce ve stavebním zákoně, nenajdete jej. Používá se výraz „stavební úprava“. Žádat o stavební povolení v případě rekonstrukce bytového jádra bývá většinou zbytečné. Stavební zákon rozlišuje tři varianty: rekonstrukci bez ohlášení i stavebního povolení, ohlášení a jako třetí stavební povolení. To bývá nutné většinou pouze v případě, kdy se zasahuje do nosných konstrukcí. Pokud máte družstevní byt nebo v domě funguje SVJ, nevyhnete se ale oznámení o svém úmyslu, je třeba respektovat stanovy či daná pravidla. Stejně tak je velmi důležité informovat o vašem záměru sousedy, nejlépe oznámením s dostatečným předstihem na „nástěnce“ v domě s omluvou za zvýšený hluk a prach. |
