Řadový domek, který vybočuje z řady

Řadový domek, který vybočuje z řady - Řadový domek, který vybočuje z řady | foto: Jaroslav Kvíz

Řadový domek, který vybočuje z řady

  • 44
O řadových domcích se říká, že jsou přes kopírák. Neplatí to stoprocentně. Vstupte a posuďte, nakolik může majitel vložit svůj „genetický kód“ do domu, který se třem sousedním zvenčí podobá jako vejce vejci.

Rodina akademického sochaře a skláře Ronyho Plesla zažila mnohá bytová stadia: pražské, jablonecké a nejčerstvěji opět pražské. Bylo to dáno tím, že byla založena, postupně se rozrůstala, děti měnily školy.

Původní idea „nikdy neopustit dům po předcích“ vzala za své, když rodinné sídlo nutně vyžadovalo generální rekonstrukci a ve stejné době se nečekaně vynořila možnost koupit rozestavěný řadový domek na pražském předměstí.

Když se rok s rokem sešel, vypadá jejich 152metrové obydlí (nazvěme je pro přehlednost 3+1) tak, jak vidíte. Zástavba čtyř domků je dílem Studia Fora, autorem projektu architekt Michael Kunc.

„Projektoval jsem všechny čtyři domy s jednotným záměrem vytvořit v přízemí velkou obytnou místnost s kuchyní a technickým zázemím, zatímco v prvním patře dvě ložnice a pracovnu umístěnou atypicky - na galerii,“ vysvětluje koncept architekt Michael Kunc.

„Je zajímavé, jak si posléze každý z majitelů svůj dům přizpůsobil obrazu svému, i když se může stát, že jeho pojetí v konfrontaci s původním projektem někdy drhne,“ říká autor, aby předešel mým otázkám.

Pro dům jsou typické dvě věci: světlo a barva. To první dodal architekt - frontální i zadní stěna domu jsou prosklené. Zároveň však zůstávají věrny dispoziční tradici: návštěvník vstoupí do malé (5,3 m2), leč dostačující předsíňky a z ní krátkou úzkou chodbou kráčí k vlastnímu bytu; vlevo se nachází strategicky umístěné WC, vpravo šatna (1,8 m2).

Od vlastních komnat je vstupní předpolí oddělené zasouvacími dveřmi, které plní tři funkce: tvoří akustický, tepelný i psychologický nárazník. Nikdo vám nevidí z chodníku až do talíře.

Na 52 m2 obývacího pokoje je vše: prostor, světlo, posezení u stolu, kuchyně, podlaha  z bambusu. Kuchyňská linka ve dřevě z dílny truhláře Dušana Kleina ze Řitky je víc než čtyřmetrová. „Nic než dubová dýha nepřicházelo v úvahu,“ vysvětluje manželka.

„Těžko si představit kombinaci dřevěné podlahy, dřevěného designového stolu a lamina.“ Stěna je obložená drobnou mozaikou z čínské břidlice, pracovní deska z litého kamene. Dveře vlevo vedou do spižírny, kde k uskladnění potravin slouží policové systémy z IKEA.

V sousední komoře se našlo místo pro plynový kotel a pračku se sušičkou. Obě místnůstky byly vymalovány žlutozeleně. Koneckonců - kde je psáno, že spíž by měla být jen sterilně bílá?

Dominantu obytné místnosti tvoří stůl - designérský skvost podle návrhu Ronyho Plesla a Michaela Kunce (byl vystaven na Design Bloku 2004). Pohodlně se u něho sesedne osm stolovníků. Je z tmavého dřeva vysokého lesku, do něhož byly vloženy kovové pásky - intarzie. Robustní stůl odlehčují židle z ohýbané překližky na subtilním kovovém podnoží.

Část obývacího pokoje bližší zahradě slouží k posezení a relaxaci. Je k tomu také vybavena mocnou rohovou sedací soupravu, z níž lze sledovat televizi nebo jen tak se kochat pohledem západní prosklenou stěnou do miniaturní, leč postačující zeleně. Před letním žárem chrání obyvatele domu široké dřevěné horizontální žaluzie na dálkové ovládání.

Směrem ke schodišti se dům probarvuje. Zatímco kuchyňská a jídelní část pokoje tone v klidné šedi, u prosklené západní zdi je příjemná zelená, kterou komplementárně doplňuje sytá červeň.

Do patra se vystupuje po dřevěných nášlapech podél červené a broskvové stěny. Schodiště končí podestou, které dominuje knihovna. Kromě publikací ji vyplňují i skleněné a porcelánové plastiky.

V horním podlaží jsou pokoje dcer, od A do Z zařízené od IKEA: postele, policové systémy, pracovní stoly, počítačové stolky, kanapíčko Klippan...

Jediná výjimka jsou zakázkové šatní skříně. Unifikovaný nábytek, s nímž se setkáváme snad v každé druhé české domácnosti, v dětských pokojích (20,8 m2 a 15 m2) nabyl na zvláštnosti barevnou výmalbou. U starší dcery se odvážně kombinuje červené čalounění, broskvové stěny a zelený koberec. Mladší dala přednost růžovo-bílé výmalbě a červenému koberci.
 
Zvláštností horního podlaží je prosklené atrium (6,8 m2), které funguje jako světlík: tudy proudí světlo do horního podlaží, takže během dne není zapotřebí na chodbách ani na schodišti svítit. K jedné stěně se přimyká koupelna (7,1 m2).

Je celá ze skla, zrcadel a sanitární keramiky Dorint. V budoucnu - až zdi obrostou psím vínem či jinou dekorativní houževnatou popínavkou - bude na „dvorečku“ příjemné posezení.

Galerie (15,44 m2) je vizuálně velmi atraktivní, vzdušná, s vyhlídkou do zahrady, leč jest to ložnice-hamaka, ložnice-visuté lůžko otevřená čelně do obýváku o patro níž a po straně na schodiště. 

„Skleněná západní stěna funguje jako rezonanční deska: cokoli trochu hlasitějšího zazní v přízemí, odrazí se od stěny, proletí v prvním patře naší ložnicí, chodbou a směrem východním k dětem, kde se zarazí o okno,“ popisuje akustický jev manželka. Tím se vysvětluje, proč v tomto domě bydlí lidé nadmíru ohleduplní a tišší.


Více se dočtete v časopisu Living č. 3/2006