„V létě loňského roku jsem se vrátila po téměř deseti letech strávených v Německu zpátky do Plzně. Za hranice jsem odcházela hned po škole, kdy jsem si tam jako zdravotní sestra našla dobré pracovní místo. Tenkrát jsem se stěhovala rovnou z bytu rodičů. Teď už se mi ale do mého dětského pokoje nechtělo,“ přiznává Jitka Kučerová.
Začala proto shánět byt v širším centru města. „S hledáním mi pomáhala celá rodina, protože jsem ještě musela občas do Německa dojíždět. Netrvalo to dlouho a našla jsem přesně to, co jsem potřebovala. Třípokojový byt, prostorný a přesto útulný, okna orientovaná na jih. Navíc v domě, který mě už při první návštěvě udivil svou čistotou. Hned se mi tam moc líbilo,“ říká Jitka.
Mladý majitel bytu chtěl, aby celá transakce proběhla co nejrychleji a bez komplikací. V bytě již nějakou dobu nebydlel, přestěhoval se s manželkou do Olomouce. Zrovna se jim narodil syn a on měl díky tomu úplně jiné starosti.
„O byt jsem opravdu stála. Majitel to taky nechtěl nijak zdržovat. Dohodli jsme se dokonce na třicetitisícové slevě z ceny za rychlé jednání, během několika dní všechno dořešili a podepsali smlouvy,“ popisuje Jitka rychlou transakci. „Po asi šesti týdnech byl byt na katastru přepsán a já si mohla jít pro klíče. Na předání bytu jsem poprosila mého otce, aby se mnou veškeré prostory prošel a podíval se na technické vybavení. V technických věcech jsem totiž úplně ztracená, vůbec tomu nerozumím,“ dodává.
Během prohlídky požádala Jitka majitele, jestli nemá k technickému vybavení nějakou dokumentaci. „Prodávající nám dal igelitovou tašku s hromadou různých papírů, záručních listů apod. Našli jsme tam dokumenty k téměř všemu, ale chyběly doklady o pravidelných prohlídkách plynového kotle,“ přiznává Jitka.
Seriál Na pranýřiV seriálu Na pranýři vás naučíme, jak nenaletět nepoctivým makléřům a jak se při pořizování nového bydlení vyhnout nekalým praktikám. Svůj realitní boj s bytem či rodinným domem nám zašlete na e-mail: bydleni@idnes.cz. Seriál, který má přispět ke zlepšení kvality služeb a kultivaci realitního trhu, připravuje Bydlení.iDNES.cz ve spolupráci se společností Alisen. |
Na dotaz prodávající reagoval tak, že pokud nejsou v té tašce, asi je někam založil, ale že pravidelné kontroly samozřejmě prováděl. „Je pravda, že jsem se v tom už nechtěla moc šťourat. Všichni jsme si přáli, aby bylo vše hotovo, předáno, a tak jsem se bohužel spokojila pouze s touto ústní zárukou,“ přiznává Jitka svou chybu. „Za několik týdnů jsem se do bytu nastěhovala. Blížila se zima, a tak jsem pozvala revizního technika, aby se na kotel podíval. To, co mi řekl, mně vyrazilo dech.“
Revizní technik Jitce oznámil, že kotel již nesplňuje příslušné normy, a revizi na něj tedy nevydá. Navíc používání kotle nedoporučil a zároveň upozornil, že používání takového zařízení bez revize by bylo rizikové.
Původní majitel v bytě již nebydlel a kotel tedy nebyl nějakou dobu používán. Revizní technik po prohlídce z důvodu špatného stavu používání kotle nedoporučil (přesnou specifikaci závady bohužel neznáme) a revizi bez příslušné opravy odmítl vydat. Kotel byl již zastaralý a nesplňoval příslušné normy. Vzhledem k výši nákladů na případnou opravu tedy doporučil spíše koupi nového kotle.
„To jsem samozřejmě vůbec nečekala. Vzhledem k tomu, že se prodávající dušoval, že kotel nechával pravidelně kontrolovat. Závěr revizního technika mě proto nepříjemně překvapil. Navíc mě varoval, že pokud bych kotel i přesto používala, pojišťovna by případné škody nekryla,“ říká Jitka, která však již neměla moc na vybranou. Začínala topná sezóna a nebyl čas na dohadování se s bývalým majitelem. Musela proto investovat další peníze na pořízení nového kotle, který stál 50 tisíc korun.
„Bylo to šílené. Dodnes si kvůli tomu s bývalým majitelem dopisujeme a já se snažím o to, aby mi uhradil peníze za nový kotel. Musím přiznat, že kdybychom tenkrát nedali na jeho ústní záruku a striktně požadovali doklady o revizi, mohla jsem si ušetřit spoustu času a velkých nepříjemností,“ uzavírá Jitka.
Na co si dát pozor
„Rozhodně bych všem kupujícím doporučila vzít si na technickou prohlídku, případně přejímku nemovitosti, odborníka, který za svou práci ručí. Tím může být například inspektor nemovitostí,“ doporučuje Alena Wenigrová, zástupkyně kupujícího ze společnosti Alisen.
Experti přesně ví, kde se skrývají nejčastější problémy, na co se při prohlídce zaměřit a jakou dokumentaci po prodávajícím nekompromisně požadovat.
„Prodávající strana by měla vždy doložit kupujícím kompletní dokumentaci k veškerému technickému vybavení bytu, včetně revizních zpráv a pravidelných kontrol. Pokud tak neučiní, kupující by měl tyto nedostatky zanést do předávacího protokolu a od prodávajícího si vyžádat buďto jejich doložení nebo provedení revizí na jeho náklady,“ upozorňuje Wenigrová.
