Váhání o využití poměrně velkého prostoru - 160 + 85 m2 – na půdě staršího činžovního domu sebou přineslo ještě jeden problém: střídání architektů.
Teprve třetí dovedl prostor do současné podoby. Musel ovšem už akceptovat některé prvky, které vytvořili jeho předchůdci.
Nešlo sice úplně o akci typu Jak pejsek s kočičkou vařili dort, ale třeba šíře vikýřů mu docela zkomplikovala práci: „Problém byl hlavně u kuchyňské části. Daný prostor byl hodně úzký, což platilo i o finančním limitu na vybavení, takže jsme museli improvizovat,“ vysvětluje architekt Hynek Maňák ze studia Maniac interiér.
Spodní podlaží
Vstup byl vybudován na podestě stávajícího schodišti bytového domu. Nad spodním ramenem schodiště vznikla plocha pro květiny. Jakmile vystoupáte nahoru, ocitnete se v uličce: skosený půdní prostor „obsahuje“ jídelnu, kuchyni a hernu s kulečníkem s minipracovnou. Jednotlivé funkční zóny navazují na prosklené vikýře.
V obývacím části nechybí krb s externím komínem, jež jednou umožní případné napojení venkovního krbu na terase. Úzké okno za pohovkou s nízkým parapetem nabízí přímý výhled na město, aniž byste museli vstát z pohovky.
Tento princip – výhled ven ve výškách odpovídajících činnostech v místnostech, se stal téměř zákonem v celém bytě: výhled máte z pohovky, z vany a muži se mohou pokochat pohledem na město i na toaletě!
Z obýváku je samozřejmě vstup na hlubokou terasu, která vedle posezení u jídelního stolu a spousty zeleně nabízí i „výtah“: protože v domě není osobní ani nákladní, s pomocí plošiny a stavebního vrátku lze vyvézt nahoru velké nákupy, nábytek či stavební materiál.
V podlaží nechybí ani spíž, pod schodištěm komora s větracím a přisvětlovacím okénkem (původně zde měl mít totiž svůj „pokoj“ pes, ale ten se nakonec „ubytoval“ pod kulečníkem. Prostě pes kavárenský).
Ve špici střechy pak byly umístěny chladící registry zakryté palubkovým obkladem. Tři větráky podporují cirkulaci chladného ale i teplého vzduchu. Čím se tento půdní byt liší od ostatních? Především přiznáním původní konstrukce.
Dřevěné palubkové obklady a trámy jsou natřeny stejným protipožárním béžovým nátěrem, který evokuje spíše francouzský styl než české „hnědé“ půdy. „Za jednu z největších chyb při rekonstrukcích půd vidím u nás až úpornou snahu vše skrýt a ´srovnat´ sádrokartonem. Tím se ale zcela zakryje původní charakter prostoru,“ říká architekt Maňák.
Horní podlaží
Klidová zóna – ložnice rodičů propojená s koupelnou a oddělitelným WC (zde je k dispozici onen úžasný výhled) – sousedí s velkým dětským pokojem. Rodina se zatím pyšní jedním potomkem, ale počítá, že se časem ještě rozroste, proto je pokoj dcery netradičně veliký.
Zatím slouží jako herna. Přilehlá koupelna se sprchovým koutem a klozetem bude jednou jistě vítaným soukromím. I zde najdete strop s viditelnými dřevěnými trámy (opět protipožární nátěr) a dřevěným palubkovým obkladem. Terasa má již menší hloubku, přesto rozšiřuje možnosti relaxace.
|
Topení a chlazení v jednom |
| Půdní byty mívají jeden velký problém: horko v létě, v zimě s vytápěním. Aby tento půdní byt svým obyvatelům nabízel tepelnou pohodu po celý rok, bylo zvolen zcela nový unikátní systém - RADCOIL.
Nebylo tak nutné při požadavku na klimatizaci instalovat do místnosti dva prostorově oddělené systémy (což bývá nákladné a nevypadá to ani dobře). RADCOIL – integrovaný spotřebič - je v místnosti umístěn nad podlahou tak jako klasický deskový radiátor a má i stejný design. Plní však obě funkce, tedy vytápění i chlazení. Slučuje výhody klasického konvektoru (který má velký výkon konvekcí, ale bez sálavé složky ) i klasického deskového radiátoru. Přední otopnou část tvoří upravený klasický, jednodeskový radiátor, jenž topí konvekcí a velkou část tepla předává sáláním. Současně tvoří přední část skříně konvektoru, který je umístěn za ní. Další částí je lamelový trubkový horizontální výměník voda/vzduch. Speciální konstrukce umožňuje pomocí ventilátoru přenos vysokého výkonu z topné kapaliny do vzduchu. Nedílnou součástí je také diagonální ventilátor (změnou otáček reguluje ve velkém rozsahu odvod tepla z výměníku) a propojovací a připojovací díl z potrubí a armatur, jež umožňují vzájemné hydraulické vyvážení topné přední desky a výměníku při funkci topení a zablokování průtoku chladící vody přes přední otopnou desku při režimu chlazení. I když se doporučuje používat teplotu chladící vody nad rosným bodem, aby kondenzát nevznikal a příkon byl plně využit pouze na citelné teplo, byl vyřešen i sběr kondenzátu, který se odvádí do kanalizace. Poslední část tvoří přivětrávací jednotka na přívod čerstvého vzduchu. Jak topí? Především má možnost regulace topného výkonu samostatně v každé místnosti. Při chlazení je automaticky zpětnou armaturou zablokován průtok chladící vody přes přední desku, která by se jinak rosila, a tak se snížila její životnost. V tomto režimu je vzduch ochlazován pouze nuceným průchodem přes výměník. Tlak ventilátoru zajistí dostatečnou výstupní rychlost proudu vzduchu a protože směrované výustky mají i dostatečnou výšku nad podlahou, je v místnosti dostatečná turbulence vzduchu, chladný vzduch se tedy nedrží jen u podlahy. Pro běžné použití pro temperování místností RADCOILY plně vyhovují, i když nedosahují takové dokonalosti jako u speciálních stropních chladících fancoilů, které jsou vzhledem k umístění u stropu pro chlazení teoreticky nejvýhodnější. |
Další informace k tématu najdete v Living 1/2006
 Půda plná překvapení |
 Půda plná překvapení |
 Půda plná překvapení |
 Půda plná překvapení |
 Okno nad pohovkou v obývacím pokoji umožňuje přímý pohled na město. |
 Půda plná překvapení |
 Půda plná překvapení |
