Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bydleni.iDNES.cz

  • Úterý 2. září 2014. Adéla

Rodinný dům z katalogu je jako panelák, tvrdí architekt Wittassek

  1:00
Ateliér Qarta architektura je specifický mimo jiné tím, že jedna jeho část působí v Opavě. Ve svém portfoliu má nejen rodinné domy, které sbírají ocenění v architektonických soutěžích, ale třeba i obnovu pražského Karlína nebo významné komerční stavby v Moravskoslezském kraji.

Rodinný dům manželů Czudekových | foto: Archiv Qarta architektura

S jedním z hlavních představitelů Qarty, Davidem Wittasskem, jsme si povídali o tom, jak vnímá dnešní architekturu a jak vypadá rodinný dům snů.

Může se hodit

Kupte si vlastní rodinný dům. Vybírejte z nabídky na Reality.iDNES.cz.

Začneme ještě v období "před Qartou". Jako architekt jste nastartoval kariéru v Opavě. Není z dnešního pohledu, kdy působíte již devět let v Praze, opavský "písek" pro "velkou" architekturu malý? Ovlivňuje nějak lokalita působení rozlet a možnosti architekta?
Otázka regionality má podle mého názoru více poloh. Mezi ty hlavní patří možnosti, investorský potenciál a kouzlo místa. Pokud jde o možnosti, je patrné, že v menších městech jsou velmi omezené, zvláště v dnešní době. Mám na mysli výše investic, ale i omezení výstavby, pár let zpět to vypadalo jinak.

K potenciálu a kouzlu místa: ty jsou jedinečné, a to v každém místě a městě, ať je to Praha, Opava nebo jiná lokalita. A jestli je Opava malý "písek" v porovnání s Prahou? Je otázka, co je větší město. V rámci České republiky asi Praha zvítězí, ale v porovnání s Evropou nebo světem je zase Praha tím pomyslným písečkem.
A architektura není velká nebo malá, i v malém městě nebo na odlehlém místě lze koncipovat takzvanou velkou architekturu.

Nicméně tohle označení bych nepoužíval. Architekturu vnímám jako řemeslo, účelné, funkční, ale také vtipné a krásné... Otázka rozletu architekta je podle mě otázka kombinace řemesel, umění, funkčnosti. Jak nás na fakultě učil jeden pro mne důležitý člověk: to je nádhera totálně nefunkční, tedy umění.

Rodinný dům v Kunraticích

Rodinný dům v Kunraticích

Pokud jde o přístup k architektuře v rámci regionů jako takový – dají se vysledovat nějaká specifika?
Opravdu dají, v chování klientů, ale i kolegů architektů, firem. Nevím, jestli je můj postřeh správný, ale mám pocit, že v menším městě se ještě stále úplně nedoceňuje fakt, že každý investor je na své prostředky velmi citlivý, což je přece pochopitelné.

Rozdíl je také v tom, že větší město nabízí více možností, je zde větší konkurence, až na výjimky, klienti jsou také, promiňte mi ten výraz, v jistém smyslu napřed. Odlišnosti jsou ve vnímání architektury, v posuzování problémů, řešení, hodnocení atd. Ale i v menších městech se najdou klienti, kteří jsou stejní jako v Praze.

V regionech se zároveň nestaví tolik jako v Praze, ať jde o kancelářské budovy, či budovy pro bydlení. A tím je dáno mnoho. Když to srovnám s Opavou, viděl jsem několik projektů bytových domů, ale všechny na mě působily divně, nedotaženě. Od konceptu přes dispozice nebo použité materiály a detaily konče...

Fotogalerie

Nechal jste se slyšet, že při své práci prý potřebujete poslouchat hudbu. Jaký styl je váš oblíbený a ovlivňuje nějak konkrétní interpret či skladba vaši práci?
To je pravda. Obdivuji každého, kdo umí hrát na nějaký hudební nástroj nebo zpívat, je to pro mě naprosto fascinující záležitost. Mám sice oblíbené interprety, ale každá hudba ve mně vzbuzuje mnoho emocí, a tedy mi při práci vyhovuje, aniž to souvisí s konkrétní činností. Mám rád hudbu napříč žánry – vážnou, jazzovou, rockovou..., rád poslouchám třeba Vltavu, ale také třeba sleduji symfonický orchestr v čele s dirigentem.

V oboru působíte několik let, po vás již nastoupily i mladší generace architektů. Můžete sám za sebe říci, co nastávajícím architektům v této době či v této zemi (ne)závidíte?
Nezávidím jim to, že vším si musí projít od začátku, závidím jim možnosti cestovat, mít již v době studií praxi v zahraničí. Co ale vnímám jako velký handicap já osobně, je nepřipravenost na profesionální úroveň, ta je často velmi slabá.

Co je podle vás hlavním atributem rodinného domu?
Záleží na tom, co kdo vnímá jako hlavní atribut. Základem je určitě dobrá lokalita. A dalo by se pokračovat třeba takto: rodinný dům je typologicky velmi obtížná stavba, odráží povahu, chování a životní styl majitele, je náročná na detail, provedení a tak dále. Hlavním aspektem bydlení v rodinných domech je dnes podle mého názoru propojení interiéru a exteriéru. Aspektů je přirozeně celá řada, ale tento je velmi charakteristický.

Váš názor na typové rodinné domy: mohou se i ty stát cestou k osobitému bydlení?
Pro mě je otázkou, co je typový dům, kde je ta hranice? Ale pokud myslíte katalogový dům, tak v žádném případě. Takový dům neodráží individuální přístup, náladu, místo, požadavky, genius loci atd. Je to panelák.

Jaké jsou podle vás vůbec nešvary a naopak pozitiva současného rodinného bydlení?
Jako negativum vnímám aspekt spojený s 90. léty, což jsou satelity rodinných domů mimo původní hranice měst. Dále by se dalo hovořit o jednotlivých vztazích. Ve vztahu klient – dům či byt vidím jako nešvar fakt, že většina investorů by chtěla za málo peněz hodně muziky.

Pozitivní je, že před módními věcmi dávají přednost těm moderním. Ve vztahu současný architekt – současný dům či byt vidím jako pozitivum nabývající odvahu a nápaditost.

Rodinné domy v Praze 6 - Suchdole navržené pro developera od Qarta architektura

Rodinné domy v Praze 6 - Suchdole navržené pro developera od Qarta architektura

Proč by si vlastně měl člověk najmout na projekt rodinného domu či bytu architekta?
Není nikde napsáno, že by si měl najmout architekta, to je jedna věc, další je ta, že jako v každém povolání jsou i architekti takoví a makoví. Architektura je velmi subjektivní záležitost, velmi těžko měřitelná. Nicméně právě spíše u architekta se předpokládá, že dům koncipuje tak, aby skloubil požadavky klienta, místo stavby a tak dále.

Zpět ještě k jedné z vašich předchozích odpovědí. Osvícený investor... S tímto pojmem ateliér Qarta operuje dost často. Jaký člověk či subjekt se pod takovým výrazem skrývá?
Osvícený investor rovná se důvěra v architekta, na druhou stranu je potřeba se na věc dívat očima investora. Svěřuje vám své peníze, což není jednoduché. To je třeba pochopit.

Jedním z osvícených investorů byl zřejmě bývalý basketbalista Petr Czudek. Postavili jste pro něho před šesti lety dům, který vyhrál několik ocenění. V čem museli majitelé ustoupit, čím podle vás dům přesvědčil poroty o své výjimečnosti?
Na otázku odpovím otázkou: co je tradiční český dům? Úspěšný projekt není o ústupcích, ale o tom, nakolik je člověk schopen uvědomit si, co sám chce, bez vlivu prostředí. Ačkoli úplně nereflektovat okolí nelze.

Realizace tohoto konkrétního domu možná nebyla v té době zcela běžná. Jednoduše se povedl, za což patří dík manželům Czudkovým, kteří v nás vložili velkou důvěru.

Jaký je při vaší práci poměr využití tradičních a moderních materiálů? Jste zastánci technologického pokroku, nebo se při využívání nejnovějších postupů držíte zkrátka?
Jsem určitě zastáncem technologického pokroku. Ale dnes jsme se dostali do pasti. Máme perfektní materiály, výrobky, ale neumíme je správě používat, zapracovávat do staveb. Mnohdy kvalita provedení, které na stavbách vidím, neodpovídá ani stavu před dvaceti lety, natož z doby 30. let minulého století. Z tohoto jsem hodně zklamaný a frustrovaný.

Kdybyste mohl postavit rodinný dům svých snů, co by v něm či na něm především nesmělo chybět?
Dům svých snů? To jste mě zaskočila, už jsem si jeden postavil – pro sebe – a přistihl jsem se, že jsem v té době inklinoval k určité složitosti, k zákoutím, je to více lidský koncept. Dnes nevím. Člověk se vyvíjí... Nesmělo by chybět dobré místo, příjemný pocit, dobrý koncept, kvalitní materiály, výborný detail, nově bych asi přidal více velkorysosti.

Bytový dům v Praze 4 - Modřanech od studia Qarta architektura

Bytový dům v Praze 4 - Modřanech od studia Qarta architektura

Na závěr se musím zeptat: jak byste nikdy nechtěl bydlet?
Říká se nikdy neříkej nikdy... Ale nerad bych, a zatím se mi to vždy dařilo, bydlet v panelovém domě systému P1.11, P1.12, P1.13, P1.16. To jsou domy z dob komunismu a také z konce 80. let. Pro mě naprostá tragédie. I když původní myšlenka sídlišť vypadala jinak, než k čemu ji dovedli bolševici. Ale je potřeba vnímat, že tato sídliště tady jsou a jsou součástí naší historie a dnešní reality.

Qarta architektura

Qarta architektura je kreativní skupinou pražských architektů a inženýrů tvořící pod vedením Jiřího Řezáka, Davida Wittasska, Rudolfa Půchy a Martiny Řezákové. Každý z partnerů ateliéru začal se soukromou praxí již po ukončení studií. Díky jejich tvořivosti a energii se ateliér rychle etabloval v pražském Karlíně, kde při urbanistické regeneraci této čtvrti pracoval v týmu s legendou oboru Ricardem Bofillem. Realizace ateliéru jsou pro svou eleganci, estetiku a funkčnost vysoce ceněny jak investory, tak i odbornou veřejností.

Vybrané projekty: Corso Karlín, Praha, 2001, ocenění: 1. místo v Best of Realty 2001, Stavba roku 2001, Machine House, Praha, 2005, ocenění: 2. místo v Best of Realty 2005, Rodinný dům manželů Czudkových, Opava, 2006, ocenění: Grand Prix Obce architektů – čestné uznání a Stavba Moravskoslezského kraje – cena laické veřejnosti, čestné uznání v kategorii novostavby, Villa Raduška, Moravskoslezský kraj, 2007, ocenění: Grand Prix obce architektů za rok 2007, Corso IIA, Praha, 2008, ocenění: 1. místo v Best of Realty 2008, Atletická tělocvična – Tyršův stadion Opava, 2011, Ocenění: 1. místo Cena J. M. Olbricha za rekonstrukci, Rezidence Kischova, Praha, 2011, ocenění: Absolutní vítěz – Nejlepší realitní projekt roku 2011

Další zajímavé rozhovory a návštěvy najdete v časopise Domov č. 8/2012.

Autor:
Témata: Komunismus




mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.