Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rekonstrukce: dejte svému starému domu novou tvář

  1:00aktualizováno  1:00
Pro každého znamená rekonstrukce rodinného domu něco jiného. Může jít o relativně drobné úpravy nebo výměnu stavebních prvků, stejně tak se může ale jednat o celkovou přestavbu. Ke každé rekonstrukci je ale třeba vždy přistupovat citlivě, s ohledem na stavebně technické vlastnosti konstrukcí, ale i na historii objektu a jeho okolí.

Při rekonstrukci se vyplatí řádné naplánování, projednání s lidmi s potřebnými znalostmi a zajištění odborného dohledu. | foto: Dům a zahrada

Drobná rekonstrukce může znamenat například pouhé provedení nových povrchových úprav a přestavbu koupelny, při zásadní rekonstrukci mohou naopak zůstat z původního objektu pouze některé nosné stěny.

Vyskytují se i případy, kdy se za rekonstrukci vydává demolice původního a výstavba nového domu. To je ovšem extrémní příklad, který samozřejmě navíc neodpovídá platným stavebním předpisům.

Rekonstrukce domu

K rekonstrukci musíme přisupovat citlivě
Historicky nebo architektonicky cenný objekt (ať již vesnický domek nebo prvorepubliková vilka) může být necitlivou rekonstrukcí zcela znehodnocen.

Naopak některé stavby reálného socialismu poznamenané nedostatkem kvalitních materiálů a konstrukcí nebo podnikatelského baroka, u nichž se jednalo spíše o nedostatek vkusu a ohleduplnosti vůči okolí, mohou být citlivou rekonstrukcí zhodnoceny až k nepoznání. Často přitom platí, že v jednoduchosti je krása.

Rekonstrukce domu: co praví zákon

Pokud jde o poněkud nezáživnou teorii, zákon č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) s pojmem rekonstrukce neoperuje.

Rozeznává jednak udržovací práce (některé mohou být prováděny bez stavebního povolení i bez ohlášení stavebnímu úřadu - § 103 odst. 1 písm. e, jiné na základě ohlášení stavebnímu úřadu - § 104 odst. 2 písm. p), jednak stavební úpravy (prováděné bez stavebního povolení i bez ohlášení - § 103 odst. 1 písm. h, na základě ohlášení stavebnímu úřadu - § 104 odst. 2 písm. n nebo ve stavebním řízení).

Rozhodnutí, do které kategorie příslušné stavební práce spadají, závisí mimo jiné na tom, zda je objekt kulturní památkou, dochází-li při nich k zásahům do nosných konstrukcí nebo zda mají vliv na požární bezpečnost a vzhled stavby.

Daná problematika je pro laika relativně složitá, proto je vhodné při přípravě rekonstrukce – bez ohledu na její rozsah - postupovat metodicky.

Základ je vše pečlivě naplánovat
Nejdříve je nutné předběžně stanovit rozsah všech prací, odpovídající stavebníkovým požadavkům, finančním a časovým možnostem.

Dalším krokem je obstarání potřebných podkladů. Nejde o novostavbu, ale o práce prováděné ve stávajícím objektu, ke kterému by měla existovat projektová dokumentace.

Zatímco pro stavebníka a dodavatele stavebních prací je důležitý skutečný stav, který lze zdokumentovat například zaměřením a odbornou prohlídkou objektu, pro příslušný stavební úřad je rozhodující poslední kolaudovaný stav a ten se s realitou nemusí shodovat.

Vlastník objektu má podle zákona vlastnit platnou, úředně ověřenou dokumentaci a totožná dokumentace má být uložena v archivu příslušného úřadu. Tolik teorie.

Ve skutečnosti mnoho vlastníků ověřenou dokumentaci nevlastní (zejména pokud došlo ke změnám vlastnictví), rovněž archivy úřadů nejsou bezchybné (v důsledku povodní, požárů, stěhování, změn územního členění a podobně).

Při plánování rekonstrukce je proto vhodné projít si nejdříve vlastní archiv či složku s doklady, případně požádat o pomoc předchozího vlastníka.

Pokud se potřebná dokumentace nenajde, není potvrzena stavebním úřadem nebo se neshoduje se skutečným stavem, vede další cesta do archivu příslušného stavebního úřadu.

Pozor, k dokladům mají přístup pouze vlastníci objektu nebo jimi zmocněné osoby, nejlepší je proto ověřit si před výpravou na úřad podmínky telefonicky.

Rekonstrukce domu

Zde lze po uhrazení poplatku pořídit kopie dokumentace. Šance je i v archivu příslušného obecního úřadu, pokud se tento neshoduje s úřadem stavebním - to platí zejména u menších obcí.

V nejhorším případě - tedy pokud nelze žádnou dokumentaci dohledat - je nutné probrat problematiku s pracovníky stavebního úřadu. To se týká i případu, kdy byly u objektu v minulosti provedeny nepovolené stavební úpravy.

Nutné zlo - paragrafy
Po získání podkladů je dobré konzultovat plánovanou rekonstrukci s odborníkem - projektantem, stavitelem, stavebním dozorem nebo pracovníkem stavebního úřadu.

Ti doporučí další postup v souladu s výše zmiňovanými paragrafy. Pokud půjde o stavbu prováděnou na základě stavebního povolení (a v některých případech i na základě ohlášení), bude nutné vypracování projektové dokumentace.

Její rozsah stanoví Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb - tu musí respektovat zpracovatel dokumentace (projektant) i stavební úřad.

Také je nutné rozhodnout, zda budou práce prováděny svépomocí, nebo dodavatelsky - a konečným krokem je získání potřebného povolení.

Tyto formální požadavky jsou pro většinu stavebníků pouze nutným zlem. Subjektivně je mnohem důležitější věcný rozsah rekonstrukce, kvalita jejího provedení a odpovídající cena.

Při plánování rekonstrukce lze - stejně jako u novostavby domu - doporučit spolupráci s odborníky, a to od samého začátku - zejména u většího rozsahu prací.

Architekt, návrhář interiérů, stavitel - ti všichni mohou zhodnotit stávající dispoziční řešení, venkovní vzhled objektu, stav jednotlivých konstrukcí, vhodnost a náročnost požadovaných úprav.

Rekonstrukce od základů
Důležité je stanovit, které konstrukční prvky budou rekonstrukcí dotčeny. Výrazně jednodušším případem jsou úpravy, u nichž nedochází k zásahům do nosných konstrukcí (základů, nosných stěn, stropů a krovů).

Rekonstrukce domu

Nelze však opomenout skutečnost, že i úpravy nenosných konstrukcí (skladby podlah, příčky a podobně) mohou mít vliv na statiku objektu.

Pokud tedy k zásahům do nosných konstrukcí (včetně změny jejich zatížení) dochází - toto posoudí stavební odborník (nejlépe autorizovaný architekt, stavební inženýr nebo technik) - pak musí být k přípravě a provádění stavby přizván statik.

Základy nebývají rekonstrukcí obvykle dotčeny. Ve výjimečných případech může být požadováno jejich rozšíření nebo dodatečné vyztužení.

O něco častější, zejména u starších objektů, bývá nutnost úpravy jejich založení, které nebylo provedeno do dostatečné, tedy nezámrzné hloubky.

Takovouto úpravu včetně podrobného popisu postupu musí navrhnout stavební odborník ve spolupráci se statikem; obvykle spočívá v postupném podkopání a podezdění či podbetonování původních základů, případně v provedení injektáží.

Pokud objektu chybí izolace spodní stavby (hydroizolace, případně též plynotěsná izolace - v místech s výskytem radonových plynů) nebo pokud je porušená, může jít o jednu z nejnáročnějších a nejnákladnějších součástí rekonstrukce.

Existují různé metody řešení těchto problémů (podřezávání stěn, zasouvání nerezových plechů, různé chemické injektáže a další) a výběr té správné je podmíněn dobrou znalostí problematiky a stavu konkrétního objektu.

Účinnost takovýchto opatření lze výhodně doplnit provedením drenáží a větraných mezer u problematických míst, vhodné je rovněž odvedení dešťové vody z okapních chodníků, zpevněných ploch a okapních svodů do větší vzdálenosti od rekonstruovaného objektu.

Svislé nosné konstrukce (stěny, pilíře, sloupy) bývají při rekonstrukcích obvykle zachovány. Před stanovením rozsahu prací je nutné zhodnocení jejich stavu a případné závady musí být v průběhu rekonstrukce odstraněny. Častým požadavkem je provedení nových otvorů v nosných stěnách nebo přímo odstranění jejich částí.

Rekonstrukce domu

Nehrozí zde pouze riziko zřícení části objektu - mnohem častější je vznik stavebních závad, které se projevují opakovaným vznikem trhlin, průhyby a podobně.

Při provádění otvorů a větších prostupů musí být proto řešeny zejména nové překlady a případné zesílení vodorovných ztužujících prvků konstrukce - takzvaných věnců.

Vodorovné nosné konstrukce - tedy stropy včetně trámů a průvlaků - mohou být rovněž dotčeny prováděním nových otvorů a prostupů, například pro schodiště. V takovémto případě lze navrhnout doplňující železobetonové nebo ocelové konstrukční prvky.

Krovy mohou vyžadovat různé stavební úpravy, zejména pokud v rámci rekonstrukce dochází k přeměně půdního prostoru na obytné podkroví.

Části krovů bývají odstraňovány (zejména vodorovné ztužující a roznášecí prvky), zvyšuje se zatížení nosných prvků krovu (provádí se nová střešní krytina - i když ta může být také lehčí než krytina původní, nové záklopy a podbití, tepelné izolace, podhledy) a bývají prováděny úpravy pro osvětlení podkroví (prostupy pro střešní okna, nové vikýře a podobně).

Často je rovněž upravován sklon střešních rovin (za účelem lepší využitelnosti podstřešního prostoru). Tyto úpravy mají mnoho - pro laika často nečekaných - souvislostí (statika, požární bezpečnost, ochrana proti škůdcům, stavební fyzika), takže lze opět doporučit spolupráci s odborníkem.

Povrchové úpravy jsou méně náročné
Oproti výše uvedeným příkladům stavebních úprav bývají změny nenosných konstrukcí, povrchových úprav či zařizovacích předmětů méně náročné z hlediska stavební odbornosti.

Zvýšená pozornost musí být věnována pouze případům, kdy se mění zatížení nosných konstrukcí (změny těžkých, tedy zděných příček, výraznější úpravy skladeb podlah a podobně).

Jinak je zde žádoucí spíše spolupráce s architektem, který může poradit s návrhem dispozičního řešení, osvětlením, vybavením místností a dalšími otázkami. Dobrým pomocníkem je také prostorová představivost a znalost dostupných materiálů, konstrukcí a technologií.

Při členění prostoru novými příčkami a při provádění nových podlah je vhodné zohlednit akustické vlastnosti těchto konstrukcí - operuje se zde s pojmy vzduchová a kročejová neprůzvučnost, jde přitom o velmi komplexní problematiku.

Při značné míře zjednodušení lze konstatovat, že k lepší zvukové izolaci vedou dvě cesty - použití materiálů s co nejvyšší objemovou hmotností nebo skladeb z více vrstev materiálů s odlišnými zvukově izolačními parametry (typicky deskové materiály a minerální zvukové izolace).

Špatné řešení zvukové izolace patrně nebude řešit žádný úřad, znamená však - často zbytečné - snížení užitných vlastností domu.

Rekonstrukce domu

Dochází-li v rámci rekonstrukce k výměnám výplní otvorů v obvodových konstrukcích - tedy oken, balkonových a vchodových dveří a vrat - je namístě posouzení změny vzhledu oproti původnímu stavu (barevnost, členění, šířka rámů) a jejich stavebně fyzikálních vlastností (tepelné a zvukové izolace a vzduchové infiltrace).

Zlepšování tepelněizolačních vlastností je asi každému zřejmé, mnohé však může překvapit pouze malé zlepšení - nebo dokonce zhoršení - neprůzvučnosti při použití méně kvalitních (a tedy obvykle lacinějších) konstrukcí.

Uzavření objektu novými, dokonale těsnícími okny a dveřmi (pokud neumožňují řízené provětrávání - infiltraci - například spárami či větracími prvky) může u objektů, které nejsou dostatečně izolovány proti zemní vlhkosti (a také proti pronikání radonových plynů), vést k tristním výsledkům - kondenzaci vodních par, výskytu plísní, alergiím.

S výše uvedenou problematikou souvisí také zateplování staveb, obvykle jejich obvodového pláště (fasády). Důraz musí být kladen na řešení detailů (zateplení ostění, nadpraží a parapetů oken, balkonů, soklů a podobně), u starších objektů s nedokonalou hydroizolací spodní stavby může snížení prostupnosti obvodové stěny pro vodní páru vést k její kondenzaci uvnitř konstrukce - s podobnými negativními následky jako u nových oken.

Jistou pozornost si zaslouží zařizování hygienických prostor - koupelen a WC. Přestože to mnozí stavebníci příliš netuší, i zde existují jisté požadavky dané vyhláškami a normami.

Ty se týkají například minimálních rozměrů místností, vzdáleností mezi zařizovacími předměty, prostoru pro otevření dveří.

Východiskem jsou obvykle obecně platné ergonomické zásady. Nesmí se opomenout ani hygienické a estetické požadavky - větrání, omezení pronikání pachů a zvuků zejména do obytných místností.

Rekonstrukce domu: rozvody

Úpravy rozvodů elektrické energie, vody, plynu, svodů splaškové kanalizace a topného systému jsou již velmi individuální záležitostí. Nezbytná bývá zejména výměna zarostlého či netěsnícího potrubí či starých - zejména hliníkových - elektrických rozvodů.

Při větších zásazích je opět žádoucí odborný návrh - to se týká především dimenzování teplovodních topných systémů a jištění rozvodů elektrické energie.

Po provedení prací musí být provedeny odborné revize, jejichž výsledkem jsou revizní protokoly (tlakové zkoušky a zkoušky těsnosti rozvodů, topná zkouška, revize domovní elektroinstalace, revize hromosvodů, protokoly o připojení spotřebičů).

To je důležité zejména u rozvodů plynu a elektrické energie (a také kouřových cest) - zde jde o bezpečnost všech uživatelů objektu.

Více se dočtete v časopise Dům a zahrada 10/2007.
Autor:




Nejčtenější

Gramofon G3 ClassiC z habru. Krása a struktura tohoto českého dřeva autory...
Gramofon slouží v interiéru jako socha aneb terapie vinylovou deskou

Dokonalý zvuk a krása jako přidaná hodnota reprezentují výrobky rodinné firmy 440 Audio, kterou založil Tomáš Jiráček. Zejména nová řada gramofonů Art působí v...  celý článek

Na ulici hledí strohá betonová fasáda, s černým vchodem a rámem balkonu.
Zepředu nic moc. Zezadu neuvěřitelný dům pro rodinu plný překvapení

Pařížský domek si hraje s okolím. Za skromnou uliční fasádou se skrývá přívětivé nádvoří a s ním překvapení, rodinný městský dům pokračuje dalším, větším a...  celý článek

Na začátku každého nového dne najdou majitelé chytré pračky své prádlo čisté,...
Chytrá pračka vypere i vyžehlí. Návrhářka se inspirovala toustovačem

Designérka Jiyeun Yoonová z Jižní Koreje přišla s úžasným nápadem. Navrhla chytrou pračku Pop-Up Laundry, která dokáže prádlo vyprat a rovnou jej i vyžehlí.   celý článek

Konstrukce domu, postavená na železobetonové základové desce, je z...
Svépomocí si postavil pasivní dům plný technických vychytávek

Majitelé si přáli pasivní dům, ale zároveň nechtěli slevit ze svých požadavků na funkční i estetické prvky, které se s pasivními standardy právě neslučují,...  celý článek

Willstonovo studio
Američané dodnes bydlí rádi v „perníkových“ chaloupkách s pavučinami

Perníková chaloupka z klasické hororového příběhu o Jeníčkovi a Mařence, kdy sourozenci uváznou v hlubokém lese uvězněni v bizardním domě, se stala základem...  celý článek

Další z rubriky

Kromě „hlavního“ domu si nechala rodina postavit i saunový domek a také dům pro...
Recept na stres z práce? Víkendový dům v lese s výhledem na jezero

Srubový dům si nechal postavit úspěšný helsinský manažer Tuomas na venkově, aby mohl se svoji rodinou trávit volné chvíle v přírodě. Pojal jej pouze jako druhé...  celý článek

V Tower na pražské Pankráci (stav v lednu 2017)
Z původního Véčka na Pankráci zbyl jen obrys, říká Martin Jaroš

Nálepce pan Véčko se brání s tím, že na výstavbě nejvyššího a prvního českého obytného mrakodrapu na pražské Pankráci se podílí tým lidí. Martin Jaroš,...  celý článek

Hanspaulka je taková vesnice. Ve zdejších domcích žijí už několikáté generace...
Pražská Hanspaulka má nádherné parky, honosné vily, svěží vzduch a klid

Vilová oblast na okraji Dejvic měla vždycky pověst luxusní lokality. Okázalé domy si tu budovali politici, filmové hvězdy i známí umělci. Zdejší atmosféra je...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.