Při podpisu smlouvy majitel sliboval, že před mým nastěhováním byt vyčistí, nově vymaluje a přiveze lednici. Usmíval se a na první pohled dobře komunikoval. Tvrdil, že ho živí jeho malý stánek s občerstvením a že žije u přítelkyně.
Domluvili jsme se na výši nájmu a na zálohách za služby. Nemám problém platit výtah, elektřinu na chodbě, úklid, TUV a svoz odpadu, ale nerada bych každý měsíc posílala dva tisíce korun do fondu oprav, když mi byt nepatří. Majitel mě ujistil, že mi všechno podrobně rozepíše a doloží.
Před nastěhováním jsem poctivě nahlásila počet osob a malého pejska. S ničím nebyl problém. Uhradila jsem domluvenou kauci, zaplatila první nájem a nastěhovala se do bytu.
Byla jsem překvapená, že není vůbec nově vymalovaný, ale navíc v něm byl nepořádek a špína po předešlých nájemnících. Pozdě mi došlo, že jsem předem neměla nic platit. Naivně jsem věřila, že pronajímatel je spolehlivý. Dalším šokem byla lednička, nic tak hnusného jsem dlouho neviděla. Navíc se z malé otlučené Calexky linul šílený zápach.
Ihned jsem volala majiteli. Začal slibovat, že ta lednička je pouze dočasná, že už má objednanou novou, ale že prý se prodejce zdržel s objednávkou. Znělo to celkem věrohodně, a tak jsem se rozhodla, že počkám. Smradlavou kostku jsem vydezinfikovala savem a vydrhla.
Pak jsem se pustila do kuchyňské linky, kde ležely rozbité talíře, špinavé hrnce, skleničky a různé harampádí. Opět jsem se spojila s majitelem. Prý se v bytě do dvou dnů zastaví předešlý nájemník a vše si odveze, ať mu to tam nechám stranou. Samozřejmě nikdo nedorazil.
Pošlete svůj příběhMajitelé a nájemníci. Jak se jim žije? S nájemníky bývá problém, stejně jako s majitelem nemovitosti. Zajímá nás, jaké máte zkušenosti a zda jste někdy museli řešit nějaké nepříjemné situace a jak jste se bránili. Budeme rádi i za případné rady a vaše zkušenosti, jak se vyhnout či předejít konfliktům. Těšíme se i na pozitivní příběhy. E-mail: bydleni@idnes.cz. |
Majitele jsem průběžně urgovala o druhé klíče pro manžela a jedny náhradní. Klidně bych si je nechala udělat, ale neměla jsem potřebnou bezpečnostní kartu. Nakonec jsem byla odkázána na pána ve vedlejším domě, který mi měl klíče předat. Ten samozřejmě o ničem nevěděl.
Naopak mě podrobil důkladnému výslechu. Nechápal, proč klíče chci a hrozil, že v domě nebude tolerovat žádné trajdy. Také si prý sousedé všimli, že máme časté návštěvy (přišel bratr a manželův kolega) a že nás každý klíč bude stát 200 korun. Majitel slíbil, že mi náklady pošle obratem na účet a že se za nepříjemné jednání hrozně omlouvá. Dům je prý plný důchodců, a tak je to pochopitelné. Peníze jsem samozřejmě nikdy neviděla.
Další měsíc jsem dostala od majitele e-mail, ve kterém mě žádal, ať omezím otvírání oken. Prý se to sleduje a kdo bude příliš otvírat okna v zimním období, bude muset platit větší zálohy na teplo.
Větráme celkem normálně jako každá rodina, neuměla jsem si představit, podle jakého klíče je otvírání a zavírání oken nastaveno. Navíc mělo každé topení měřák spotřeby tepla, příkaz mi tedy přišel nelogický. Ale nakonec se dostal i na domovní nástěnku. Odmítla jsem takové divné nařízení respektovat.
O víkendu mě přišli navštívit rodiče. V pondělí přišlo majiteli udání, že v bytě nežijeme tři, ale že je nás tu rovnou pět, a že nám tedy musí zvednout zálohy. Dlouho jsem musela vše vysvětlovat a majitel si vyžádal i návštěvu bytu.
Začínala jsem mít všeho plné zuby. Zálohy jsem platila včas, nepořádali jsme žádné večírky, nedělali hluk, udržovali jsme čistotu, přesto byl stále nějaký problém a život v tomto bytě se stal neúnosným.
Novou lednici majitel nikdy nedodal, nikdy nevymaloval, ale při naší výpovědi z nájmu to naopak velmi razantně požadoval po nás. Nikdy jsme se nedočkali jediného vyúčtování, a to jsme odcházeli z bytu po třech měsících.
Při termínu předání bytu jsme na majitele několikrát marně čekali, prostě nedorazil. Nakonec si přijel pro klíče do našeho nového bydliště s tím, že konečně podepíšeme výpověď z nájmu. Na tom jsme trvali.
Opět byl milý, usměvavý a tvářil se, jakoby se nic nedělo. Ptal se, jak budeme chtít vráti kauci, dohodli jsme se zasláním na účet, kam měl poslat i peníze za klíče. Peníze na účet nedorazily.
O kauci jsme několikrát marně žádali, vždy řekl, že peníze dávno poslal. Nakonec jsme předali celou věc právníkovi. Kauci jsme po třech měsících tahanic dostali zpět v plné výši a majitel uhradil i soudní výlohy.
Pro mě to byl ten nejhorší zážitek s pronájmem, a to i včetně mého studentského bydlení. Majiteli jsme jeho bydlení dali do pořádku, uklidili, vymalovali, vše zaplatili a nakonec jsme naletěli. Očekávali jsme, že jako slušní nájemníci můžeme počítat se slušným chováním ze strany pronajímatele. Zvlášť v době, kdy je bytů k pronájmu dostatek a solidních nájemníků málo. Nyní bydlíme již ve vlastním a věříme, že už nikdy nájem řešit nebudeme.
