Dům z roku 1913 je posledním v řadě třípatrového bloku řadových domů v klidné ulici pražských Střešovic. Do rohu zahradní zdi je zabudována kaplička, ozdoba malé zahrádky. Tmavý nevyužívaný dvorek změnil tvář díky architektce Markétě Smrčkové. Ta spolu s kolegy z ateliéru Lennox přetvořila přízemní byt v domě pro potřeby své čtyřčlenné rodiny.
Postaru to nešlo
Původní byt měl, jak bylo před sto lety zvykem, dva parádní pokoje směrem do ulice, uprostřed bytu malou předsíňku s ještě menším záchodem a koupelnou. Kuchyň ústila oknem do dvorku utopeného pod vysokou zdí vyvýšené komunikace ve svahu.
Předsíň je v tomto bytě obytnou místností. Slouží ke hrám dětí, jsou zde dokonce umístěna krbová kamna.
Vyjít se sem dalo jen z domovní chodby, nikoliv z bytu. Před několika lety Markéta Smrčková a její kolegové dům rozšířili o přístavbu do tohoto dvora a využívali ji jako ateliér. Původních 65 m2 se tak navýšilo o dalších pětadvacet. Potřebám mladé rodiny však nevyhovovala zejména dispozice.
Chybělo zde potřebné zázemí a úložné prostory, WC a koupelna byly příliš malé a tmavé, stejně jako vstupní předsíň. Byt navíc potřeboval celkovou rekonstrukci: prkenné podlahy byly položeny na štěrku přímo na terénu, stropy v koupelně byly prohnilé, nutná byla instalace nových rozvodů...
Hrátky s dispozicí a světlem
Zdálo by se, že prosvětlit střed bytu, ve kterém je tmavá předsíň, bude nemožný úkol. Od záměru přivést do bytu více světla a získat chybějící zázemí však neodradila architekty ani nosná zeď předsíňky.
Obývací pokoj je zároveň pracovnou. Výškové členění umožnilo vytvořit místa pro děti u společného pracovního stolu.
"Přemýšleli jsme, jak co nejvíce otevřít dispozici. Nakonec jsme ji hodně otočili a podařilo se nám propojit východní a západní stranu napříč celým bytem," vysvětluje Markéta Smrčková. Znamenalo to zbourat část nosné zdi a nahradit ji překladem, předsíň prodloužit do pokoje a zkrátit tak dětský pokoj. Zároveň jej ale rozšířili na úkor ložnice. Získali tím prostor na zvětšení koupelny a WC.
A podařilo se to, co je na tomto bytě obzvlášť sympatické: předsíň se stala součástí obytného prostoru. Kdykoliv ji mohou uzavřít posuvné dveře, či spíše stěny, ale obyvatelé bytu tuto možnost příliš nevyužívají.
"Nejsme zvyklí zavírat dveře, žijeme rádi v otevřeném prostoru," říká architektka. Začlenění předsíně do obytné části bytu podtrhují sem umístěná krbová kamna či dětská houpačka.
Dalším fíglem, který dovoluje světlu vstoupit hluboko do bytu, je posazení dostavěné místnosti níže pod úroveň bytu. Nad její střechou tím vzniklo místo pro vybudování dlouhého pásového okna, které se táhne pod stropem kuchyně. "Takto máme v bytě celý den slunce, ráno východní, které prosvítí celou chodbu, večer zase západní z okna v kuchyni," říká Markéta Smrčková.
Dostavěná místnost několikanásobně zhodnotila tmavý nevyužívaný dvorek: slouží jako obývací pokoj, pracovna a rozšířila i plochu zahrady. Kryje ji totiž zelená střecha osázená rozchodníky a květinami. Jako druhý obývací pokoj slouží od jara do podzimu terasa, která spojuje tuto místnost se zahradou.
Ani umělé osvětlení nápaditostí nepokulhává za řešením světelných poměrů v bytě. Zajímavě působí zářivky ukryté v kapsách sádrokartonu ve stropě předsíně či v koupelně, kde pás světel vytváří dojem, jakoby tudy přicházelo denní světlo.
Okno pod stropem z kuchyně přivádí do bytu západní světlo, v létě pak zdobí rozkvetlými kopretinami a rozchodníky.
Neobvyklá jsou hlavní svítidla v pokojích a kuchyni. Vyrobil je elektrikář Milan Brabec ze zářivek a plastové trubky. Paní domu neví, k čemu vlastně měla původně sloužit, ale jako "lustr" se osvědčuje náramně.
Kouzla s překližkou
Dominantním prvkem celého interiéru je obyčejná stavební překližka. Setkáme se s ní na úvraťových pivotových dveřích ložnice, koupelny a záchodu, poličkách ve všech místnostech, dvířkách kuchyňských skříněk i na pracovních deskách v kuchyni a pracovně.
"Chtěli jsme co nejlevnější syrové materiály. Smrková překližka je sice měkká, ale snadno se opraví, přebrousí a nalakuje vodou ředitelným lakem. Nevadí nám ani výraznější kresba, suky, ba naopak," říká Markéta Smrčková.
"Se stavební překližkou je práce obtížnější, není skladována jako nábytkářská, proto nebývá zcela rovná a dále pracuje. Výborně se hodí na police a všude tam, kde je pevně uchycená. U dveří je lepena z obou stran na smrkový rám." Všechny truhlářské práce v bytě jsou dílem Jana Krále.
Pracovna je zapuštěna pod úroveň bytu, vstupuje se do ní po lávce ze smrkových prken, odkud se vychází také na terasu. Obě lávky slouží také jako úložné prostory.
Překližka výborně ladí se smrkovou podlahou, na kterou byla použita původní renovovaná prkna a byla doplněná novými. Stará prkna byla částečně ztrouchnivělá, vypouklá, přibíjená hřebíky. Jejich opětné využití proto nebylo snadné a ani neznamenalo výraznou finanční úsporu. "Jen nám jich bylo líto, a hlavně se nám líbila a nechtěli jsme je jen tak zahodit."
Stěna, dveře, nebo skříň?
V bytě se nesetkáte s klasickými křídlovými dveřmi. Buď jsou zde použity úvraťové dveře, které se zavírají do skrytých rámů, nebo posuvné stěny zavěšené na kolejnicích, které často slouží jak k oddělení místností, tak jako dveře od úložných prostorů zároveň. Jediným posunutím se tak uklidí v kuchyni, za posuvnou zdí se skryje například i lednička.
Vizitka bytuNávrh: Lennox architekti |
Posuvné stěny tvoří smrkové rámy obložené MDF deskami, povětšinou natřenými bílou omyvatelnou fasádní barvou, aby vyvolávaly dojem zdi. V dětském pokoji je dveřová stěna zároveň tabulí – je po celé ploše natřena černou tabulovou barvou.
Stěna mezi ložnicí a dětským pokojem představuje zároveň skříň z poloviny přístupnou z dětského pokoje, z poloviny z ložnice, a jak jinak, uzavíratelnou posuvnými dveřmi.
Chloubou malé zahrádky je kaplička vrostlá do zdi zahrady. Pohled na ni, pískoviště a kapitánský můstek si mohou obyvatelé bytu vychutnávat z terasy před přístavbou. Navrhla ji zahradní architektka Radka Šimková, spolu s úpravami zahrady k volnějšímu přirozenějšímu řešení namísto přesně ohraničených záhonů.
"Klasické nízké dveře se zárubněmi příliš rozdělují prostor. My jsme potřebovali interiér co nejvíce zklidnit a sjednotit," vysvětluje architektka. "V našich zakázkách a stejně tak i tady je naším cílem vyřešit interiér stavebně a vestavěnými prvky tak, aby byl připraven k bydlení a nemusel se teprve vytvářet pomocí kusového nábytku. Aby stačilo jen dokoupit stůl a třeba krásnou lampu."
Lennox architektiIng. arch. Markéta Smrčková, Ing. arch. Jindřich Starý, Tomáš Starý "Pro nás je důležité využít potenciálu, který nabízí samotný prostor. Pracujeme proto v prvé řadě se světlem, snažíme se vyřešit dispozici bytu nebo domu tak, aby byl obyvatelný již sám o sobě. Jde nám o funkčnost prostoru, nikoliv vytvářet design pro design." Vybrané soutěže Vybrané realizace 2003 – Půdní vestavba, Destinové, Praha 5 Výstavy |
