Určitě by bylo škoda se jich zbavit. Odkvetlé hyacinty, tulipány, narcisy a další cibuloviny nechte podobně jako prvosenky na chladnějším místě zatáhnout, jen velmi střídmě a občas zalijte. Jakmile poleví mrazy, můžete je vysadit do zahrady.
Vánoční hvězda bývá pouze sezónní rostlinou a příliš se nevyplatí pěstovat ji jako pokojovou květinu, protože není příliš dekorativní a dosáhnout červeného zabarvení napřesrok dá hodně práce.
Nezapomeňme, že také vánoční stromek pěstovaný v květináči je živou rostlinou a jeho rychlé přemístění do venkovního prostředí by znamenalo jeho konec.
Stromek proto postupně zvykáme na nižší teploty a postupně ho stěhujeme do stále nižších teplot. V zahradě ho umístíme na chráněné místo a nezapomeneme v průběhu zimy zalévat.
Zmlazení listnatého živého plotu
Starší živé ploty bývají při nesprávném střihu v dolní části po letech obnaženy. K oživení těchto spodních částí přispějeme radikálním řezem.
Zmlazovací řez provádíme hluboko do starého dřeva, aby mohl živý plot dobře obrazit. Hloubka řezu záleží na výšce a druhu listnaté dřeviny plotu.
Obecně však řezem odstraňujeme horní dvě třetiny rostlin a všechny postranní výhony zkracujeme na jeden až dva pupeny.
Stejně postupujeme při zahušťování prořídlých živých plotů, přičemž velké mezery zaplníme na jaře mladými sazenicemi. Živé ploty z jehličnanů zmlazujeme nejdříve až koncem března, raději v dubnu.
Kvete v lednu - vilín japonský (Hamamelis japonica) Až tři metry vysoká dřevina uplatňující se jako solitéra, která dobře prosperuje na slunném až polostinném stanovišti, s humózní, mírně vlhkou a mírně kyselou půdou, nesnáší půdu vápenitou.
Vilín japonský je mrazuvzdorný druh, který se přes zimu obejde bez ochrany. Zvláštní květy se objevují na hákovitě zahnutých brachyblastech (zkrácených postranních větvích) dvou- a víceletých větví, korunní lístky jsou zkroucené, žluté, s červeným nádechem.
Plodem jsou dřevnaté tobolky. Kvete v lednu až březnu. Latinské druhové jméno je odvozeno z řeckých slov hama=současně a mélon=jablko (loňské plody zůstávají na rostlině současně s novými květy).
Sníh - vítaný i nebezpečný
Sněhová pokrývka je v zahradě v zásadě vítaným pomocníkem: chrání rostliny před holomrazy, které škodí přezimujícím trvalkám, mělce vysazeným cibulím, ale někdy i trávníku nebo čerstvě vysazeným keřům, a navíc je v předjaří vítaným zdrojem vláhy jak pro záhony, tak pro trávníkové plochy.
V zahradě pod bílou peřinou se ukáže, jak promyšleně jsme pracovali při jejím zakládání: ukáže se zajímavá textura dřevin, barevná kůra červených a žlutých svíd, svou pravou tvář odhalí také kámen.
Lednovou idylku prozářenou nízkým sluncem však může pokazit těžký mokrý sníh. Zatímco opadavé dřeviny jeho tíhu snesou bez problémů, jehličnanům a stálezeleným dřevinám může způsobit nenávratná poškození.
Větve a vícečetné kmeny se pod několikadenní tíhou nenávratně ohnou nebo dokonce rozlomí. V průběhu ledna je ještě čas ohrožené dřeviny pevně svázat nebo z nich alespoň pravidelně sníh setřásat.
|
Co dělat v lednu na zahradě - kontrolujeme ochranu rostlin před mrazem |
Více se dočtete v časopise Dům a zahrada 1/2008.
