Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rizika rekonstrukce bytu a domu. Sedm nejčastějších problémů

  1:00aktualizováno  1:00
Opravou domu či bytu se dá hodně vylepšit, ale také pokazit. Z některých činností, které lidé dnes často provádějí při rekonstrukcích, mohou plynout vážná rizika. Odborníci pro magazín DOMA DNES vytipovali sedm nejčastějších problémů.

Bourat příčky se nesmí bezmyšlenkovitě. Odstrašující příklad je kruhový otvor, který ohrozil statiku domu. | foto: ČKAIT

Někdy v dobré víře, ale většinou kvůli nedodržení předpisů nebo snaze přespříliš ušetřit si lidé při rekonstrukcích mohou zadělat na vážné problémy. Ty často hrozí i při renovacích bytů a celých panelových domů, při bourání starých střech či ventilačních potrubí nebo při zasklívání balkonů a lodžií. Vyplývá to ze zkušeností renomovaných odborníků z České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT).

1.Nová okna bez úpravy větrání a bez rady odborníka

Je to velmi častá potíž v domech, kde se vyměňovala okna za nová. Když se venku ochladí na nulu, či ještě víc, začne se srážet pára na dolní části skla kolem rámu. Čím je větší zima, tím více páry kondenzuje, někdy třeba i do půle oken. Voda se objevuje i kolem okenních závěsů nebo celé spodní části rámu. Sražené kapky stékají dolů, vytvářejí nevzhledné mapy na zdi, kaluže na parapetu a časem se objeví také plísně v okolí oken.

Mohlo by vás zajímat

Sháníte nový, kvalitnější byt? Vyberte si ze široké nabídky bytů všech velikostí po celé ČR na Reality.iDNES.cz.

Někdy nepomáhá častější větrání ani mikroventilace. Bující plísně pak vytvářejí nezdravé prostředí, oslabují imunitu obyvatel a podporují u nich vznik alergií. V domech s trámovými konstrukcemi navíc hrozí, že začnou uhnívat záhlaví trámů a strop či jiná konstrukce se může zřítit. Vyšší riziko je zvláště v bytech s plynovými spotřebiči. U dřevěných oken může také dlouhodobé vystavení vlhkosti zkrátit životnost rámů.

Základ problému je společný. "Okna se rosí proto, že povrchová teplota skel nebo rámu okna na interiérové straně klesne pod teplotu rosného bodu a vodní pára obsažená ve vzduchu začne na chladné ploše kondenzovat," popisuje Karel Vaverka, autorizovaný inspektor a člen představenstva ČKAIT.

Příčin může být několik. Někdy jsou na vině radiátory či přímotopy s malým výkonem nebo na špatném místě. "Otopná tělesa je dobré instalovat pod okny. Proudící teplý vzduch ohřívá sklo, zvyšuje jeho povrchovou teplotu a snižuje riziko kondenzace," radí Karel Vaverka.

Když vyměníte okna, je nutné změnit i režim větrání.
Známo je už několik havárií, kdy rámy neudržely zasklení a to se zřítilo na zem.

Když vyměníte okna, je nutné změnit i režim větrání.

Rosení mohou zvyšovat také interiérové horizontální žaluzie, které brání přístupu teplého vzduchu ke sklu okna. To je asi nejsnáze odstranitelné. Úskalím bývá často i nedostatečné větrání, kdy se v bytě dlouhodobě udržuje vyšší vlhkost než normových 50 procent. A chyba může být i přímo v oknechm když mají parametry horší, než udává norma, anebo jsou špatně nainstalovaná. Požadovaná hodnota prostupnosti tepla Uw je 1,5 W/m². K, doporučená je 1,2 W/m². K.

Když už nesnáz nastane, pomůže zajištění intenzivnějšího větrání a ohřívání oken. Dobré je třeba pořídit si vlhkoměr a relativní vlhkost se snažit udržovat pod 50 procenty. Na místě je prověřit vhodnost instalace a výkon topných těles, stejně jako kvalitu oken a jejich montáže. Počítejte však s tím, že napravovat takové chyby je obvykle nákladné a znamená to další stavební úpravy.

Proto je lepší se rizika vyvarovat. Odborníci doporučují současně s výměnou oken nechat upravit i systém větrání v domě. Ideálně v bytech instalovat vzduchotechniku s nuceným větráním a případně i rekuperací tepla. Vysoká šance, že se okna rosit nebudou, je při výměně podle projektu podepsaného autorizovaným inženýrem.

2.Problematické nové balkony a předsazené lodžie

Aby byl dům opravdu jako nový, současně se zateplením se u paneláků obvykle upravují i balkony. Zvláště v posledních deseti letech se původní zavěšené nebo konzolové balkony často nahrazují předsazenými lodžiemi. Ty jsou uložené na samostatných základech, nebo zavěšené na nosných konstrukcích. "Mnohé z těchto systémů však vykazují závažné vady," upozorňuje Karel Vaverka.

Podle Karla Vaverky balkony instalované místo těch starých často nedodržují normy pro bezpečnost a požární odolnost. "Alarmující jsou chybějící statické posudky či certifikáty u některých balkonových konstrukcí. Stává se, že renomovaný statik vypracuje správné řešení, které se pak ale bez jeho vědomí opakuje na jiných domech. Spoje nosných prvků vykazují nedokončení svarů či oslabení materiálu, jsou málo zajištěné proti korozi," varuje Vaverka. U většiny balkonů je například mezi podlahou či zábradlím a fasádou příliš široká spára, takže ohrožuje bezpečnost lidí na balkonech i pod nimi. Pod hliníkovou podlahou, kde se udržuje vlhkost, mohou navíc části ocelové konstrukce, včetně nosného táhla, korodovat.

Nejen u starých, ale i u nových balkonů mohou korodovat nosné prvky.

Nejen u starých, ale i u nových balkonů mohou korodovat nosné prvky.

Betonové prefabrikované lodžie se zas ukládají na sebe po jednotlivých patrech a kotví do stěn domu, čímž se stabilizují. Vzniká tím jakási věž připevněná ke zdi domu. Jak upozorňuje Karel Vaverka, při jejich výrobě a instalaci se mnohdy málo přihlíží k problému roztažnosti materiálů.

U izolovaného domu teploty, jimž jsou vystavené vnější stěny pod izolací, kolísají během roku jen asi o pět stupňů. U nezateplených lodžií však může být tento rozdíl až 80 stupňů. Lodžie se tedy roztahují a smršťují daleko víc než stěna, na které jsou připevněné.

"Teplotní roztažnost konstrukce na sebe položených lodžií je v případě osmipodlažního domu asi 25 milimetrů, v případě dvanáctipodlažního domu 35 milimetrů. Existuje riziko, že na tuto hodnotu dilatace nejsou všechny lodžie navrženy ani provedeny," varuje Vaverka. Pak hrozí, že se kotvení v jednotlivých patrech může deformovat a jeho porušení ohrozí stabilitu celé lodžiové věže. Problémem je i to, že základy pod lodžiemi mají jiný průběh sedání, než je tomu u původního domu.

Kvůli všem těmto poruchám hrozí vznik trhlin v panelech, kvůli kterým bude beton degradovat. Stejně tak mohou rezavět odhalené ocelové vnitřní výztuže panelů. Navíc hrozí koroze i u konstrukce samotných lodžií a jejich kotvení do stěny.

Laik se v těchto věcech bude asi těžko orientovat. O tom, které konstrukce problematické nejsou, je proto dobré se poradit u ČKAIT.

3.Neodborné zásahy do statiky i panelových domů

Stěna má jen 14 centimetrů, tak to bude jen příčka. Když do ní prorazíme dveře, nic nehrozí. Podobně občas přemýšlejí majitelé panelových bytů, nebo i přizvaní zedníci. Stavební povolení, projekt a posouzení statikem není levné, stojí i přes 10 tisíc korun. Odborníků, kteří to dělají, není moc a mohou být vytížení. A tak lidé vezmou sbíječku, a aniž by se někoho ptali, otvor do zdi prorazí.

CO JE ČKAIT

Karel Vaverka, autorizovaný inspektor, člen představenstva ČKAIT

Karel Vaverka, autorizovaný inspektor, člen představenstva ČKAIT

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě je veřejnoprávní organizace zřízená zákonem, která sdružuje více než 29 tisíc projektantů, stavbyvedoucích a dalších odborníků na stavební problematiku. Ti ke své práci potřebují autorizaci, již vydává právě ČKAIT. Své odborné úkony potvrzují kulatým razítkem se státním znakem. Na webových stránkách www.ckait.cz je možné najít i seznam autorizovaných osob členěný podle zaměření a regionů. Snadno si tak ve svém okolí najdete statika, projektanta, energetického experta, technický dozor i jiného odborníka, který se může věnovat vaší stavbě.

Přitom 14centimetrové stěny bývají v panelácích nosné. Hned se nemusí stát nic. Možná vám vynadají sousedi za hluk a objeví se drobné trhliny v malbě. Nepříjemnost se však může projevit v budoucnu. Jakmile se podobných zásahů sejde v domě víc, konstrukce se začne pohybovat a může se i zřítit. A když nastane nešťastná událost, jako výbuch plynu v některém z bytů, místo stěn jen v tomto bytě může spadnout celý dům.

Podle zkušeností odborníků se lidé dopouštějí řady podobných chyb. "Při navrhování úprav panelových domů se často používají postupy obvyklé v technologiích zděné výstavby. Ty ale nejsou vždy vhodné pro technologie velkorozměrných panelů, které se chovají odlišně," popisuje statik Jaromír Vrba, předseda dozorčí rady ČKAIT.

Matoucí je malá tloušťka stěn, přičemž nosnou funkci může mít většina z nich. Jsou také známy případy, kdy zedníci do panelů vyřezávají drážky pro elektroinstalace. Mohou tím přerušit ocelové výztuže v betonu, což je zvlášť nebezpečné u stropů. Panely jsou tuhé, ale křehké. A při bourání není vhodné používat sbíječky. "Bourací kladiva negativně přenášejí chvění i do vzdálenějších oblastí od zřizovaných otvorů. Je zapotřebí provádět otvory metodou řezání," vysvětluje Jaromír Vrba.

Někdy jeden zásah může přímo ohrozit celou stavbu. Profesor Alois Materna, odborník na statiku, zaznamenal případ, kdy majitelka bytu inspirovaná nějakým designovým časopisem nechala do nosné zdi ve svém panelovém bytě vybourat kruhový otvor v průměru asi dva metry. Nad ní přitom byla ještě čtyři obydlená patra. Zřejmě se pak svého nápadu zalekla a obrátila se na statika. "Počítal jsem to rychle přes noc a naštěstí mi vyšlo, že krátkodobě se ta konstrukce udrží. Nakonec tam otvor mohl zůstat, ale museli jsme sehnat speciální výztuže," popisuje statik Materna.

Když si někdo na úpravu bytu najme interiérové studio, na rozdíl od architektů není jisté, zda bude spolupracovat se statikem. Jednoduše posoudit, které zdi jsou nosné, je přitom složité. V Česku existuje 67 variant konstrukcí panelových domů, a zatím není žádná databáze, která by je podrobně popisovala. I pro projektanta je často problém sehnat dokumentaci ke konkrétnímu domu. Řada archivů, které je shromažďovaly, totiž zanikla. Jediná šance, jak se nesplést, je tedy posudek statika. A také pochopení sousedů v okolních bytech, že ho pustí nahlédnout do bytu.

Známo je už několik havárií, kdy rámy neudržely zasklení a to se zřítilo na zem.

Známo je už několik havárií, kdy rámy neudržely zasklení a to se zřítilo na zem.

Ani to však nemusí vždy stačit. Místopředseda ČKAIT Robert Špalek zaznamenal situaci, kdy stavební firma dostala projekt již odsouhlasený statikem a stavebním úřadem. Měla prorazit třímetrový otvor do štítové stěny panelového domu. "Firmě se to nezdálo, a tak se obrátila na nás. Ukázalo se, že by se několik pater nad zásahem mohlo zřítit," popisuje Robert Špalek.

Je to příklad, že zatímco některé stavební úřady jsou hodně přísné, jiné zas někdy až příliš shovívavé.

Podle Špalka úpravy panelových domů také často posuzují lidé, kteří sice mají razítko, ale problému dostatečně nerozumí. Protože je nouze o zakázky, statici berou vše. Když někdo posouzení nabízí za pouhých 500 korun a aniž by problém zkoumal, odsouhlasí ho s tím, že úpravy dům nepřitíží, není to dobře odvedená práce. "Proto doporučujeme zájemcům o úpravy bytů v panelových domech, aby se obraceli na naše oblastní kanceláře. Mohou jim pomoci s výběrem odborně prověřených projektantů," říká Robert Špalek.

Když se rekonstruuje celý panelový dům, jeho statická pevnost se dá zvýšit. Tak jako fungují obruče u sudu, lze konstrukce stropů stáhnout ocelovými pruty. Většina lidí to ovšem zatím nedělá, protože to stojí peníze.

4.Riziko pádu zasklení z lodžií panelových domů

Zasklená lodžie nebo balkon znamená výhody. Omezí tepelné ztráty a z balkonu se stane něco jako další místnost. I tady však může nastat potíž. Podle Karla Vaverky existuje riziko, že projektanti ani dodavatelé zasklívacích systémů neznají platnou normu na zatížení větrem a nepracují podle ní. Přitom dnes fouká víc než před lety, kdy platila starší norma.

"Již nastaly havárie, při kterých obvodové rámy neudržely skleněné výplně a ty se zřítily na zem. Proto je nutné provést revizi u již hotových osazení a navrhnout metodiku zasklívání, která bude respektovat uvedenou normu," říká Karel Vaverka.

Dodává, že nová zábradlí balkonů a lodžií často nesplňují předepsanou zkoušku na průraz ani předepsanou stabilitu konstrukce zábradlí a jeho kotvení. Kdo tedy chce mít jistotu, zda u jeho zasklení také nehrozí pád skla, měl by vyžadovat příslušné certifikáty dodavatele a na posouzení si přizvat autorizovaného odborníka.

5.Foukaná izolace v dutině ploché střechy

Izolace v podobě celulózy či skelných vláken se foukáním dostane do každé dutiny. Zateplit se tak dají stropy a střechy i bez stavebních úprav. Izolace se dostane i tam, kde by se jinak zateplovala jen těžko. Ne každá dutina je však k vyplňování vhodná. Problematické to může být u plochých střech rodinných domů, které jsou složené ze dvou plášťů oddělených vzduchovou mezerou.

Dutina je mezi dvěma plášti záměrně. Slouží k odvětrání vodní páry, která prochází stropem z interiérů. "Za rok se zde shromáždí litry vody, který je nutno odvést," podotýká Karel Vaverka.

Horní plášť se střešní krytinou bývá dřevěný. Když se dutina uzavře a přestane větrat, dřevo začne vlhnout a hnít. Kondenzovaná voda ze dřeva začne odkapávat i do izolace, u níž se tím sníží zateplovací schopnost. Proces pokračuje, až se horní dřevěná vrstva rozpadne. Řešením je hlavně vyvarovat se této chyby. Buď je nutné zachovat větrání vzduchové mezery, nebo střechu nově navrhnout jako jednoplášťovou. Kdo už izolaci na místo instaloval, měl by se obrátit na autorizovaného odborníka. Řešení existuje několik, například instalace parozábran.

6.Ohrožení zdraví při likvidaci azbeztu

Od třicátých až do začátku devadesátých let minulého století platil azbest za téměř zázračný stavební materiál. Vlákna jsou mimořádně odolná vysokým teplotám, pevná a elektricky nevodivá. Proto se azbest uplatnil jako tepelná izolace a protipožární ochrana, v elektrických izolacích i jiných stavebních výrobcích.

Nejrozšířenější byl zřejmě jako součásti cementových střešních krytin eternit a beronit. Ale používal se i na izolace dřevostaveb, takzvaných okálů, stejně jako na vzduchotechniku, kanalizační potrubí, ochranu sporáků nebo elektroinstalaci v bytových domech. V letech 1975-1990 se do Československa dováželo 40 až 50 tisíc tun azbestu ročně.

Později se ovšem ukázalo, že azbest je zdravotně velmi závadný. Jeho záludnost spočívá v tom, že nemoci jím způsobené se projeví se zpožděním až několika desítek let. Při delším působení se azbestová vlákna ukládají v plicích a už v nich zůstanou. A onemocnění jsou fatální, patří k nim rakovina plic či pohrudnice.

Pokud je azbestový výrobek neporušený, může být ve vašem okolí celý život a žádné problémy vám nezpůsobí. Riziko však nastává při rekonstrukcích, když se tyto výrobky likvidují, nebo se do nich jinak zasahuje. Týká se to především oprav či bourání okálů, likvidací lehkých střešních krytin, někdy také rekonstrukcí panelákových jader a stoupaček.

Před rekonstrukcí by se v místech, kde je riziko azbestu, měl dělat stavební průzkum. Tato povinnost platí od roku 2007. Jestliže se azbest prokáže, měla by ho ideálně likvidovat specializovaná firma. Práce se ohlašuje na hygienické stanici a odpad se vozí na vybrané skládky.

"Není stanovený jednoznačný postup, ale případná rizika spjatá s nekvalitně provedeným průzkumem jdou vždy na vrub projektanta," tvrdí Karel Vaverka. V malém množství lze azbest odvézt na skládku i svépomocí, je však potřeba výrobky dobře zabalit a zabránit možnosti, aby se šířil azbestový prach. Sami nelikvidujte azbestové výrobky přímo nad hlavou, nesahejte na ně holou rukou. Když s nimi budete manipulovat, navlhčete je, aby se z nich neprášilo.

7.Přetížení ploché střechy kvůli solárním panelům

Instalace solárních kolektorů nebo fotovoltaických panelů na ploché střeše rodinného domu vypadá jako jednoduchá záležitost. Když se podaří vyřešit ukotvení tak, aby se neporušila hydroizolace, zdá se, že je vše v pořádku. Jak ovšem upozorňuje Karel Vaverka, je to nebezpečný omyl.

Velký nepřítel plochých střech, na kterých se vyskytují kolektory a další panely, je podle něj sníh, menší také vítr. "Ulehlý sníh má při výšce půl metrů hmotnost 200 kilo na metr čtvereční, čerstvý při výšce 1,2 metru 120 kilo na metr čtvereční. Právě takové vrstvy sněhu mohou na střeše vzniknout díky navátí sněhu mezi panely kolektorů. Na dodatečné zatížení však nejsou ploché střechy navrhovány," vysvětluje Vaverka.

Na tak malé střechy není nutné stavební povolení, takže na nebezpečí nemůže upozornit ani stavební úřad. Je však na místě před instalací solárních panelů či kolektorů na plochou střechu přizvat statika, aby se k tomu vyjádřil, ověřil konstrukci a případně navrhl správné řešení.

Autor:




Nejčtenější

Nová koupelna je mnohem světlejší a působí elegantně.
Za tři dny a čtyři tisíce korun proměnila starou koupelnu k nepoznání

Barbora se vrhla na proměnu koupelny, která byla celá obložena dlaždicemi zvanými kůže. Ty prostoru vládly téměř 30 let. Byly na podlaze, vaně i všech stěnách...  celý článek

Nadzemní dráha vede šestým až osmým patrem domu.
Vlak jede středem 19patrového bytového domu. Obyvatelé jsou nadšeni

V Čchung-čchingu na jihovýchodě Číny vyřešili nadzemní dráhu po svém. Nezastavil je ani dům o 19 patrech stojící v cestě a vlakovou tratí ho prostě...  celý článek

Lamely z kvalitního kompozitu mívají záruku až 25 let. Nevadí jim ani výkyvy
Podvodníci falšují i materiál na terasy. Jak nenarazit

Jaro, slunce, pohoda. Kdo má dům, užívá si ji hlavně na zahradě a pak také na terase u domu. Při jejím pořizování je třeba zvážit výběr materiálů i ochotu...  celý článek

Dřevěné dubové podlahy jsou příjemné na dotek i na pohled. Konferenční stolky...
Byt v podkroví, kde nejdražším kouskem je sporák. Manžel rád vaří

Klára s manželem mají rádi město s kavárnami, divadly a místy, kam lze zajít s dětmi. Proto když se naskytla možnost koupit podkrovní byt s terasou v...  celý článek

Kodaňská číslo 41: neobaroko, průčelí s věží s neorenesančním štítem a gotickou...
Noblesní Vršovice nejsou falešné Vinohrady. Čtvrť má velkoměstský šarm

Kodaňská ulice v pražských Vršovicích vytváří širokou a krásnou promenádu s velkoměstským rozletem a elegancí. Najdeme tu přepychové činžovní domy ze začátku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.