Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rekonstrukce staré vily dopadla skvěle. Použilo se vše, co bylo možné

  1:00aktualizováno  1:00
Je to skoro zázrak. Mezi spoustou téměř systematicky ničených industriálních památek se rozhodne pár mladých mužů nejen zachránit, ale hlavně vrátit do života starou továrnu i vilu původního majitele. Architektům ze studia Mjölk architekti se povedla v Jihlavě parádní věc.

Sezení ve vstupní hale | foto: Alexandr Dobrovodský

Samozřejmě důležitý je klient. Zatímco řada majitelů starých továren je nechá "takticky" zchátrat, aby je následně bylo prostě nutné zbourat (stačí si připomenout z poslední doby demolici tovární budovy Slezanu ve Frýdku-Místku), v tomto případě se majitel rozhodl jít jinou cestou.

Oslovil mladé tvůrce z libereckého studia Mjölk architekti, aby připravila vše, od studie až po projektovou dokumentaci včetně dílenské pro výrobu interiérových prvků. Nešel do neznáma, právě liberečtí "mlíčňáci" mu navrhli jeho rodinný dům (mjölk totiž znamená ve švédštině mléko).

Vstupní branka do areálu se starými ampliony předělanými na osvětlení

Vstupní branka do areálu se starými ampliony předělanými na osvětlení

Rekonstrukce části průmyslového areálu Jihlavan tak začala projektem na podzim 2011.

"Protože bylo možné získat evropské dotace, měl celý přípravný proces velmi rychlý spád. Stavba trvala od vydání stavebního povolení dvanáct měsíců, včetně vybavení interiéru námi navrženým nábytkem. Kolaudace proběhla po dvou letech od první schůzky nad studií, což je u projektu takového měřítka nejen úspěchem, ale také naplněním původního plánu," popisují architekti.

Co se stavbou z roku 1912

Může se hodit

Také chcete bydlet originálně? Vyberte si svoje nové bydlení na Reality.iDNES.cz.

Před architekty stál industriální objekt, původně vila z roku 1912 s přilehlými výrobními a skladovými prostory v areálu firmy Jihlavan nedaleko centra Jihlavy.

Stav objektu? Velmi špatný. "Kvality staré vily s výrobní halou byly zaneseny mnoha vrstvami z dob, kdy patřila do areálu továrny na výrobu leteckých součástek. Základním principem rekonstrukce bylo nalezení starých skrytých kvalit a jejich doplnění současným designem tak, aby komplex vyhovoval provozu moderní administrativní budovy a školicího centra," vysvětlují architekti.

Teprve po "odstrojení" všech vrstev sádrokartonů, omítek a starých koberců se začaly objevovat zbytky původních materiálů, které stálo zato "oživit". Vše se řešilo takříkajíc za pochodu, vždy se objevilo něco nového, či spíše přesněji starého, kdy bylo nutné se rozhodnout: zachovat, nebo nahradit novým?

Rozhodnutí končila zpravidla stejně: vše, co bylo možné opět použít, zůstalo. "Betonový strop a sloupy staré výrobní haly jsme nechali opískovat, industriální lampy visí repasované v interiéru a z původních dřevěných podlah je nový nábytek. Interiér není skanzenem starého železa, všechny původní artefakty opět ožily ať už původní, či novou funkcí," konstatují autoři projektu. A právem s hrdostí.

Sezení ve vstupní hale

Sezení ve vstupní hale

Kvalita není zadarmo

Samotné stavební zásahy a rekonstrukce by však nestačily. Aby projekt skutečně "ožil", bylo třeba navrhnout více než dvě desítky nových interiérových prvků.

"Designovali jsme několik stolů, knihovny i lustry. Dokončení kompletní vize návrhu je pro architekta nejlepší referencí. Klienti požadující tuto službu by si měli uvědomit, že se tato přidaná hodnota komplexního designu pozitivně odrazí v homogenitě samotného návrhu a užitné hodnotě stavby jako celku," tvrdí architekti ze studia Mjölk.

Neváhali dokonce zorganizovat soutěž, které se zúčastnilo kolem dvaceti umělců, grafiků i architektů. Tak například vznikla výtvarná instalace simulující atmosférické jevy od Richarda Loskota ve vstupní lobby.

Jednací místnost s knihovnou

Jednací místnost s knihovnou

Recepce s bočními vstupy na toalety

Recepce s bočními vstupy na toalety

Pokud si někdo stěžuje, že není možné dosáhnout na pomoc z evropských fondů, je možné, že nejde cestou, která by mu mohla pomoci. I v Jihlavě původní plán nevyšel, protože finanční podpora pro školící centrum pro kvalifikaci techniků strojů na vstřikování plastů už nebyla možná, peníze v příslušném fondu již došly.

"Dotační cíl se měnil v poslední chvíli na program Nemovitosti/dílna pro opravování, testovaní a upgradeování tvarovacích strojů. Svým zaměřením na brownfieldy přesně naplňuje funkční podstatu areálu," vysvětlují architekti. Projektanti i zadavatel naštěstí zvládli náročný časový harmonogram, který dotační program vyžadoval.

"Naštěstí je klient vynikající projektový manažer, který dokázal ustát všechny problémy, které byly se samotnou stavbou spojené," chválí architekti vzájemnou spolupráci.

Hlavní vstup přes lávku

Hlavní vstup přes lávku

Proměna areálu

Pro pěší byl vytvořen vstup brankou ze Znojemské ulice, na které jsou schránky navržené ze zrezivělého plechu. Osvětlení zabezpečují lampy vyrobené ze starých hlásných reproduktorů, tedy žádné drahé nerezové doplňky.

Základní údaje

Architekt a projektant: Mjölk architekti
Generální dodavatel: Sebapol, s. r. o.
Dodavatel interiérových prvků: Alois Šuhaj truhlářství
Doba výstavby: 12 měsíců
Kolaudace: červenec 2013
Užitná plocha: 1300 m2
Rozpočet: 16 milionů Kč

Vjezd do areálu pak zajišťuje automatická brána, kryté parkování funkčně navazuje na vjezd. Garáže vznikly redukcí a úpravou původní ocelové haly. Do budovy se vstupuje po lávce přemosťující původní nájezdovou rampu k průjezdu.

Vstupní lobby s recepcí tvoří zároveň "křižovatku" jednotlivých provozů, a také multifunkční setkávací prostor. Vstupní prostor sousedí prosklenou stěnou se školicí halou, takže lze vidět přímo proces vstřikování plastů. Lobby oživuje světelná instalace od Richarda Loskota.

Kanceláře firmy

Kanceláře firmy

Dále na vstupní halu navazují toalety, jednací místnost a kanceláře. Zasklené přemostění průjezdu propojilo dříve oddělené prostory. Ve druhém podlaží vznikl vybouráním původních příček otevřený kancelářský prostor s návazností na nově přistavěný objem kuchyňky, venkovní kryté terasy a toalety. Druhé schodiště vede do podkroví.

Technické údaje

Vila: stávající zdivo CP, izolované EP, původní trámové stropy
Hala: stávající železobetonová konstrukce s výplňovým zdivem Porotherm, panely Kingspan s vnější fólií PVC
Střešní přístavba: dřevěná konstrukce, modřínová fasáda
Střechy: vila původní krov s nadkrokevním prkenným záklopem, izolací a plechovou střechou, hala stávající železobetonová konstrukce, izolace EP, PVC fólie, střešní přístavba dřevěná konstrukce, izolace minerální vatou a PVC fólie
Podlahy: technické a frekventované úseky leštěný beton, kanceláře dřevěná dubová podlaha, horní kuchyňka polyuretanová podlaha

Lustr vyrobený ze zrepasovaných industriálních lamp

Lustr vyrobený ze zrepasovaných industriálních lamp

Lustr vyrobený ze zářivek

Lustr vyrobený ze zářivek

Klient versus architekt

Netradiční rozhovor vedlo studio Mjölk se svým klientem:

Mjölk: Máro, můžeš nám říct, kdo jsi a co děláš?
Marek: Jsem úplně obyčejný člověk, který se ocitl ve správnou chvíli na správném místě. V dobách studií jsem začal spolupracovat s kanadskou firmou GN Thermoforming, která je výrobcem tvarovacích strojů na potravinářské plastové obaly. My se zabýváme poradenstvím a engineeringem po celé Evropě a na Blízkém východě.

Mjölk: Jak tě napadlo vrhnout se do tohohle projektu?
Marek: Náhoda. Původně jsme nechtěli takhle velký objekt. Poslední roky jsme hledali něco v centru Jihlavy, kam bychom umístili nové kanceláře. Pořád se nám ale nevedlo najít tu správnou "spící princeznu", kterou bychom probudili k životu.

Fotogalerie

Až náhoda pomohla. Trochu jsem se bál. Palmovka v sobě sice od začátku měla unikátní genius loci, ale zároveň to byla velká "barabizna". Z velikosti areálu mě předem bolely ruce i peněženka. Ale pak jsme dostali nápad.

Rozhodli jsme se splnit si dlouholetý sen a začít modernizovat staré tvarovací stroje a také začít trochu experimentovat s novými materiály a technologiemi. K tomu se zdála být vila s výrobní halou ideální.

Mjölk: Proč ses rozhodl spolupracovat s architekty?
Marek: Zvláštní otázka. Spíše nechápu lidi, kteří architekty nepoužívají. Každý se má držet svého fochu a dělat to, co umí. Pocházím z rodiny architektů a mám rád architekturu. Mám k tomuto oboru obrovský respekt, a tak jsem od začátku věděl, že chci na tomto projektu spolupracovat s profesionály, kteří mají svůj vlastní rukopis a budu si s nimi rozumět.

Mjölk: Proč jsi vybral nás?
Marek: Už jsem s jedním z vás pracoval na svém rodinném domě. Byla to parádní a úspěšná spolupráce. S Lukášem jsme velmi dobří přátelé. Trochu jsem se ale bál vybrat si na rekonstrukci Palmovky architekta, v jehož případě jsem ovlivněný osobním vztahem. Chtěl jsem toho nejlepšího.

Když jsem se ptal, zda byste měli zájem, byli jste sice nadšení, ale nějak jsem z vás nedokázal dostat kloudnou myšlenku, jak se s tím poperete. Pro jistotu jsem oslovil ještě dalšího renomovaného a velmi zkušeného architekta, aby mi nakreslil studii. Jak jste se to dozvěděli, dva dny a dvě noci jste pracovali na návrhu, který mě přesvědčil. Asi jste potřebovali zkrátka trochu hecnout. Najednou byla přede mnou studie a já věděl, že to je to, co chci mít.

Večerní pohled z ulice

Večerní pohled z ulice

Mjölk: Jsi spokojený s výsledkem naší práce?
Marek: Každý den, když přijedu do práce, nadechnu se a pořád nevěřím, že je to tak pěkný. Nedávno jsem byl u obvodní doktorky. Naměřila mi tep 59 a ptala se, jestli jsem sportovec, že mám tak nízký tep... Myslím, že jste mi jej někdy vyhnali mnohem výš. Občas jste byli na zabití. Promýšleli jsme spolu každý detail, každou maličkost, která dělá architekturu architekturou, a to je důvod, proč jsme společně dosáhli takového výsledku.

Nedávno jsem posílal fotky Palmovky jednomu partnerovi do Německa a ten mi napsal: nice, creative, refreshing, very good! Měl jsem velkou radost. Dosáhli jsme toho, co jsme všichni chtěli. Jít vlastní cestou, mít radost z toho, co vzniká, a postavit kvalitní architekturu.

Mjölk architekti

Dnes je jich pět: Jan Mach, Jan Vondrák, Daniel Baudis, Lukáš Holub a Daniel Rohan. Další pětici tvoří jejich tým. V letech 2008 až 2012 k nim patřili Pavel Nalezený a Jakub Adamec, kteří dnes "krouží po oběžné dráze bez mléka".

Architektonický ateliér spolužáků, kteří "ovládli první dekádu 21. století" na Fakultě umění a architektury Technické univerzity v Liberci, je založen na kreativitě, nevšedních nápadech a týmové spolupráci. Dnes má za sebou téměř 200 projektů, z nichž více než polovina se týká bydlení. V této oblasti mají Mjölk architekti také nejvíce realizací.

MJÖLK ARCHITEKTI: Jan Mach, Jan Vondrák, Daniel  Baudis, Lukáš Holub a Daniel Rohan

MJÖLK ARCHITEKTI: Jan Mach, Jan Vondrák, Daniel Baudis, Lukáš Holub a Daniel Rohan



Témata: Jihlava, Vysočina


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.