Dnes již není ani stopy po typické socialistické „kostce“ s břízolitovou omítkou a třídílnými okny, která se v sedmdesátých letech minulého století u nás řadila do kategorie vyššího standardu rodinného bydlení.
„Hlavním cílem rekonstrukce byl co nejvíce otevřený dům, s důrazem na výhled a maximální komfort,“ říká majitel domu. Návrh přestavby se vyvíjel postupně na základě diskusí s architektem Davidem Machačem. „Dávám přednost velkorysému přístupu, nebránil jsem se ani výrazným změnám,“ vysvětluje majitel.
A tak to jediné, co z původního domu zůstalo, je část obvodového zdiva, stropů a garáž.
Navrženo s nadhledem
Pro architekta zůstala určující orientace ke světovým stranám a přístup ze spodní části pozemku z jižní strany. Původně čtvercová dispozice se rozšířila dvěma směry: na sever (v hlavním podlaží je zde ložnicová část) a na západ (společný obývací prostor). Dům tak získal více než dvojnásobnou užitnou plochu.
Většinu původního přízemí zaujímá prostorná vstupní hala se schodištěm, z níž se přímo vchází do garáže, technického zázemí a sauny, v zadní části je pokoj pro hosty, sociální zázemí a velká domácí tělocvična.
Otevřené schodiště vede do podélné haly v patře, volně průchozí do společné obývací části. Tento prostor je plně prosklený z jižní i severní strany, směrem na jih pokračuje střešní terasou nad garáží.
Na severní straně se otevírá na dlážděnou terasu zapuštěnou do svahu a vybavenou venkovním bazénem. Ten nahradil původní, který býval na velké jižní terase.
„Žijeme mezi prosklenými stěnami, ale přesto tu máme soukromí, v podstatě sem není ze sousedství odnikud vidět,“ zní překvapivé vysvětlení majitele domu. Zvýšená poloha v patře převyšuje horizont sousední zástavby, přes střechy domů lze za hezkého počasí dohlédnout až na daleké jihomoravské obzory.
Může se hodit |
Přestože je obývací prostor vybaven velkou kuchyňskou linkou, jídelním stolem pro bohatou hostinu i sezením, není přeplněný nábytkem a vládne tu atmosféra volnosti.
V jižním průčelí domu s ním sousedí pracovna, na opačné straně dispozice, v klidové zóně směřující do zahrady, je umístěna velká ložnice, koupelna a velká šatna.
Kvalita až do detailů
Stavba se inspirovala funkcionalistickou architekturou a využívá vyspělé stavební technologie včetně energeticky úsporného vytápění s tepelným čerpadlem, klimatizace, systémů inteligentního řízení atd.
Navenek poměrně střízlivá architektura budí dojem, že nás uvnitř čeká strohý technicistní interiér v černé, šedé a bílé, jak tomu dnes často bývá u „minimalistického mainstreamu“. Opak je pravdou. Najdeme tu v citlivě vyváženém poměru krásné palisandrové dřevo, kůži, italskou velkoformátovou dlažbu, travertin, zajímavé nábytkové solitéry od designérských velikánů Le Corbusiera, Miese van der Rohe a jiných, i výtvarné umění...
„Snažili jsme se vybírat nejkvalitnější moderní technologie, materiály i vybavení včetně dveří, nábytku, osvětlení a podobně,“ vysvětluje David Machač.
„Velmi důležité bylo dbát na precizní provedení. Některé detaily, například obložení či napojení dveří, bylo třeba pro tuto stavbu navrhnout, protože výrobce je neřeší. Nedbalý či nedomyšlený detail ale zkazí i sebelepší dílo,“ tvrdí architekt Machač.
Díky účelně navržené architektuře, kvalitnímu vybavení a perfektnímu provedení se tu bude dobře bydlet i za mnoho let.
„Omezení, která při rekonstrukci domů vyvstanou, dají danému výslednému řešení punc jedinečnosti a originality. Je pěkné pracovat na zadání na takzvané zelené louce, bez omezení, ale po pravdě takové projekty vznikají snad jen za studií,“ říká architekt Machač.
A dodává: „Vždy je nějaké omezení, s nímž se musí architekt vyrovnat. A právě ta se často stávají inspirací a ideou konceptu řešení. Nejinak tomu bylo i při rekonstrukci této vily, kde jsme se snažili ze stávajícího stavu vytěžit maximum pro záměry rekonstrukce.“
Technické údajeZastavěná plocha: 269 m2 |
AutorIng. arch. David Machač (1975) |