"V Austrálii jsme si s manželem a třemi syny zvykli na život v rodinném domě s rozlehlou zahradou. Do našeho pražského bytu jsme se už vrátit nechtěli. Začali jsme proto hledat na internetu a natrefili na usedlost Drtinu nedaleko Blatné," vypráví Veronika.
Kamarádka stavařka vše prohlídla, zkontrolovala a nafotila. Krov byl dobrý, statika také, do domu nezatékalo. Střecha byla sice stará, ale tašky se dají vyměnit. Usedlost působila zanedbaně, nebyla ale zchátralá, měla své kouzlo. Rodina bývalou formanskou hospodu koupila a vrhla se na rekonstrukci, která trvala tři roky.
Největší a hlavní místností v domě je bývalý hospodský sál
Začalo se obytnou částí, stodola a stáj musely počkat. Po roce se mohla rodina nastěhovat. Po dobu rekonstrukce bydlelo všech pět členů v malé chaloupce ve vedlejší vesnici. "Manžel dojížděl každý den do Prahy. Bylo to náročně období. Vším jsme se prokousávali sami. Inspiraci jsme hledali v knížkách."
Co šlo, to na domě zachovali. Podařilo se zachránit dveře, prožrané zárubně musely být nové. Okna byla prohnilá, proto je nahradily totožné repliky, ale s dvojsklem.
"Veškeré prvky na fasádě a kolem oken jsou původní. Nejsou to žádné naše nápady. V minulosti se naštěstí nic nezničilo," říká Veronika, která si přestavbu usedlosti vzala jako své zaměstnání. Ona i manžel jsou totiž profesí stavaři.
V repasovaných kamnech je možné péct a na plotně vařit. Používají se ale jen o Vánocích
Na starosti měla od každého řemesla jednoho řemeslníka, kterého kontrolovala a dirigovala. A měla štěstí. Všichni byli šikovní a pracovití. Veškerou zedničinu obstarali dva místní zedníci, se kterými se dodnes kamarádí. Rekonstrukce Drtiny je jejich nejlepší referencí.
"Kolemjdoucí se zastavují a usedlost si fotí. Podle ní pak svou chaloupku přestavují. Nejvíc se jim líbí modrá okna a modré prvky ve spojení s bílou omítkou," říká hrdá majitelka.
Z domu ale nechtěli mít muzeum, i když původní představa byla poněkud odlišná od současné finální podoby interiéru. V kuchyni, kde mělo být staré kamenné koryto a dobový nábytek, je nakonec linka z Ikey.
Původní prvky na usedlosti Drtina zůstaly při rekonstrukci zachovány. Přibyla terasa
Stejné je to i s koupelnou. Vznikla na místě původní černé kuchyně a měla být opět dobová. Současný moderní vzhled je ale mnohem praktičtější a vyhovuje především dětem.
Podobně dopadl i nápad s antik radiátory. Z těch nakonec sešlo a nahradila je litina. Topí se biomasou. Dva roky obilím a poslední rok peletkami. Součástí kotle je i sýpka, která má výstup na ulici. Přijede auto, připojí se a obilí nebo peletky do sýpky nafouká. Drtina má také biologickou čistírnu odpadních vod.
Jedna ze čtyř vznikla na půdě nad stodolou. Je z ní nádherný výhled na zahradní rybníček
Usedlost pochází z roku 1889 a jako formanská hospoda sloužila do 50. let minulého století. V domě se kromě dvou starých skříní nezachoval žádný původní nábytek.
Zachránila se ale pec s kamny, ve kterých však Veronika peče jen výjimečně. K vaření používá vestavěný sporák. Součástí pece je i udírna a pícka na chleba, kterou předchozí majitelé zazdili. Největší místností v obytné části domu je bývalý hospodský sál, kde se dříve tancovalo a točilo pivo.
na drtině zůstanemeUsedlost byla delší dobu na prodej, nyní si ji ale manželé chtějí ponechat. Po její rekonstrukci se totiž vrátili pracovně zpět do Austrálie a uvažovali co dál. Rozhodli se Drtinu prodat a za získané peníze si u protinožců koupit rodinný dům. Nakonec se ale ukázalo, že jejich plánovaný pobyt bude kratší. |
K Drtině patří i stodola, kterou majitelé využívají jako sportovně společenskou místnost s grilem a pingpongovým stolem.
Rybníček vypadal jako smetiště, kolem byla džungle
Za domem byl rybníček v katastrofickém stavu. Louka vypadala jako džungle s hlubokým smetištěm. Rybníček nechali vybagrovat a očekávali, že se voda sama natáhne. Ukázalo se však, že původní prameny jsou strhané.
Pak vsadili na jílové podloží a nalili do rybníčku dvě cisterny vody z nedalekého rybníka. Hned se ale vsákla. Nakonec zvolili milimetrovou fólii z PVC, kterou pokryli dno a vytvořili biotop.
V zahradním rybníčku se daří rybám i vodním rostlinám
Zasadili vodní rostlinky a do rybníčku pustili několik karasů a pro zachování rovnováhy dvě štiky. Čištění je podpořené také nucenou cirkulací. Čerpadlo je ale od minulého roku vypnuté, bylo totiž příliš náročné na čištění.
"Rybníček hluboký necelé dva metry je rozhodně lepší než bazén. Je celoročně využívaný, v létě se v oddělené části koupeme a v zimě na něm bruslíme," pochvaluje si majitelka.
Veronika žije na usedlosti s manželem a třemi dětmi
