M. D., Nová Včelnice
Současný platný právní řád umožňuje dědictví i darování pouze jednomu z manželů. Převod vlastnictví nemovitosti musí být řešen sepsáním příslušné smlouvy u notáře.
Bydlím v domě s dvoupokojovými byty s téměř shodnou obytnou plochou. Při vyúčtování spotřeby teplé vody v bytě měřeném vodoměrem platí bydlící s malou spotřebou až o 90 korun více za jeden metr krychlový než ti, kteří mají spotřebu nejvyšší. Na bytovém družstvu nám sdělili, že celkové náklady na teplou vodu z 90 procent tvoří voda a 10 procent se nějak počítá na plochu bytu. Není nám jasné, co má plocha - téměř shodná společného se spotřebou vody. Je možné, aby bydlící s malou spotřebou vody platili více něž ti s velkou spotřebou?
J. K., Uherské Hradiště
Rozdílná platba za jednotky dodávky teplé užitkové vody u stejných bytů je dána metodikou, kde se používá vyhl. 245/1995 Sb. v platném znění. Náklady na teplo k přípravě teplé užitkové vody se dělí na základní a spotřební složku, stejně se dělí na základní a spotřební složku i náklady na dodávku teplé užitkové vody. Základní složka se pak rozdělí mezi spotřebitele podle podlahové plochy bytu. Proto je při celkovém porovnání cena jednotky při malé spotřebě vyšší. Základní složku by musel platit uživatel bytu, i kdyby neměl žádnou spotřebu. Také pro jeho byt se voda v systému musí přihřívat, vznikají náklady na energii při provozu čerpadel aj.